Prostor

[sokrateus]

Pro úplnost, jen malá douška pro spaceballa: nedalo mi to a musím Vám sem šoupnout kvartonové schema transformace neutronu na proton:
(n)+(pp’nn‘)→ (npp'nn')→ (p)+(np’nn‘)→ (np‘)+(nn‘) klasicky: neutron → proton + elektron + antineutrino
Kvartonově: vakant (n) při anomálním přechodu přes kvarton 1. slupky hm. pole vytvoří nestabilní rezonanční kvinton, který se vzápětí pro vysokou nestabilitu rozpadá na vakant protonu (p) (to je ten anomální přechod) a "podvyživený" tetron(np'nn'), který se vzápětí, opět pro vysokou nestabilitu rozpadne na dva stabilní duony (np') a (nn') což jsou vakanty elektronu a antineutrina N. Snad už je to všechno.

[spaceball]

Pro pana spaceballa: Kvartonový model elem. částic a jejich transformací i "rozpadů" nepotřebuje žádné intermediální bosony. Např. fyzicové "vysvětlili" "rozpad" neutronu rozpadem jeho strukturní složky - qarku D. Zbývá vysvětlit jen maličkost: co způsobuje rozpad tohoto D-qarku. Proč se rozpadá? Původní otázka proč se rozpadá neutron byla jen nahrazena nevyřešenou otázkou: proč se rozpadá ten jeden qark? Jak se dohodnou ty dva D-qarky který z nich se rozpadne? Střihnou si kámen, nůžky, papír? To sou paradoxy!

To sou paradoxy
Co když se vůbec nerozpadá a jen mění "stav". Že si střihnou kámen...to je myslím jedno. Aby to celé proběhlo, je
třeba asistence bosonů - LHC nestavěli jen tak pro srandu králíků Domnívám se, že celá věc se točí nejenom kolem
náboje, ale i spinu. Výběr té "správné barvy" možná s tím souvisí. Možná je to věc hypotetických gluonů...
V dlouhých zimních večerech, až budou velké závěje a deset pod nulou...vytáhnu zaprášená skripta a osvěžím si pamět z "klasiky".
I když jsem přesvědčen o tom, že LHC žádný intermediální boson neobjeví, neznamená to, že vyměním jednu pavědu
za ještě horší (prozatím) !


Přeskočil jste mne s příspěvkem Tak to pastnu za mou reakci

Pro úplnost, jen malá douška pro spaceballa: nedalo mi to a musím Vám sem šoupnout kvartonové schema transformace neutronu na proton:
(n)+(pp’nn‘)→ (npp'nn')→ (p)+(np’nn‘)→ (np‘)+(nn‘) klasicky: neutron → proton + elektron + antineutrino
Kvartonově: vakant (n) při anomálním přechodu přes kvarton 1. slupky hm. pole vytvoří nestabilní rezonanční kvinton, který se vzápětí pro vysokou nestabilitu rozpadá na vakant protonu (p) (to je ten anomální přechod) a "podvyživený" tetron(np'nn'), který se vzápětí, opět pro vysokou nestabilitu rozpadne na dva stabilní duony (np') a (nn') což jsou vakanty elektronu a antineutrina N. Snad už je to všechno. Razz

Jestli si náhodou ze mne neděláte srandu Se zápisy si můžeme libovolně hrát - to platí i pro klasický zápis.
Rovněž není jasné, zda se jedná o neutrino či antineutrino za předpokladu, že nebudeme vědět zadání (takový zápis
by musel být doprovázen klasickým zápisem). n -> p+ + e- + n (+f) lze popsat i takto (CD.CD.A C) + B C D + C D C (+
A B) ((omlouvám se, chybí mi tam apostrofy - nemohu na mobil. klávesnici najít )) kde je zohledněna i informace
zachováni či nezachování parity....ale je to jen zápis. Každopádně v kvartonovém pojetí je boson nahrazen jakousi
nestabilitou v čímsi rezonančně nestabilním...."ale tak je to spravne, tak to má byť." Je to natolik uhozené, že by to
snad mohla být i pravda ...a to je opravdu všechno

[sokrateus]

