Jarin's píše:Procital jsem ruzna temata a chtel bych prispet jednim praktickym tematem. Vsude se tu tvrdi, ze sila magnetu nekona zadnou praci. Mam jeden priklad z praxe. Linka na lepeni hrebiku do pasů do pneuhrebikovacek. hrebik jede na pasu 15 cm pod magnetem. Nyodymovy magnet Prumer 60mm toustka 30mm magnetizace N42, ma silu na zelezny predmet 1177N na povrchu. Dany hrebik zvedne a prilepi ho vzdy hlavickou na sebe(proto se to dela, aby se hrebik dostal vzdy do stejne polohy) odkud ho rotacni ruka uchopi a stahne na lepici pas vedle. Kazde 2 vteriny zvedne hrebik. dole u pasu je sila se vzdalenosti samozrejme nizka, rekneme 20N aby se dal hrebik do svisleho pohybu. sila samozrejme narusta a na konci je prave 1177N. Prace je tedy konana narustajici silou po draze 150mm myslim ze nejak takto. Velikost práce W je plocha, kterou ohraničuje graf velikosti síly, počáteční a konečná hodnota dráhy. Mění-li se působící síla v závislosti na dráze, pak lze dráhu s rozdělit na nekonečně mnoho velmi malých drah ds. Pro práci dWi, kterou vykoná síla Fi na daném úseku ds platí dWi = Fi × ds a na to nejaky integral. Nicmene pokud pro zjednoduseni vezmu graficky trojuhelnik teto prace, kde jedna osa je sila a druha draha dostanu 1177N * 0,15m / 2 = 88,2 J pokud vezmu v uvahu ze sila neni linarni ale roste exponencialne a tuto plochu vydelim odmocninou 2 dostanu odhadem 62 J, ktere to vykona. Podle jine definice je v 1m3 magnetu asi 100J energie.
v danem magnetu je ji tedy 0.0000848m3 * 100J = 8,48mJ. Pokud dane zarizeni vykona kazde 2s praci 62J je to vykon 31J/s coz je 31W/s, kde jsem udelal chybu ve vypoctu, ze to pracuje a nema to pracovat, protoze to k te praci nema dost energie? Je vubec mozne aby 8mJ zvedlo hrebik do vysky 15 cm? Hrebik ma okolo 20g k jeho zdvizeni je minimalne potreba sila 0.2N. Magnet ho bere i na vysku 18-20 cm, ale jiz ne presne, Zarizeni se pouziva pro hrebiky do delky 120mm, odtud je dana vzdalenost mezi pasem a magnetem 150mm. To je fakt zahada?
Je toho moc najednou, pokud souhlasíš, je lépe probrat klíčové a podstatné kroky, vetšinu argumentu jsem sice uvedl, ale vypadá, že se dá s Tebou diskutovat i fyzikálne. Dost presne jsem kvalitativne popisoval, proč magnet dokáže porád pritahovat predmety, a až po kvalitativním odsouhlasení modelu má smysl ho formulovat i matematicky. Jinak matematika popisuje klidne i nesmysly a nereálná rešení.
1. Takže nepíšeš správne, magnetizační energie magnetu typicky 300kJ/m3 se nespotrebovává, pouze se její část propujčuje, podobne, jako to delá treba v chemii katalyzátor. Zbytek je nesprávná dedukce, protože práce pri odtažení téhož predmetu je vždy o chlup vetší, než práce pritažení, a nic se pritom neohreje. Jde o vratnou výmenu energie mechanické a elektrické v roli magnetizačních proudu magnetu. Pokud by se tohle takto nedelo, nemáme jak generátory, tak i motory, tam je reciprocita zaručena stejným zpusobem.
2. Píšeš dále o tom, že elektromagnet má problém dohonit energii magnetu. Nastavil jsi ale nesrovnatelné podmínky. Pokud vezmeš supravodič, tak máš již srovnáno jinak. Elektrická energie vstupující do magnetu se v ustáleném stavu beze zbytku mení pouze v teplo, a nijak nesouvisí s magnetisací jádra. Souvis a tím i zmena magnetisační energie jádra nastává pouze v prechodném stavu zapnutí a vypnutí. Se takovým srovnáním nesouhlasím, a jeho potreba vymezit objektivne. Není také problém pri dostatečné velikosti elektromagnetu udržet plochou baterií lokomotivu. To kolik elektromagnet udrží, nebo jakou umí poskytnout práci nezávisí významne od výkonu zdroje napájení, ale pouze od toho, kolik energie je schopný naakumulovat elektromagnet pri zapnutí, teda napríklad od jeho indukčnosti. Pokud je jeho indukčnost a časová konstanta L/R dostatečne velká, tak bude proud v cívce narustat treba x minut, než se plochá baterie efektivne vybije a její energie prejde do magnetisace jádra. Samozrejme to vede k tomu, že takový elektromagnet bude mnohem vetší, a dražší, než se normálne delají, a bude muset mít mnohem více kg Cu, a následne i Fe, než je bežné.
3. Sám jsem magnetickou trídičku pro šroťáky konstruoval, takže vím, o čem je reč, šlo tam asi 4kg magnetu.
ješte 4.
Není v principu podstatný materiál clony, ani velikost síly, je to pouze vec konfigurace, ne principu.
Není podstatná velikost pritažlivé síly, ale pritažlivá práce, a ta je stejná jako treba i menší síla ale na vetší dráze príčného vytažení clonky z pole. Práce jsou stejné, doporučuju zmerit, nebo spočítat, a ne míjet souvislosti. (teda až na hysterezní a vírivé ztráty, ty první jsou ve vedlejším vláknu od Gromita =ješte jednou clonka= v úvodu trochu opomenuty, ale o ne tam zase tak nešlo)
hezký den martin11 
