Fórum U Pramene

buky píše:Spaceball: Už jsen spomněl že nejsem matematik, kdybych byl aj matematik, tak jsem génius, takhle jsem jen pologenius, alebo jen poloblázen

Proč tolik skromnosti?

buky píše: K tomu balonku: Při prasknutí balonku se tlak uvnitř rozdělí na všechny strany stejně, to znamená že simulujeme výbuch v kanonu.
1. Dejme z jedné i druhé strany poskládanej papír a propíchneme balon, odletí stejně 0,25m.

jistě že odletí, správně a dokonce odletí do stejné vzdálenosti i jeden papír.

buky píše: 2. Ten jistej pokus ale z druhé strany dejme posládaný plech o tloušťke 1mm, chceš říct že odletí stejně?
Na to nepotřebuješ ani výpočet.

Já tam měl z druhé strany jen tu pevnou stěnu, jako uzáver hlavně děla a ty jsi
to rozšířil na plech o tloušťce 1mm....k jakým poznatkům jsi dospěl? Co tě vedlo tam místo té pevné stěny dát ten plech?
V mém podání tam plech nebyl a nemám křišťálovou kouli abych viděl tvůj plech a s předstihem se vyjádřil. Můžeš toto
vysvětlit?

buky píše: Znovu zopakuji: Pokud se tělesa dají do pohybu, tak velikost akční a reakční síly závisí na hmotnosti obou těles.
Ak bude kanon ukotven, tak reakční síla bude odevzdána naši zeměkouli.

A co to má dokazovat? Můžeš vysvětlit? Nerozumím účelu.

buky píše: Ak nebude ukotven, tak reakční síla bude odevzdána jenom tomu dělu a vozíku a to je neporovnatelná menší hmotnost vůči zemi.

Před tím jsi se oháněl hybností, to už neplatí ? Co je to hybnost? ...nemá být náhodou v tomto systému koule a dělo
nulová? Koule se pohybuje, dělo se pohybuje v rámci své hmotnosti opačným směrem...jak je to s tou hybností, můžeš
mi to vysvětlit?

buky píše: Klidně můžeme zaměnit strelnej prach za stlačenou pružinu a můžeme se stavit kto má pravdu, jestli koule doletí dál když roura v které bude stlačena pružina bude ukotvena nebo ne.

Úsťová rychlost se týká palných zbraní - například děla. Počáteční rychlost se vztahuje na všechny zbraně, včetně špuntovky na péro a počáteční rychlost je maximální rychlost (vnější balistika) při opuštění vedení střely. Palné zbraně
mají počáteční rychlost smluvní, mechanické zbraně (špuntovky na péro) mají rychlost skutečnou. Při výstřelu z děla je hlavní tah způsoben přímou "akcí" na náboj. Tesně za ústím střelu zrychluje expandující plyn - předbíhá střelu a další vlna
se šíří odrazem od závěru děla, která vzhledem ke vzdalujícímu projektilu již nemá na urychlení podstatný vliv. V případě
pružinové zbraně toto odpadá. Navíc, expandující plyn tlačí na všechny stěny mimo otvor, kterým vylétl projektil, takže síla výbuchu, krom účinku na projektil, působí na závěr děla - plyn zatlačí v opačném směru než vylétla koule a síla v obvodu vrtání se vyruší - proto dělo neskáče do stran - takže je zde hodně a hodně faktorů způsobující reakční pohyb...Uveď jiný
příklad než pružinovou flusačku. Nedokáži si tu tvou záměnu představit.

buky píše: Chtěl bych vidět delostrelce který bude vypočítávat dráhu střely a kamarádi mu zapomenout ukotvit dělo.

Při výpočtu nemusí nic kotvit...možná lodě se kotví ale u zákluzového děla jsem toto nezaznamenal a při výpočtu taky
ne. Pokud jsem počítal, potřeboval jsem hlavně klid. "Kotvení" při výpočtu nebylo podmínkou.

Slíbil jsi mi ty výpočty, tak snad se dočkám...

Tak znovu: Bavíme se o tom že 3. Newtonov zákon mluví že akční síla spůsobuje rovnakou reakční sílu.

Ja tvrdím že ne, a velikost akční a reakční síly pohybujících se těles závisí od jejích hmotnosti a to spůsobuje jejich rozdílnou hybnost.