//Co když se vůbec nerozpadá (qark-D) a jen mění "stav"//
Jestliže se qark D, který normálně prý má hmotnost jen pár desítek MeV/c2, samovolně přemění, (rozdělí?) na jiný qark U, přibližně se stejnou hmotností a W boson s hmotností nějakých 79 GeV/c², tak to je pořádně změněný „stav“. Ale když Vám tohle připadá normální, nebuduVám brát iluze. Normálně by se člověk měl ptát: je tedy qark D složeninou qarku U a bosonu W? Kde se najednou v něm vzala ta obrovská hmotnost pro boson W? Pro některé fyziky je to „brnkačka“: vypůjčí si ji. (Máme přece bankovní systém a tržní vztahy!). No, jo, ale vědí to ty qarky?
Z „vysvětlení“ rozpadu neutronu se defakto staly dva logicky nezdůvodněné rozpady: „rozpad“ qarku D na jiný qark U a boson W a následný „rozpad“ toho supertěžkého bosonu W na elektron a antineutrino. (Nevíte proč nemůže qark rovnou porodit ty dva leptony?). Že tyhle dva trpajzlíci mají dohromady hmotnost půl mega eV a kamže se tedy ztratilo 78,5 GeV nikoho z posvěcených nezajímá; prostě vrátily tu půjčku po „představení“ do „rekvizitárny“. (Někdo si holt lepí fousy, jiný hmotnost).Hlavně, že jim „sedějí“ baryonová a leptonová čísla a spiny a parita. Kdože to řekl, že matematika je mlýn, který semele všechno? Nevím už, ale určitě mu to „pálilo“.
Na kvartonovém modelu “rozpadu“ neutronu je tohleto čaro: hlavní aktéři, tj.protoely, se během celého gala představení nemění, nerozpadají, nerodí, neumírají, nestůňou ani se nepočurávají. Pět jich do interakce vejde, 5 stejných z ní odejde, jen si najdou nové kamarády.(Odnese to jeden kompletní kvarton, jehož 4 kamarádi se rozkamarádí a udělají se pro sebe). Jediný předpoklad všech transformací je, že protoel (n) je o pohlavek těžší než protoel (p). Zkuste to s těmi svými (CD.CD.A C) + B C D + C D C (+A B). To máte jistě od Franty Lomoze ze Sedlčan.
//Každopádně v kvartonovém pojetí je boson nahrazen jakousi nestabilitou v čímsi rezonančně nestabilním//
Ale kdepak. Ve vesmíru je normální život protoelů „ve čtyřech“ a v párech. Lichý počet, kromě singlu, je anomalita, tedy nestabilita, chcete-li rozhádanost! Jen díky této nestabilitě lichých počtů se můžeme pohybovat a tedy existovat. Buďme za to vděčni!

[Schneider]

Protože jsem laik a žádný vševěd tak bych se chtěl zeptat: Ty vzorečky platí jen pro mikročerné díry anebo pro ČD jakékoliv velikosti. Chápu, že jejich velikost je směrem k mikru omezena. Je to logické. Z toho vyplývá, že podle hmotnosti má každá ČD svůj min. průměr, který se může jen zvětšit. Znamenalo by to tedy hypoteticky, že BB by měl proběhnout od samého počátku v nějakém asi značně velkém průměru úměrném hmotnosti Vesmíru?
,,Každý gravitační kolaps totiž končí na poloměru Rg/2. (t.j. GM/c2). K další gravitační kontrakci není fyzikální důvod.,, Tato věta neeliminuje existenci ČD. Říká pouze, že hmotné jádro ČD má svou velikost odpovídající její hmotnosti stejně jako horizont událostí. Cestou k jádru se hmota vnikající do ČD vlivem gravitace mění, až skončí jako kvarkově gluonová hmota jádra. Dá se takový proces popsat kvartonovou hypotézou?

[sokrateus]

Pane Schneidere, pokud máte na mysli tento vzoreček pro gravitační poloměr Rg=2 GM/c², tak ten platí pro všechna tělesa kulového tvaru (i třeba pro proton). Ovšem podle Schwarzschilda Rg není poloměr kolabují hmoty, ale jejího t.zv. horizontu událostí. Mezi tímto horizontem a t.zv. černou dírou, která je teoreticky bezrozměrná, je prázdný prostor. Podle GTR, poloměr zkolabované hmoty je nulový, je to singularita. Podle téže hypotézy fotony záření jsou prý trvale uvězněny pod horizontem a proto je to černá díra - black hole.
Jak to vidí kvartonový model ? K žádnému kolapsu do singularity nedojde! Jistě víte, že každá fyzikální vazba je podmíněna "odložením" části své hmotnosti vázaných objektů. Bez toho nelze mluvit o vazbě. Při hoření vznikne chemickou vazbou sloučenina, která má o něco menší hmotnost než měly dohromady původně samostatné t.j. nevázané prvky. Nejinak funguje i gravitační vazba. Kontrakcí např. hvězdy se zvyšuje její t.zv. vazebná energie, což představuje zápornou, tedy ztracenou, energii/ hmotnost. Tedy aby vznikla větší gravitační vazba musí dojít k většímu sblížení všech takto vázaných atomů, molekul. Obecný vzorec pro gravitační vazbu kulového tělesa někteří udávají Evaz = GM²/R. Když si uvědomíte, že totální energie každé hmoty podle Einstena, Emax = M.c². pak to znamená, že existuje Rmin, kdy tahle celková energie hvězdy Emax, se rovná vazebné energii Evaz, čili, že Evaz = Mc², číselně GM²/R = Mc². Z toho je zřejmé, že existuje minimální poloměr tělesa Rmin, kdy Evaz= Emax. Dosazením obou vzorečků do vztahu pro Rg a zkrácením dostanete ten výsledný vzorec Rmin = Rg/2 . Na tomto poloměru Rmin se zastaví smršťování každého kulového tělesa, protože jeho vnější hmotnost klesla k nule. Není fyzikální důvod k dalšímu gravitačnímu smršťováním, protože není co "odevzdat". Vazba nemůže být větší. Tohle jaksi uniklo fyzikům, že každá fyzikální vazba, tedy i gravitační, představuje ztrátu (odevzdání) hmotnosti. Bez odvedení ekvivalentu hmotnosti z objemu vázaných objektů vazba nevznikne! Ještě jedna maličkost, která z nasycení gravitační vazby plyne: fotony se nemohou vzdálit od horizontu, ne proto, že je drží mohutné gravipole, ale prostě proto, že tam žádné fotony nemohou vzniknout. Atomy nemají co vyzařovat, protože jsou navenek bezhmotné!
Tak jsem se zase pěkně vykecal a čekám co Vy na to.

