Prostor

[sokrateus]

//Pokud Váš vakant alias protoel není klubkem vlnění a kmitů, to je má představa, tak jaké jsou jeho vnitřnosti? // Pro mne terra inkognita. Pane Schnedere, "střeva" protoelů již patří do 2. suterénu.
//Musí býti nějaké vnitřní rozdílnosti jestliže se vně odlišují. // To samé v bleděmodrém: možná protoelům (p) chybí "slepé střevo" já opravdu nevím. jen vím, že se liší ve vnějším hmotném působení. Podívejte se, elementární částice jsou známé už nejméně 3/4 století. Víte v čem se uvnitř liší např. elektrony, miony a protony, nebo také neutrina? O protoelech zatím vím jen to, že (n) je asi o 2,6 MeV/c² hmotnější než (p) a naopak (p) má dalekodosahovou schopnost polarizace kvartonů, která protoelu(n) chybí. To je zatím vše a pro moji hypotézu a konstrukci elememtárníc částic to postačí.

//Diracovo moře: Jaké moře, když všude je jen kvarton a zas kvarton, jimiž se prodírají vakanty rozpadlých kvartonů?// Výraz Diracovo "moře" je básnická licence pro vyjádření něčeho "nekonečného" a stejnorodého. Podobně se někdy přeneseně užívá i ve vztahu k vzdušnému obalu Země. Jen malé upřesnění: vakanty se neprodírají, ony jsou svým hm. pole "taženy".
Mojí představě o entropii vesmíru nemusíte věřit; není to moje "parketa" říkám jen to o co občas zavadím.
//(Co na plazmu říká Vaše kvartovka?)// Vůbec nic a není to její chyba. Už několikrát jsem tady psal, že kvartonová hypotéza je protofyzikou, t.j. fyzikou fyzikálního vakua 1. suterénu a elementárních částic. Také jsem napsal, že veškerá fyzikální nadstavba, t.j. fyzika atomového obalu, atomového jádra, aerodynamika, hydrodynamika, termodynamika , celá fyzika pevné fáze, jakož i optika, akustika, fyzikální chemie, ale i astrofyzika, astronomie a "nebeská" mechanika, možná i astrologie nejsou kvartonovou hypotézou prakticky dotčeny; nacházejí se o patro výš. Je to opravdu nadstavba protofyziky!!!
//Hmota se nikdy nevzdá veškeré své energie.// Pokud pod pojmem 'hmota' myslíte hmotnost, pak si trochu nerozumíme. Veškeré 'chování' hm. objektů ve vesmíru nás přesvědčuje, že s "nadšením" vyhledávají nějakou formu fyzikální vazby a s ní se zbavit své vnější hmotnosti. Já tomu říkám "ženský princip vesmíru". Cílem všech hm. objektů, od kvartonů až po hnízda galaxií, je "zoufalá" snaha zbavit se formou vazby své vnější hmotnosti. Čím je snaha elektronů o obsazování nejnižších orbitů v atomech, co je slučování atomů a molekul ve větší celky, co jsou planety, hvězdné soustavy, galaxie? Všechno je to "snaha" o vnější bezhmotnost! Jak říkám: ženský princip vládne vesmíru.
//Nakonec jsem Vás přinutil připustit, že i vakuum má svou teplotu a energii.// Vakuum má svou teplotu prostřednictvím hm. objektů v něm. Teplota je neuspořádaný pohyb fyzikální nadstavby, t.j. atomů a molekul.
Pokud je tento pohyb uspořádaný, tak je to oblast mechanického pohybu; proudění, tečení, mech. pohyb pevných těles. Máte-li na mysli vlastní mikropohyb kvartonů, vůči subkvartonovému nespojitému prostředí, tak to je 2. suterén. Čili o "teplotě" (t.j.neuspořádaném mikropohybu kvartonů), fyzice 2. suterénu nevím zhola nic. A ani mi to nevadí; já se pohybuji o patro výš.