Porovnávaní balonku z delem je neseriózní s toho důvodu že tlak se uvolní v šechnými směrmi, kdež to u děla je tlak soustředěn do dvou stran a na dvě tělesa, dělo a kouli.
Můžeme u balonku mluvit o akční a reakční síle? Asi těžko. Prasknutí balonku jen dokazuje že tlak působí všechnými směrmi rovnako, ale nic víc, a to isté platí aj u děla, rovnakej tlak působí i na vnitřní stěny hlavně i na kouli, ale velikost akční a reakční síly závisí na hmotnosti obou těles.

Abych potvrdil své tvrzení o rozdílnosti akční a reakční síly z důvodu rozdílnosti hmotnosti těles a tím i jejich rozdílnou hybnost, tak mi ostává pokus o porovnání dvou experimentů:

1. Neukotvené dělo na kolejovém vozíku o hmotnosti 1000kg váha koule 10kg, usťová rychkost koule 100m/s.

2. Neukotvené dělo na kolejovém vozíku o hmotnosti 10kg váha koule 10kg, usťová rychlost koule 100m/s ? Asi těžko.

Dělo je bez záklzných tlmičů, střílí ve vodorovném směru a hlaveň je výšce 5m.

Ak dělo ukotvím, tak reakční síla se přenáší do hmotnosti naši zeměkoule.

Tak znovu: Bavíme se o tom že 3. Newtonov zákon mluví že akční síla spůsobuje rovnakou reakční sílu.

Od které doby se odvoláváš na fyzikální zákony?

1. Neukotvené dělo na kolejovém vozíku o hmotnosti 1000kg váha koule 10kg, usťová rychkost koule 100m/s.
2. Neukotvené dělo na kolejovém vozíku o hmotnosti 10kg váha koule 10kg, usťová rychlost koule 100m/s ? Asi těžko.

Tak to vypočítej. "Asi těžko" není výsledek. Dokaž to výpočtem. Co je to hybnost? Hybnost něco udržuje v pohybu? Nebo jak
to je a proč je pro kouli a dělo jiná? Proč prasknutý balónek nemůže vytvořit reakční sílu a dělo může? V případě balónku
jsem použil dvě překážky...nesnaž se to zatlouci, ať tě to ani nenapadne. Raketa teda letí proto, proto že se "opírá" o plamen?
Takzv. "ukotvení" děla do země a "předání" reakční síly...co jsi tím chtěl říci? Má těch 5m nějaký magický význam? Nemohlo
by to být 10m? Většinou se střílí z kopců nebo výšin. Nemůže se náhodou ten reakční ráz děla posléze vyrovnat pádem
projektilu při přiměřeně ploché dráze? To aby se nám matička Země vrátila po vyšinutí zpátky. (zákon zachování hybnosti -
ten by jsi mi mohl taky vysvětlit). Dovedl bys to vypočítat? Mám hodně otázek, já vím, ale musím využít odborníka na
hybnost. Těším se na další poznatky.

Edit - doplněno o Quote...

a) Zjednodušení typu hmotný bod nejde použít v prípade, že zkoumáme teleso. Buď zkoumám teleso, nebo me zajímá jeho modelová náhrada. Hmotný bod totiž nemá žádnou pružnost, ani pevnost, a jeho použití absolutne není adekvátní v probíraných príkladech.
Na wiki muže být co chce. Já uznávám v podobném modelu pouze pusobište síly a smer síly. Hmotní bod s tím nic nemá a je z jiného soudku(težište). Doufám, že to tam nenapsal buky.

b)Príklad je opet zadaný zcela nesprávne. Chceš v nem tvrdit neco, čemu nerozumíš, a o závery a rešení príkladu vubec nejde. Vzniklá síla pri srážce závisí v prvním rade na pevnosti a pružnosti materiálu, nejde jenom o hmotnost, nebo tloušťku. Pak od rychlosti zvuku v nem. Už čekám, kdy šimpanzy začnou psát softver, lidí je na to škoda. Namísto poučování se radši zamysli nad svými otázkami, jinak jsou ty príspevky docela plevel.

c)
1. Buď neco jdu tvrdit, nebo se ptát, nejde to míchat.
2. Pokud vznikne z jakéhokoli duvodu zmatek, tak se snažím rešit jedinou otázku, prípadne je spolu nepromíchávám, jako karty v hospode.

spaceball píše:

Tak znovu: Bavíme se o tom že 3. Newtonov zákon mluví že akční síla spůsobuje rovnakou reakční sílu.