[Schneider]

CO JÁ NA TO. Kdyby jste napsal, že Rg/2 je horizont událostí tak mi je vše jasné. Samozřejmě je to můj problém. Já v představě o černé díře, třeba velikosti v naší galaxii vidím dva parametry. Horizont události a gluonkvarkové jádro-vlastní ČD. Předchozí text jsem ochopil tak, že pro každou hmotnost existuje příslušný HU a průměr jadra + hmotnost hmoty uvnitř. Pokud vnikání hmoty do ČD pokračuje standartním způsobem a ČD není statická. Mám další problém, který neumím rozhodnout. Vnikající hmota musí kondenzovat, měnit se na gluon kvarkovou hmotu. Myslím si, že tato proměna trvá velmi dlouho, protože hmota nevstupuje do rotační ČD volným pádem, ale většinou na tečně průměru. Takže částice mají radiální rychlost. Dále si myslím, že hmota má problém pronikat jednotlivými gravitačními vrstvami protože narůstající gravitace je postupně nutí, nevím jak, k přeměně na hmotu jádra. Nejde mi o stále pomalejší čas, ale o teploty, které v ČD panují. Nevím zda se teplota při této přeměně uvolňuje nebo kondenzací se snižuje. V každém případě se musí teplota časem měnit. Takže otázka zní jak se teplotně daří kvartonům v ČD, je jím horko nebo mají zimnici? Normální otázka: Jak to v černé díře podle Vás vypadá a co se v ní děje. Samozřejmě si mohu na netu najít různé oficiální představy. Moc jim nevěřím. JSCH

[Schneider]

Ještě dodatek: Proč by měla do ČD padat tedy vůbec nějaká hmota, když na HU záření není a částice jsou bezhmotné? Jestliže hmota v ČD ztrácí gravitaci-energii tak z toho musí mít něco jiného zisk. Třeba se tato energie mění na velkolepé výtrysky tvrdého záření na pólech rotačních ČD. A také na vyzařováné elmagnetické záření, které indukcí ohřívá a napájí energií celou galaxií. Asi to nejpozoruhodnější je fakt, že ČD a galaxie spolu žijí miliardy let ve vzájemné symbióze.
Minule jsem napsal, že z těch vzorců, podle Vašeho výkladu vyplývá, že hypotetický BB nemohl vzniknout v jednom bodě, ale v určitém objemu prostoru odpovídajícím množství energie Vesmíru. Na to znám Váš názor, ale hypoteticky. Vzpomněl jsem si na Bičanovu nebo Bočanovu teorii na netu. Ten spočítal, že velikost protovesmíru, tedy nejmenší možná, má průměr přes 5km. JSCH

[sokrateus]

