kyslíkovodíková svářečka-rada při stavbě

[1220]

nepřehodit výhybku ? La Ti přece poslal odkazy i na kyslíkovodíkový popř. vzducho vodíkový hořák. Budeš fakt dělat separaci, kterou pokud vím nikdo pořádně nezkoušel, nebo jak ?
Podle našeho skláře zde na patře, je vodík nutný pouze pro zpracování
skel tzv křemíkových, která mají vysokou teplotu tavení.
Pokud bych to měl řešit, udělal bych si kyslíkovodíkovou svářečku, v několika kusech, nebo nějakou větší verzi. Bez PB nebo ZP se zatím neobejdeš, ale je ho málo. Jako pozadí je velmi vhodná tmavomodrá zeď.
nejlevnější PB je pro LPG což vyžaduje přečerpávání.Má ale jiné složení než ten v bombách. Při objemech které potřebujete , se zdá, že pro nutnost bezpečnosti asi bude 20tic Kč málo.
To už není žádná hračka někde v koutě. Může to zabít mooc lidí, davej bacha.
K.
Blbý nápad asi :Plyn , který by mohl hořet by se dal získat tepelným rozkladem PET lahví , které se válí všude. Krakovací kolona se vyznačuje tím , že má v různých výškách odbočky, hledá se výška /teplota/ která odpovídá plynu který je použitelný. Monstrum vysoké nejméně 3 m ....
v různých výškách probíhají různé chem. reakce...
k.

[ga00003]

Chybějící kyslík bych zkusil dodávat asi vzdušný - možná i bez filtrace dusíku. Separace vodíku a kyslíku je v amatérských podmínkách dost problematická. Samozřejmě se dá separovat už při výrobě nějakou obdobou Hofmannova přístroje, ale v tom případě si můžeš nechat zdát o efektivní elektrolýze (elektrody jsou příliš daleko, musí se to potom dohánět vysokou koncentrací elektrolytu, pak to žere elektrody - prostě samé problémy) V každém případě to bude chtět dělat pokusy a výsledek není dopředu stoprocentně jistý. Cenu zařízení svépomocnou výrobou odhaduju na cca 5 000 Kč. Důrazně nedoporučuju skleněný bubler. Ten je vhodný pro podtlak, ale pro přetlak naprosto nevhodný. Myslím, že kámoš bude oči ještě potřebovat a skleněné střepy ostrému zraku příliš neprospívají.

Odfiltrovani dusiku by snad nemel byt takovy problem, nekde jsem slysel o ZEOLITU ze se na to pry pouziva? samozrejme ze to nemusi byt lekarsky/laboratorne cisty kyslik.
Zarizeni muze klidne vyjit do 25tis...
Ok tak ten bubbler bude z nerezi no..
popripade z tlusteho skla a umisti se do nejake sitoviny/klece....

[chiq]

...La Ti přece poslal odkazy i na kyslíkovodíkový popř. vzducho vodíkový hořák...
k.

La, ak to čítaš, tiež by ma taký horák zaujímal. SZ, pls.

[la]

Jsou uvedeny v tom pdf na předchozí straně nejlepší vychází R2 s hlediska výkonu na plyn a vzduch .Nejvíc se ušetří když se kyslík nebude používat vůbec,nebo jen na spec práce na to jsou tam hořáky taky uvedené.Se sklem mám asi podobné zkušenosti jak píše Akord.Hlavně je to o druhu použitého materiálu skla. Střední tepelný výkon 4KW by měl na uvedenou práci bohatě stačit.
katalogy ke stažení : http://web.kavalier.cz/cz/site/katalog/ ... index.html

[Akord]

Zeolit a dusík, na to bych nesázel. Jinak bych klidne násobil tu částku v Kč deseti. Zeolit se spíše hodí na absorpci H2O ve spojení s tepelným čerpadlem nebo podobným tepelným strojem. Neznám zeolity, které mají rády vyložene dusík.
I nízká koncentrace sodné (treba organické) sloučeniny barví plamen žlute, ale muže to nekdy vyžírat horák. Myslím, že teplota horení kolem 2000 stupňu jeste neodpovídá UV, protože denní svetlo má barevnou teplotu mezi 5000 až 6000 Kelvina. Duvodem bude asi to, že horký plyn je stále príliš rídký na to, aby svetlo požadovaného spektra účinne emitoval pomocí zárení.

[Ilem]

Myslím, že teplota horení kolem 2000 stupňu jeste neodpovídá UV, protože denní svetlo má barevnou teplotu mezi 5000 až 6000 Kelvina. Duvodem bude asi to, že horký plyn je stále príliš rídký na to, aby svetlo požadovaného spektra účinne emitoval pomocí zárení.