Od které doby se odvoláváš na fyzikální zákony?

1. Neukotvené dělo na kolejovém vozíku o hmotnosti 1000kg váha koule 10kg, usťová rychkost koule 100m/s.
2. Neukotvené dělo na kolejovém vozíku o hmotnosti 10kg váha koule 10kg, usťová rychlost koule 100m/s ? Asi těžko.

Tak to vypočítej. "Asi těžko" není výsledek. Dokaž to výpočtem. Co je to hybnost? Hybnost něco udržuje v pohybu? Nebo jak
to je a proč je pro kouli a dělo jiná? Proč prasknutý balónek nemůže vytvořit reakční sílu a dělo může? V případě balónku
jsem použil dvě překážky...nesnaž se to zatlouci, ať tě to ani nenapadne. Raketa teda letí proto, proto že se "opírá" o plamen?
Takzv. "ukotvení" děla do země a "předání" reakční síly...co jsi tím chtěl říci? Má těch 5m nějaký magický význam? Nemohlo
by to být 10m? Většinou se střílí z kopců nebo výšin. Nemůže se náhodou ten reakční ráz děla posléze vyrovnat pádem
projektilu při přiměřeně ploché dráze? To aby se nám matička Země vrátila po vyšinutí zpátky. (zákon zachování hybnosti -
ten by jsi mi mohl taky vysvětlit). Dovedl bys to vypočítat? Mám hodně otázek, já vím, ale musím využít odborníka na
hybnost. Těším se na další poznatky.

Edit - doplněno o Quote...

No, pěkná palba

Vraťme se tedy k balonku. Zavěs me z jedné srany balonu papírovej karton formátu A4 a z druhé strany ocelovej plech tloušťky 5mm formátu A4.
Odhodí na stejnou vzdálenost karton i ocelovej plech? Ne! Proč odhodí plech na menší vzdálenost? Protože je ťežší.
V tomhle případě působí akční síla na karton a reakční na ocelovej plech.
Když bude místo papíru stěna tak akční síla bude na ocelovej plech a reakční síla bude působit na stěnu.

Místo výpočtu ti dám extrém: Váha koule 1000kg, váha děla 10kg. Jaká bude usťová rychlost koule? Nebo spíš děla?

Hybnosť závisí na hmotnosti a rýchlosti tělesa.
A jakou budou mít tělesa rychlost v jednotlivých experimentech? Stále stejnou? Protože při akční síle vzniká jedneká i reakční síla?

buky píše: Vraťme se tedy k balonku. Zavěs me z jedné srany balonu papírovej karton formátu A4 a z druhé strany ocelovej plech tloušťky 5mm formátu A4.
Odhodí na stejnou vzdálenost karton i ocelovej plech? Ne! Proč odhodí plech na menší vzdálenost? Protože je ťežší.
V tomhle případě působí akční síla na karton a reakční na ocelovej plech.
Když bude místo papíru stěna tak akční síla bude na ocelovej plech a reakční síla bude působit na stěnu.

Jak se pozná která síla je akční a která reakční? Myslíš, že je to v tom použitém materiálu?

buky píše: Místo výpočtu ti dám extrém: Váha koule 1000kg, váha děla 10kg. Jaká bude usťová rychlost koule? Nebo spíš děla?

Prosil bych raději výpočet - extrému i neextrému. Tím se předejde nedorozumění. Děkuji.

buky píše:Hybnosť závisí na hmotnosti a rýchlosti tělesa.

Jasně, ale co to ta hybnost je? Pořád tomu nerozumím a k čemu je dobrá?
Proč by měla být hybnost pro kouli jiná než pro dělo? Já si vždycky myslel, že hybnost koule a hybnost děla
se v rámci soustavy koule a děla prostě rovnají. Tak v čem teda dělám chybu?

buky píše: A jakou budou mít tělesa rychlost v jednotlivých experimentech? Stále stejnou? Protože při akční síle vzniká jedneká i reakční síla?