No, padat něco do č.d. zatim nikdo neviděl; pouze se o tom spekuluje. Ale může tam existovat tenhle jev: totální vyzáření hmotnosti všeho hmotného, co se kolem šustne. I takový pitomý kosmický prach. To je tak: I na povrchu toho tělesa s totální gravitační vazbou se nacházejí všechny hmotné objekty v totální vazbě; tedy s nulovou vnější hmotností. Všechno hmotné co s nimi přijde do styku se rázem ocitně jako v nitru supertěžké hvězdy, spíš neutronové, t.j. v prostředí totální gravitační vazby.(spekuluji , že tam jsou všechny kvartony rozloženy na "součástky" a tvoří s vakanty protonů a neutronů protoelovou "polévku") A co to znamená? Že se v důsledku této supragravitační vazby "zbaví" rázem veškeré své hmotnosti. Například vyzářením.
Já jsem kdysi tahle hypotetická tělesa s téměř nulovou vnější hmotností nazval: gravimony (gravitační monolit). Čili, když se ke gravimonu přiblíží "nadohmat" nějaké hmotné těleso, nebo jen prachová částice, rázem se ocitně v prostředí totální vazby a reaguje tím, že vyzáří svoji hmotnost formou supratvrdých fotonů Je to totéž jak kdyby se potkala ta prachová částice se svým antipodem. Vytryskne pořádný gejzír fotonů nejtrdší kvality. (A fyzicové si mohou hlavy ulámat přemýšlením odkud berou částice Kosmického záření KZ, tu nepředstavitelně velkou energii.) Tady máte jedno možné vysvětlení.
Ten pan Bican, myslím je z Ostravy má svojské názory na svět (asi tak jako já, protože "každej holt sme jinak blbej) a v tom svém pojednání zavádí nějaké velikosti protovesmíru. Je to dost dávno co jsem to četl a tak Vám nepovím nic nového. Dám Vám link na taky velkýho fyzikálního samorosta jako my: http://sweb.cz/flomoz

[Schneider]

,,, To je tak: I na povrchu toho tělesa s totální gravitační vazbou se nacházejí všechny hmotné objekty v totální vazbě,,, tedy s nulovou vnější hmotností, K tomuto citátu: Jak se Vaše objekty v totální vazbě dají rozeznat od kvartonů? Snad tím, že kvartony v totální vazbě v té chvíli nejsou, protože jsou totálně exitovány. Jak by jinak mohly vyrobit ono tvrdé záření, o kterém byla řeč? A když jsou exitovány tak okolo sebe šíří hmotnostní pole. A kde je pole je i gravitace.
Děkuji za odpověď tedy na to nač se mi odpovědi dostalo. Na zbývající teprve čekám. Na př. : Jak je kvartonům v ČD zima nebo pekelně horko?
Vaše vysvětlení působení hmoty v ČD je natolik paradoxní, že je třeba si zjistit zda se nestala chyba. Uvědomte si, že fyzikální základy existence Vašich protoelů a jejich chování máte od těch, kterým říkáte fyzicové.
Co se týče totální vazby a zní vyplývající vnější intaknosti. Ta nemůže být dokonalá. Oni do sebe zaklesnutí kámoši sebou musí neustále vrtět způsobem jím vlastním, protože by jinak pozbyli nárok na svou existenci. Pohyb=existence. Přece dobře víte, že je vše o kmitočtech, kmitech a kmitání a i oni nejsou ničím jiným. K tomu potřebují energii. Od někud ji musí získávat i kdyby v prostoru zůstala jen samotná kvartonová struktura vakua.
Protože jde o základ reality (její existence) je podivné když kvartonová struktura vakua se chová jako hmotná částice a potřebuje od někoho získávat energii. Ale třeba je možné, že ji vakuum samo sobě dodávat umí. Akorát já jsem z toho volako zmetený. Stále je tu suterén, do kterého se, zdá se mi, bojíte jak čert kříže vstoupit. Jak můžete řešit věci ve vyšším měřítku, když o věcech v měřítku o řád nižším nic nevíte?
Tam už jsou jen jen kmity a jejich módy. Tam sídlí největší složitosti světa a jeho hmoty.
Co se týče pana Bičana-stačí napsat Bičanova fyzika- rozhodně nejde o někoho kdo si jen myslí, že se vyzná, on se skutečně vyzná. Teď jsem se byl na jeho stránky podívat. Změnil spoustu fyzikálních konstant. Jenže onen elaborát není pro mně, ale znalce fyziky jakým jste Vy. Tak bych Vás prosil o Váš názor. Možná, že má v mnohém pravdu. V tom případě by bylo vše jinak. Dík. JSCH

[sokrateus]

//Jak se Vaše objekty v totální vazbě dají rozeznat od kvartonů? Snad tím, že kvartony v totální vazbě v té chvíli nejsou, protože jsou totálně exitovány//
Nijak, jsou všichni jak na nudapláži; nahatý. Nepoznáte kterej protoel je z „nebožtíka“ kvartona a kterej „dělal“ protona. Vsjo rovno. Ve skutečnosti je tahle protoelová polívka jako jeden velký maxikvarton. V obyčejném kvartonu jsou 4 „mušketýři“ k sobě vázány antipodní vazbou ve všech 3 modifikacích, tj. hmotová, grupová a nábojová. V gravimonu je ovšem nadbytek "kladných" protoelů z vakantů původní hvězdy. Takže tahle „polívka je „přesolená“ protoely, antiprotoelů se pro všechny nedostává, takže tam fungují vedle sebe vazba hmotová a grupová mezi antipody a totální gravitační vazba mezi stejnopody.
//Jak je kvartonům v ČD zima nebo pekelně horko?// Děsný vedro. Uvědomte si: hlava na hlavě a všichni na sebe dejchají.
Pane Schneidere, už mě s tím. prosím, netrapte, nebo si začnu vymýšlet ještě větší koniny. Pro existenci gravimonů svědčí jen skutečnost nenulového R pro nasycenou, totální gravitační vazbu. Ostatní je moje čirá spekulace.