Máš pravdu, omlouvám se za mistifikaci. Vycházel jsem z toho, že tmavě rudá barva (těsně nad IR) je asi 900 Kelvinů. Austenitizační teplota (žlutá) je 1400 - 1500 Kelvinů. Tak jsem to jen extrapoloval. Zapadla mi do toho i modrá barva plynového hořáku. Člověk by si měl některé své teorie víc ověřit, než je vypustí do éteru. Teď jsem se na netu dočetl, že indigová letní obloha má barevnou teplotu 8000 - 11000 Kelvinů. Takže se ještě jednou omlouvám.
Přikládám jednu zajímavou stránku o barvách.:
http://www.fotografovani.cz/art/fozak_d ... vetla.html

[chiq]

La - dík. Hľadal som nejaký materiál na horák, ktorý vydrží spaľovanie BP. A ono to ide jednoduchšie - znížiť teplotu plameňa pridaním vzduchu - viz: us4,421,474 (starý známy Stan)

[chiq]

Z toho mi vychádza už len - mydlo do bubleru

[Elektro]

na obarvení je nejlepší sodík a za ním pokulhává vápník. Ostatní nestojí za zmínku. Sodík je skoro ve všech běžných materiálech a kdo dělal pokusy s barvením plamene, tak ví, že jiná barva než žlutá nebo červená není sranda. Sodík všechno přetluče. Zkoušel jsem potřít špičku hořáku na PB silným roztokem sody a nějakou dobu to celkem pěkně svítilo. S tou organikou nevím - organokovy jen tak neseženeš a mýdlo bys tam těžko dopravoval. Možná stačí dát do bubleru sodu a strhávaná mlha by udělala své, ale nemám to ověřené.

Nie som síce sklár, ale s tím farbením plameňa, by pravdepodobne dochádzalo ku zmene švlastností, alebo farby spracovávanéhoskla.
A tiež by to chcelo vyskúšať, čo so spracovávaným sklom urobí suchá para ako splodina horenia vodíka a kyslíka.
Ak pri PB a ZP horákoch jslúži prebytok kyslíka asi na neutralizáciu splodín ich horenia, teda u kyslíkovodíkového horáku prebytok kyslíka možno odpadá ???

[peto]

No takze dnes som zohnal NaOH 1kg granulovane. Ako z toho spravim 20 percentny roztok? Zajtra by som to chcel skusit.

[Akord]

200gramov NaOH na 800gramov(mililitrov) H2O. Pomaly, aby to lokálne nezovrelo, či netopilo plast. NaOH naleptáva sklo, ak je v ňom dlhšie, používa sa napr.polyetylénová nádoba. Radšej s okuliarmi. Mať po ruke aspoň ocot. Zvlášť nebezpečné to nie je, ale často sa stane, že niečo prskne, no a hydroxid je na oči zabijak.

[peto]

Takze prvy pokus dopadol celkom dobre.
Akurat mam problem s poistkou proti slahnutiu prechadza cez nu ohen vyhodilo mi to bubler. Co dat do poistky je to orignal na kyslik plyn dal som dnu este kozu aj tak nepomohlo.

[la]

Takze prvy pokus dopadol celkom dobre.
Akurat mam problem s poistkou proti slahnutiu prechadza cez nu ohen vyhodilo mi to bubler. Co dat do poistky je to orignal na kyslik plyn dal som dnu este kozu aj tak nepomohlo.

Odzkoušenou pojistku na BP mám ve fotogalerii.

[peto]

Takze dnes som opat robil nejake pousy.
Spravil som silnejsi bubler ale nechapem preco aj tak stale vyhodi ten prvy ked zhasinam plamen.
Skusal som aj natocit motor ale zatial bez uspechu

[Elektro]

Takze prvy pokus dopadol celkom dobre.
Akurat mam problem s poistkou proti slahnutiu prechadza cez nu ohen vyhodilo mi to bubler. Co dat do poistky je to orignal na kyslik plyn dal som dnu este kozu aj tak nepomohlo.

Myslím, že je potrebné zvýšiť rýchlosť plynu z vyvíjača cez poistku. Rýchlosť plynu pôsobí proti rýchlosti horenia. Pri vysokej rýchlosti plynu poistkou, sa zníži rýchlosť postupu spätného plameňa a poistka mu tak stihne odobrať teplo potrebné na udržanie horenia, horenie sa potom neudrží a zhasne.
Je to možné realizovať natlačením (nalisovaním) napr. nerezovej drátenky do kovovej trubky, čm sa dosiahne rozdelenie plynu do kanálikov, jeho rýchlosť narastie a zároveň z týchto samostatných kanálikov drátenka skorej odoberie dostatok tepla plameňu, následkom čoho tento zhasne.
Tá poistka na kyslík nezaberá preto, lebo rýchlosť horenia plynu z vyvíjača je vyššia ako rýchlosť horenia kyslíka, takže plameň prejde poistkou skôr, ako mu poistka stihne odobrať dostatok tepla.
Ak so mnou niekto nebude súhlasiť, nebudem sa hádať, ale moje 30 ročné skúsenosti hasiča hovoria takto.