Já myslel, že mi to napíšeš ty ne? Jakou rychlost? Pořád myslíš tu úsťovou? Těším se na ten výpočet. Děkuji.

Spaceball, rozhoduje experiment.

Ak se máme bavit co je akční a reakční síla, tak se zeptám já:

Podle čeho usuzuješ že při výstřelu z děla je akce výstřel a reakce záklz děla.

buky píše:Spaceball, rozhoduje experiment.

Ak se máme bavit co je akční a reakční síla, tak se zeptám já:

Podle čeho usuzuješ že při výstřelu z děla je akce výstřel a reakce záklz děla.

Já to nevím, nemohu usuzovat, ani jsem neusuzoval a proto se ptám právě tebe jako odbornika na akci a reakci, na hybnost
a na úsťové rychlosti. Pokud nemáš výsledky nějakého experimentu, nevadí, postačí mi jen tvé výpočty extrému a
neextrému vč. hybností. Předem děkuji. S tou hybností mi to taky není jasné...proč je podle tebe různá v rámci soustavy
koule - dělo? Jsem dost zklamaný, myslel jsem si, že se něco konkrétniho dozvím. Třeba i to, proč raketa letí, když
je podle tebe hybnost rakety a hybnost žhavých plynů (z trysky) rozdílná? Co je to teda ta hybnost kromě m*v ? Můžeš mi to
podle sebe nějak vysvětlit? Pořád to nějak nechápu a podle čeho určuješ akční a reakční sílu v případě exploze v nábojové
komoře? Díky.

spaceball píše:

buky píše:Spaceball, rozhoduje experiment.

Ak se máme bavit co je akční a reakční síla, tak se zeptám já:

Podle čeho usuzuješ že při výstřelu z děla je akce výstřel a reakce záklz děla.

Já to nevím, nemohu usuzovat, ani jsem neusuzoval a proto se ptám právě tebe jako odbornika na akci a reakci, na hybnost
a na úsťové rychlosti. Pokud nemáš výsledky nějakého experimentu, nevadí, postačí mi jen tvé výpočty extrému a
neextrému vč. hybností. Předem děkuji. S tou hybností mi to taky není jasné...proč je podle tebe různá v rámci soustavy
koule - dělo? Jsem dost zklamaný, myslel jsem si, že se něco konkrétniho dozvím. Třeba i to, proč raketa letí, když
je podle tebe hybnost rakety a hybnost žhavých plynů (z trysky) rozdílná? Co je to teda ta hybnost kromě m*v ? Můžeš mi to
podle sebe nějak vysvětlit? Pořád to nějak nechápu a podle čeho určuješ akční a reakční sílu v případě exploze v nábojové
komoře? Díky.

Spaceball, jestli MMS působí takhle blahodárně na Tvoji vytrvalost a trpělivost (buky promine), jdu do toho okamžitě. I já už otevřel učebnici...

Jim68 píše: Spaceball, jestli MMS působí takhle blahodárně na Tvoji vytrvalost a trpělivost (buky promine), jdu do toho okamžitě. I já už otevřel učebnici...

Co je to MMS? Nějaký druh meditace nebo projímadlo? Kolega Buky ví asi něco víc než popisují učebnice a proto se ptám právě jeho.

spaceball píše:

buky píše:Spaceball, rozhoduje experiment.

Ak se máme bavit co je akční a reakční síla, tak se zeptám já:

Podle čeho usuzuješ že při výstřelu z děla je akce výstřel a reakce záklz děla.

Já to nevím, nemohu usuzovat, ani jsem neusuzoval a proto se ptám právě tebe jako odbornika na akci a reakci, na hybnost
a na úsťové rychlosti. Pokud nemáš výsledky nějakého experimentu, nevadí, postačí mi jen tvé výpočty extrému a
neextrému vč. hybností. Předem děkuji. S tou hybností mi to taky není jasné...proč je podle tebe různá v rámci soustavy
koule - dělo? Jsem dost zklamaný, myslel jsem si, že se něco konkrétniho dozvím. Třeba i to, proč raketa letí, když
je podle tebe hybnost rakety a hybnost žhavých plynů (z trysky) rozdílná? Co je to teda ta hybnost kromě m*v ? Můžeš mi to
podle sebe nějak vysvětlit? Pořád to nějak nechápu a podle čeho určuješ akční a reakční sílu v případě exploze v nábojové
komoře? Díky.