// Oni do sebe zaklesnutí kámoši sebou musí neustále vrtět způsobem jím vlastním, protože by jinak pozbyli nárok na svou existenci.// Pane Schneidere, ti zaklesnutí kámoši jsou jen hodně nadsazená ilustrace sil v polarizovaném vakuu. Jinak protoely se sami od sebe velice líní; cloumají s nimi jen jejich asymetrická pole.
// je podivné když kvartonová struktura vakua se chová jako hmotná částice a potřebuje od někoho získávat energii.// Jako hmotná částice se kvarton chová navenek jen když je excitován, tj. když má vnějším působením povytaženy své protoely z nulitních pozic. Tím okamžikem se stává pro vnější svět hmotným. Dokud není z venku excitován, soustřeďuje se celé hm. působení protoelů uvnitř společného objemu vzájemnou trojnásobnou nasycenou vazbou. Do té doby je navenek kvarton nehmotný a na své okolí nepůsobí.
// Stále je tu suterén, do kterého se, zdá se mi, bojíte jak čert kříže vstoupit. Jak můžete řešit věci ve vyšším měřítku, když o věcech v měřítku o řád nižším nic nevíte?//

Pane Schneidere, s těmi kvartony a protoely já už přece jsem v 1.„suterénu“ světa. Nebo si snad myslíte, že už tam někdo před tím byl? Tohle přece papá Einstein všem pravověrným fyzikům zapověděl, pod trestem smrti a zatracení. Kdo kdy představil světu neměnné, tudíž opravdu „elementární“ částice vakua? Pokud o něčem ještě tápu, tak to je 2. suterén, jehož prostřednictvím na sebe působí protoely tvořící 1. suterén světa. A tady je „bílé místo“ pro Vás, pane Schneidere.

Na názory pana Bičana teď nemám ani trochu času. Jsem docela zahlcen úpravou své kvartonové hypotézy pro magazin WM. Pište dál, ať to tady žije!

[sokrateus]