// Nemohl byste mi přidat recept jak domorodci ve vaších krásných horách léčí průdušky a nachlazení. Třeba máte príma domácí recept. Ovšem něco levnějšího.I když mám pocit, že tam u Vás jsou všichni zdraví.//
Bohužel, já jsem až nehorázně zdravý, takže o průduškách nevím, že je mám a nachlazení, jednou za zimu, "léčím" vypocením. Většinu života trávím nahoře na zahradě, v tělocvičně a u PC a TV. Velice nudný život!

Na Casimirův jev nemám vyhraněný názor anšto neuznávám existenci virtuálů. Máte to se mnou těžký. Ale, pane Schneidere, nikdy si z Vás nedělám srandu, jak mi občas podsouváte. Poněkud rozvernější formulace odpovědí jsou jen výrazem mé radosti ze života. Jiný k tomu potřebuje Angloaraba ve stáji, jachtu na Jadranu a dvě prsatý holky jako přílohu. Tož tak. JKzJ

[Návštěvník]

K prvnímu odstvci: Beru na vědomí. samozřejmě vím, že vaše hypotéza je jen pahýl takže ke koplexní teorii má daleko. Malá oprava: .... kvarton a zas kvarton jimiž se prodírají vakanty rozpadlých kvartonů tažené svými hmotovými poli .....
K druhému odstavci:,, Vůbec nic a není to její chyba. Už několikrát jsem tady psal, že kvartonová hypotéza je protofyzikou, t.j. fyzikou fyzikálního vakua 1. suterénu a elementárních částic. Také jsem napsal, že veškerá fyzikální nadstavba, t.j. fyzika atomového obalu, atomového jádra, aerodynamika, hydrodynamika, termodynamika , celá fyzika pevné fáze, jakož i optika, akustika, fyzikální chemie, ale i astrofyzika, astronomie a "nebeská" mechanika, možná i astrologie Laughing nejsou kvartonovou hypotézou prakticky dotčeny; nacházejí se o patro výš. Je to opravdu nadstavba protofyziky!!! ,,
Z mého pohledu jde v tomto Vašem výroku o krutou chybu, ktrá by se Vám nemusela vyplatit, protože jím silně snižujete důvěryhodnost své hypotézy.
A to proto: Teď něco čemu namusíte zase věřit Vy. Prostor tvoří hmotné struktury které obsahuje, bez nich, bez této výplně není prostoru. Čili jestliže jste veškerý prostor mého Všehomíra vyplnil vašimi nanejvýš hmotnými kvartony coby kvartonové vakuum tak proti tomu mohu mít jen jednu námitku - může být i jiný druh hmotné výlně vakua. To pro úvahu není podstatné. Podstané je, že z Vašeho suterénu není kam uniknout je-li všude. Z toho vyplývá, že všechny výše uvedené fyzikální nadstavby musí být uvařeny ve vašem suterénu, který jak jsem pochopil, je kuchyní v němž se vaří vlastnosti veškeré hmoty-reality Vámi odkazované do vyšších pater. Jenže žádná patra nejsou. možná, že si vzpomenete, že jsem psal v NP, že hmota-realita existuje současně ve všech měřítcích. Nelze si vybrat jen jedno s úzkým rozptylem jako své písloviště a o ostatních měřítcích-škál prohlásit, že se jich to netýká. Takový výrok nemá nárok na pravdivost ani omylem. VŠE SOUVISÍ SE VŠÍM! Jestliže ve vyšším měřítku, kde ty Vaše vaknnty nabývají na ostrosti a rozdílností a naší scopnosti je pozorovat se chová hmota-realita podle námi bezpečně poznanch vlastností, tak tyto vlastnosti jí musí být dány do vínku ve Vašem suterénu, který je suterénem pouze měřítkovým. A tento suterén MUSÍ být v pravdivém souladu se všemi dalšími měřítky v nichž hmota existuje. Od Vašeho mikrobu (p) až po Všehomír. Přátelsky radím, jestli na svém tvrzení budete trvat uškodíte si.
Hmota se nevzdá nikdy veškeré své energie: Myslím hmotu-realitu. Gravitace je jen jednou z jejich vlastností. Myslím, že je logické tvrzení, že když hmota ztratí veškerou energii v jakékoliv své podobě a měřítku tak zanikne. Jen energie a pohyb jí dělá hmotou. Vždyť i ty Vaše protoely vlastní jakési Megaelekronvolty. Bez nich by si ani neškrtly. Nakonec tento fakt je důkazem, že je vakuum přímo nabito energií. Jaké je podhoubí taková je plodnice. Tomu snad, jako horal určitě budete rozumět.
//Nakonec jsem Vás přinutil připustit, že i vakuum má svou teplotu a energii.// Ktomu jsem Vás ani nemuselani nutit. Sám jste se k tomu v naší debatě přiznal. Za 1. Gravitace je přítomna v celém prostoru všehomíra, takže všechny kvartony v něm jsou exitovány, žádný není v základním stavu. Při debatě o obrušování fotonů jsme dosáhli, aspoň doufám, souhlasného stanoviska. Jestliže foton přichází o svou energii tak ji jiný, v tomto případě obrušovatel kvarton, musí získat. Na základě toho jste připustil, že kvartony se musí ořívat a emitovat teplo, nejspíš kvartonovými fotony. V každém případě musí být i takto exitovány. Teď jimi je vláčen svým hmotným jádrem vakant-částice. Řeknu vám některé kvartony si užijí. Největší problém s logikou tvrdíte-li, že ..Teplota je neuspořádaný pohyb fyzikální nadstavby, t.j. atomů a molekul..
jakoby nešlo vždy o Vaše vakanty a kvartony a o tom co se v kuchyni 1. suterénu uvaří.
Co se týče toho receptíku, myslel jsem, že se v lidovém Jizrském léčitelství najde něco proti prasečí chřipce. Jebtřeba být připraven. V 70ti to není žádná legrace. Ještě jednou Vám přeji krásné prožití svátků Vanočníc a Silvestrovských. A to nejen Vám, ale všem z Pramene.