Otázka tedy zní: Proč mlůvíme o akci jako výstřelu koule a reakci jako k zákluzu děla.
Proč ne naopak, když tlak v hlavni stejně působí i na kouli ina závěr hlavně.

Od čeho závisí aby sme mohli mlůvit o akční anebo reakční síle?

Tak se vraťme k pokusu kadence děla.
1. Vystřelím z neukotveného děla jedenkrát a rychlost koule těsne za hlavní bude 100m/s.

2. A teť budu střílet opakovaně až do doby, kdy vozík z dělem bude mít rychlost 100m/s.

Já tvrdím že v 1. případě bude akční síla v směre výstřelu a reakční v směre zákluzu, protože kulka má vyšší rychlost jako dělo po zákluzu.

A v 2. případě zase akční síla v směre kanonu a reakční v směre výstřelu, protože dělo má vyšší rychlost jako kulka.

A u rakety je to stejně, akční sílu považujeme zážeh neboť tryskající plyny mají vyšší rychlost jako raketa.

Nechci tu dělat chytrého, jenom hledám logiku v jednotlivých fyzikálních zákonech.

buky píše:

spaceball píše:

buky píše:Spaceball, rozhoduje experiment.

Ak se máme bavit co je akční a reakční síla, tak se zeptám já:

Podle čeho usuzuješ že při výstřelu z děla je akce výstřel a reakce záklz děla.

Já to nevím, nemohu usuzovat, ani jsem neusuzoval a proto se ptám právě tebe jako odbornika na akci a reakci, na hybnost
a na úsťové rychlosti. Pokud nemáš výsledky nějakého experimentu, nevadí, postačí mi jen tvé výpočty extrému a
neextrému vč. hybností. Předem děkuji. S tou hybností mi to taky není jasné...proč je podle tebe různá v rámci soustavy
koule - dělo? Jsem dost zklamaný, myslel jsem si, že se něco konkrétniho dozvím. Třeba i to, proč raketa letí, když
je podle tebe hybnost rakety a hybnost žhavých plynů (z trysky) rozdílná? Co je to teda ta hybnost kromě m*v ? Můžeš mi to
podle sebe nějak vysvětlit? Pořád to nějak nechápu a podle čeho určuješ akční a reakční sílu v případě exploze v nábojové
komoře? Díky.

Otázka tedy zní: Proč mlůvíme o akci jako výstřelu koule a reakci jako k zákluzu děla.
Proč ne naopak, když tlak v hlavni stejně působí i na kouli ina závěr hlavně.

Od čeho závisí aby sme mohli mlůvit o akční anebo reakční síle?

Tak se vraťme k pokusu kadence děla.
1. Vystřelím z neukotveného děla jedenkrát a rychlost koule těsne za hlavní bude 100m/s.

2. A teť budu střílet opakovaně až do doby, kdy vozík z dělem bude mít rychlost 100m/s.

Já tvrdím že v 1. případě bude akční síla v směre výstřelu a reakční v směre zákluzu, protože kulka má vyšší rychlost jako dělo po zákluzu.

A v 2. případě zase akční síla v směre kanonu a reakční v směre výstřelu, protože dělo má vyšší rychlost jako kulka.

A u rakety je to stejně, akční sílu považujeme zážeh neboť tryskající plyny mají vyšší rychlost jako raketa.

Nechci tu dělat chytrého, jenom hledám logiku v jednotlivých fyzikálních zákonech.

já už se na to nemůžu dívat.....Buky...prosím tě.....přestaň hledat problemy...už i Gabča se přestala ptát....ovaž si cihlu na špagát, nebo pluh za traktor, nabij kanon....a vystřel....asi jsi hodnej kluk...ale těžko budeš logaritmovat, když nevíš co je zlomek...jsou věci, který si odvodíš sám....tak se furt neptej....zapoj mozek...tady nejsme pomocná škola....já jsem na fyziku i matematiku extra blbej ...ale co je moc to je moc....podle mě se málo snažíš...tak se snaž.... ....za všechny blbý ti děkuje martin11

martin11 píše:

buky píše:

spaceball píše:
Já to nevím, nemohu usuzovat, ani jsem neusuzoval a proto se ptám právě tebe jako odbornika na akci a reakci, na hybnost
a na úsťové rychlosti. Pokud nemáš výsledky nějakého experimentu, nevadí, postačí mi jen tvé výpočty extrému a
neextrému vč. hybností. Předem děkuji. S tou hybností mi to taky není jasné...proč je podle tebe různá v rámci soustavy
koule - dělo? Jsem dost zklamaný, myslel jsem si, že se něco konkrétniho dozvím. Třeba i to, proč raketa letí, když
je podle tebe hybnost rakety a hybnost žhavých plynů (z trysky) rozdílná? Co je to teda ta hybnost kromě m*v ? Můžeš mi to
podle sebe nějak vysvětlit? Pořád to nějak nechápu a podle čeho určuješ akční a reakční sílu v případě exploze v nábojové
komoře? Díky.

Otázka tedy zní: Proč mlůvíme o akci jako výstřelu koule a reakci jako k zákluzu děla.
Proč ne naopak, když tlak v hlavni stejně působí i na kouli ina závěr hlavně.

Od čeho závisí aby sme mohli mlůvit o akční anebo reakční síle?

Tak se vraťme k pokusu kadence děla.
1. Vystřelím z neukotveného děla jedenkrát a rychlost koule těsne za hlavní bude 100m/s.

2. A teť budu střílet opakovaně až do doby, kdy vozík z dělem bude mít rychlost 100m/s.

Já tvrdím že v 1. případě bude akční síla v směre výstřelu a reakční v směre zákluzu, protože kulka má vyšší rychlost jako dělo po zákluzu.

A v 2. případě zase akční síla v směre kanonu a reakční v směre výstřelu, protože dělo má vyšší rychlost jako kulka.

A u rakety je to stejně, akční sílu považujeme zážeh neboť tryskající plyny mají vyšší rychlost jako raketa.

Nechci tu dělat chytrého, jenom hledám logiku v jednotlivých fyzikálních zákonech.

já už se na to nemůžu dívat.....Buky...prosím tě.....přestaň hledat problemy...už i Gabča se přestala ptát....ovaž si cihlu na špagát, nebo pluh za traktor, nabij kanon....a vystřel....asi jsi hodnej kluk...ale těžko budeš logaritmovat, když nevíš co je zlomek...jsou věci, který si odvodíš sám....tak se furt neptej....zapoj mozek...tady nejsme pomocná škola....já jsem na fyziku i matematiku extra blbej ...ale co je moc to je moc....podle mě se málo snažíš...tak se snaž.... ....za všechny blbý ti děkuje martin11

Já že se furt ptám? Ná šak v poslední době se ptá Spaceball. A že mi doteť nedal experiment z praxe který by vyvrátil ten můj a pro nmě zamně nech si dá k tomu i výpočet.

Proč tedy při výbuchu v hlavni má jedno těleso vyšší rychlost a druhé nižší.

Může mi to tady někdo vysvětlit?

Jsem, stavač, exot, ko..t, hlupák, blb, blázen, tak mějte se mnou prosím trpělivost.

buky píše:
Já že se furt ptám? Ná šak v poslední době se ptá Spaceball. A že mi doteť nedal experiment z praxe který by vyvrátil ten můj a pro nmě zamně nech si dá k tomu i výpočet.

Proč tedy při výbuchu v hlavni má jedno těleso vyšší rychlost a druhé nižší.

Může mi to tady někdo vysvětlit?

Jsem, stavač, exot, ko..t, hlupák, blb, blázen, tak mějte se mnou prosím trpělivost.

Rozeběhni se proti papundeklové zdi a pak proti cihlové. Rázem ti bude všechno jasné.
P.

buky píše: Já že se furt ptám? Ná šak v poslední době se ptá Spaceball. A že mi doteť nedal experiment z praxe který by vyvrátil ten můj a pro nmě zamně nech si dá k tomu i výpočet.

Ptáš se, ale odpovědi nečteš, nebo nevnímáš. Tak se začal ptát Spaceball a možná čeká že jeho otázky tě donutí se zamyslet, ne pořád jen bez přemýšlení vykřikovat do tmy svoje nesmysly.

Spaceballa obdivuju. Je poslední, kdo s tebou ještě má trpělivost.