Tak jsem vám, z nudy, nakouk‘ i do boxovárny. A ejhle dobrý počin: zasloužilý člen NAVAR tam vhodil zajímavý námět: 1. český fungující MEG a to dokonce od studenta střední školy v Nové Pace. Kliknul jsem na link a opravdu bylo co číst. Hned zkraje jsem se dověděl, že existuje „volná energie z aktivního vakua“ Trochu se tím fyzikálním vakuem zaobírám (více než 20 let), ale o aktivním vakuu, jako zřejmém protipólu od pasivního vakua nic nevím. Také nevím nic o „podélných elektromagnetických vlnách (EM energie)“ existujících téměř v nekonečném množství v prostorovém vakuu. Že se vakuem mohou šířit vedle transverzálních elmag. vln i nějaké podélné také nic nevím. Snad v jiném vesmíru. Mea pulpa. Také „volná energie“ pokud tím není myšleno něco jako volná láska, není zrovna seriózní fyzikální termín. Jsou známé energie, podle formy fyzikální vazby, neboť jen v průběhu vzniku fyzikální vazby se „uvolňuje“ to čemu se obrazně říká energie; jaderná, chemická, elektromagnetická, gravitační, ale volná energie? Jakou fyzikální vazbou se uvolňuje „volná“ energie? To jsem se od Beardena ani od Naudina zatím nedověděl. Prostě je volná! Ti pánové si zřejmě nevšimli, že každá energie, resp. její přenos, je spojena s hmotou, nebo přesněji s hmotností. Ale v jejich povídání o volné energii se nemluví o hmotnosti, s jejímž přenosem je pojem energie vždy spojen. No, dobře, třebas se to ještě doučím.
Student, Pavel Horký, tedy úspěšně replikoval Naudinův MEG. Jenže hned v úvodní části o něm napsal: „Naudinovi se dosud nepodařilo sestavit MEG jako autonomní zařízení, takže jeho MEGy jsou závislé na externích zdrojích elektrické energie.“ Předpokládal bych, že Pavlovi se tedy podařil husarský kousek a jeho naudin je už nezávislý na těch externích zdrojích. Nic takového nepíše. Že by ze skromnosti. Tady ovšem taková skromnost není namístě. Jestli to „extrémně složité zařízení“ není schopné pracovat bez vnějšího zdroje, pak je to obyčejný a troufám si říci, že ztrátový transformátor! Seriózní a poctivé by bylo, zvláště při několikerém ujišťování, že Pavlův MEG má COP >1, prostě po nastartování „čerpadla“ externím zdrojem přepnout nadbytečný výstupní výkon „čerpadla“ zpět na jeho vstup a vypnout ten už nepotřebný externí zdroj. Proč né, když mi z toho „čerpadla“ odchází víc než jsem tam energie dodával? Přece COP je větší než jedna! Fanfáry z Libuše by sklidil i kdy jeho MEG dál vyráběl energii jen na svůj trvalý provoz.
Místo seriózního přiznání, že to takhle nefunguje vyvíjejí se otřepané spiklenecké teorie o všemocnosti mocností, které mají ekonomiku postavenou na energiích a palivech a prostě nedovolí realizaci čerpadel na volnou energii. Ne, tihle pánové prostě nedovedou prohrávat! Proč se před těmi „mocnostmi“ neuchýlý tam, kde nemají svoji ekonomickou moc ani popravčí čety? Třeba na Kubu, tam určitě tyhle mocnosti svými drápy nedosáhnou a bráškové Castrové by jim nejen ruce pozlatili. A je víc míst na planetě, kde lze v klidu MEG vyrábět: Čína Vietnam, Kambodža, Laos, Barma a třeba i Česko
Neznalost ovšem plodí i jiné hlouposti: P. Horký tvrdí, že Beardenův MEG je zajisté funkční, protože mu patentový úřad USA na jeho zařízení vystavil patent. Trochu jsem také vynalézal a tak vím, že patentový úřad nezajímá efektivnost zařízení, ale pouze a jen světová priorita patentem požadované ochrany klíčových prvků toho zařízení! Nikdy po mě nechtěli funkční model!
Pavlovi nelze zazlívat jeho mladický elán a fantazii. Kdo kdy nechtěl vynalézt PM? Ale co ti páni učitelé a ředitel? Byli přece vychováni v kauzálním edukačním procesu: Proč ti si nepokládají otázky, kterí jsem tady ventiloval?
Někdo možná namítne: co sem na tohle vlákno o prostoru tahá MEG? Ale jo, souvisí to a velmi; MEG přece "čerpá volnou energii" z vakua, tedy prostoru!

[spaceball]

Rozhodně, problém MEG se může řešit v rámci prostoru i zde
Toho studenta je mi líto...v budoucnu...až zjistí, jak se strašně spletl a autority ho nechaly v omylu......
Ale třeba půjde svou cestou, zjistí, že existují i jiné materiály než z regálů Ferony...a kdo ví
Všechno zlé je pro něco dobré...

[Schneider]

Omlovám se, že jsem se neozval. Měl jsem problém s modemem. Před tím jako odpověď jsem napsal člének, který se někam ztratil , což mě mrzí, už ho po druhé nenapíši.
K suterénu: Váš suterén, tak jak se mi to jeví, je podlažím kde sídlí společně vakuum a hmotné částice ve stejném, řekněme prvosuterénovém měřítku. Já jsem v odpovědi psal o suterénu a z následujícího textu je jasné jaké jeho patro jsem měl na mysli. Takové kde se vyskytují pouze kmity protoelementů,vakantů, jejich módy ( skupina kmitů reprezentující částici nebo foton ) a jejich vzájemné interakce. Odpovědi jste se vyhnul i přes to, že bylo jasné co mám na mysli.
Termodynamika: Všechna Vaše vysvětlení spojená s teplem mi připadají nedůvěryhodná, přesněji budí dojem, že termodynamika není silnou stránkou Vaší hypotézy, je-li jí vůbec. To co představuje v největší, ne-li celé míře hmotu Vesmíru je energie ve formě tepla, fyzikálních polí a kmitů všeho druhu. Asi to není příliš přesné. Jeden z nejdůležitějších makroprocesů, který ve Vesmíru probíhá je, doufám, že i Vámi těžko zavrženíhodná, entropie. Přesto, že entropie, jako statistická veličina může působit lokálně místně i časově opačným směrem, statisticky neustále narůstá.
Když jsem četl Řád z chaosu (Prigogine,Stengersová) tak na mně zapůsobil nejvíce objev toho jak se hmota brání entropické smrti. Jak bojuje o svou existenci? Takže se táži: Co na to vaše kvartonová hypotéza?
K čerpání energie z vakuového prostoru: Je s podivem, jak jste urputný v přesvědčení, že energii z vakua-velmi vágně řečeno- nelze čerpat.
Přitom kvartonová i vakuová struktura jsou u Vás v témže 1. suterénu. Psal jste, že nemám všemu věřit a já Vám v tomto nevěřím. Samozřejmě nevěřím ani druhému táboru. Jenže jestliže sám velký mág Nikola Tesla považoval za možné sestrojit takový přístroj, který by na tomto principu fungoval a následně dostal od kohosi na frak, tak nejde vyloučit, že jímání energie z vakua je možné. Mnoho nemožného je dnes samozřejmé.
Nechci Vám kazit svátky, abych nezapomněl přeji krásné prožití všech svátků vánočních a konce roku, ale bez termodynamiky Vaše hypotéza zůstane jen segmentem nedokončené kvartonové teorie. Takže to Vám rozhodně pod stromeček nepřeji. JSCH

[sokrateus]

Díky, pane Schneidere, že to byl jen modem, měl jsem obavy o Vaše zdraví.
Ale teď k věci: //Váš suterén, tak jak se mi to jeví, je podlažím kde sídlí společně vakuum a hmotné částice ve stejném, řekněme prvosuterénovém měřítku// "Můj" suterén je "oceán" kvartonů a z tohoto "oceánu" asi tak jako z podhoubí trčí do našeho "patra" vesmíru elem. částice.
//kde se vyskytují pouze kmity protoelementů,vakantů, jejich módy ( skupina kmitů reprezentující částici nebo foton ) a jejich vzájemné interakce// O kmitech protoelementů nic nevím, to je téma pro 2. suterén, tedy pro Vás. V "mém" 1. suterénu reprezentují částice ne módy kmitů, ale vakanty, jejich konfigurace.

//Přitom kvartonová i vakuová struktura jsou u Vás v témže 1. suterénu.// Kdybyste, pane Schneidere, v téhle větě vynechal spojku i , tak by byla přesná.

//na mně zapůsobil nejvíce objev toho jak se hmota brání entropické smrti. Jak bojuje o svou existenci? Takže se táži: Co na to vaše kvartonová hypotéza? // Vesmíru, jako celku entropická smrt nehrozí. Hmotnost jako objektivní vlastnost materiálních objektů, je nezničitelná; jen se přelévá z jednoho prostoru do jiného. Asi takhle: hvězdy zvyšují svoji grav. vazbu a vyzařují hmotnost do jiných prostorů, kde jiné objekty (např. vnitrogalaktický plyn, ji zachycují a zvyšují tím svoji hmotnost. Pak se kolem toho obrmraku prožene nějaká obrhvězda, vyvede ten poklidný mrak plynu z rovnováhy, vytvoří novéágravitační centra a nové hvězdy se "rodí". Postupně se zbavují (emisí fotonů) své vazbou uvolněné hmotnosti a cyklus přelévání hmotnosti pokračuje. Co k tomu dodat?

//Je s podivem, jak jste urputný v přesvědčení, že energii z vakua-velmi vágně řečeno- nelze čerpat.// Urputný snad ne, ale přesvědčený. Jednak nevím jakou energii chcete z vakua čerpat; zatím to nikdo nepředvedl. Představte si, že všichni fyzikové se shodují (což je velmi vzácné) v tom, že vakuum je stadium hm. objektů (i kvartonů) s nejnižší možnou energií. Jak chcete z toho mála ještě brát? Vezmete chlup z dlaně, když tam není! Abyste získal z "vakua" nějakou energii, musíte ji tam nejdříve dát, t.j. excitovat ty kvartónky. Ony sice jsou trošičku excitovány jako součást gravitačního pole. Ale abyste tuhle makroobjemovou excitaci mohl využít, musíte aspoň rychlostí světla (no, raději větší) z toho prostoru odstranit původce té excitace, t.j. gravitující těleso! Já vím, pro někoho je to maličkost, ale aby tam ty trošku excitované kvartony na zlomeček času zůstaly trčet s "otevřenou pusou" (co se to jako děje?) a Vy jste toho využil až se budou naštvaně vracet zpět do nulitních poloh v kvartonech, abyste tu jejich, zvětšenou vazbou uvolněnou energii, nějak využil; to už nechám na Vaši představivosti .
//jestliže sám velký mág Nikola Tesla považoval za možné sestrojit takový přístroj, který by na tomto principu fungoval a následně dostal od kohosi na frak, tak nejde vyloučit, že jímání energie z vakua je možné. Mnoho nemožného je dnes samozřejmé.// Pane Schneidere, pořád ještě není možné, aby dcera porodila svou matku. Víte kolik zvěstí a bájí bylo napsáno o Jozuovi Nazaretském? Báje o tom jak Teslu pronásledovali mocní tohoto světa jsou opravdu jen pro zlobivé děti. Dnes jsem četl na BL jak se Čína chystá v příštích letech na 30-ti % pokrytí své potřeby energie z obnovitelných zdrojů. Považují to za obrovský a těžký úkol. Předpokládám, že Bearden, Naudin a mnozí jiní fantastové už si vyřizují víza do Číny aby ve velkém předvedli světu jak se "dělá" energie. Myslíte, že je bude Čína vraždit?
Pane Schneidere, co se škádlívá, to se rádo má. Dobrou noc.

[Schneider]

K suterénu: Pokud Váš vakant alias protoel není klubkem vlnění a kmitů, to je má představa, tak jaké jsou jeho vnitřnosti? Musí býti nějaké vnitřní rozdílnosti jestliže se vně odlišují.
Diracovo moře: Jaké moře, když všude je jen kvarton a zas kvarton, jimiž se prodírají vakanty rozpadlých kvartonů? Asi bych potřeboval to moře znova blbovzdorně vysvětlit, nemám pocit, že jde o totéž co měl Dirac na mysli.
Entropie: Vašemu vysvětlení se dá těžko věřit. Jde o statististickou veličinu. V mém rozpínajícím se vesmíru jde o proces nárustu stále hmotnějších gravitačních center stále více od sebe vzdálených. Je jedno jestli se nějakým výbuchem rozpadnou zpět na chaotickou plazmu, ta má mimochodem ve Vesmíru tvořit cca 70% viditelné hmoty. (Co na plazmu říká Vaše kvartovka?) Na vše je ve Vesmíru času dost. Entropie je statistická veličina.
Je zajímavé, že se vyhýbáte měřítku v níž entropie probíhá nejvíce. A z kontextu textu je zřejmé, že právě to mám na mysli. Jde o svět vlastní hmoty, svět molekul.Zejména toto měřítko jsem měl na mysli, mluvil-li jsem o entropické smrti. Ještě jednou jde o lokální jevy. Hmota se nikdy nevzdá veškeré své energie. Tvrdě bojuje o to, aby se se nestala sterilními kvartony. Množina těchto jevů má pro existenci hmoty Vesmíru zásadní význam.
Termodynamika: Zase zaryté mlčení. Nemohu Vaši hypotézu si dát do přihrádky ,,ano,, stále je mezi ,,ano,, a ,,ne,,. Což je můj problém. Pokud nebude Vaše hypotéza a budoucí teorie umět termydynamické jevy vysvětlit, tak se pro mně těžko kdy dostane mezi ,,ano,,
Patra-suterén, přízemí, nadzemí: V textu píšete, že částice, VAKANTIvyčnívají ze suterénu do přízemí. JAK, KDYŽ OKOLO NICH V PROSTORU JE VŠUDE SAMÝ KVARTON? JEDINÝ ZPŮSOB JAK PŘEJÍT O PATRO VÝŠE JE ZMĚNIT MĚŘÍTKO. TO OVŠEM PŘINESE JEN OPTICKÝ EFEKT, NA PODSTATĚ VĚCI SE NIC NEMĚNÍ. Vše se stále odehrává ve stejném suterénu.
Teď vložka: //Jak vysvětlujete ve Vaší teorii teplotu?// V teorii kvartonů nijak. Teplota atomových struktur je nadstavbou, aplikací elementární fyziky vakua o jejíž výklad se snaží "moje" kvartonová fyzika. Aplikované fyziky se teorie kvartonů nedotýká; pohybuje se o jedno "patro světa níž. To je Vaše odpověď, když jsem se ptal na teplotu. Z této odpovědi lze vyvodit pouze to, že si ze mně děláte srandu. Vaše hypotéza nevlastní žádné matrjošky. Mimo jednu nač se ptám, co jsou ty protoely zač. Jedině u nich lze tušit ještě jemnější měřítko.
Nakonec jsem Vás přinutil připustit, že i vakuum má svou teplotu a energii. Takže teplota se týká nakonec všech druhů hmoty včetně kvartonového vakua. Z textů, které se mi podařilo nalézt a přečíst se vše odehrává v jediném měřítku, měřítku kvartonů včetně jejich exitací. Proto není jiného pro vysvětlení teploty než v tomto měřítku. Ale nečetl jsem vše. Měl bych na Vás dvě přání: 1.Nemohl byste mi poslat mejlem souvislý text. 2. Nemohl byste mi přidat recept jak domorodci ve vaších krásných horách léčí průdušky a nachlazení. Třeba máte príma domácí recept. Ovšem něco levnějšího.I když mám pocit, že tam u Vás jsou všichni zdraví.
Děkuji. Příště to bude o Casimírovu jevu, protože jakési vlnění ve vakuu přece jen je. JSCH