[Návštěvník]

Dodatek: Text vypadá jako bych si už léčil slivovicí chřipku. To jen mé mizerné oči a asi skutečně ožralá klávesnice. Příště se budu víc snažit.

[sokrateus]

Citace: //Hmota se nevzdá nikdy veškeré své energie: Myslím hmotu-realitu. Gravitace je jen jednou z jejich vlastností. Myslím, že je logické tvrzení, že když hmota ztratí veškerou energii v jakékoliv své podobě a měřítku tak zanikne. Jen energie a pohyb jí dělá hmotou. Vždyť i ty Vaše protoely vlastní jakési Megaelekronvolty. Bez nich by si ani neškrtly. Nakonec tento fakt je důkazem, že je vakuum přímo nabito energií. Jaké je podhoubí taková je plodnice. Tomu snad, jako horal určitě budete rozumět.
//Nakonec jsem Vás přinutil připustit, že i vakuum má svou teplotu a energii.// Ktomu jsem Vás ani nemuselani nutit. Sám jste se k tomu v naší debatě přiznal. Za 1. Gravitace je přítomna v celém prostoru všehomíra, takže všechny kvartony v něm jsou exitovány, žádný není v základním stavu. Při debatě o obrušování fotonů jsme dosáhli, aspoň doufám, souhlasného stanoviska. Jestliže foton přichází o svou energii tak ji jiný, v tomto případě obrušovatel kvarton, musí získat. Na základě toho jste připustil, že kvartony se musí ořívat a emitovat teplo, nejspíš kvartonovými fotony. V každém případě musí být i takto exitovány. Teď jimi je vláčen svým hmotným jádrem vakant-částice. Řeknu vám některé kvartony si užijí. Největší problém s logikou tvrdíte-li, že ..Teplota je neuspořádaný pohyb fyzikální nadstavby, t.j. atomů a molekul..
jakoby nešlo vždy o Vaše vakanty a kvartony a o tom co se v kuchyni 1. suterénu uvaří.
Co se týče toho receptíku, myslel jsem, že se v lidovém Jizrském léčitelství najde něco proti prasečí chřipce. Jebtřeba být připraven. V 70ti to není žádná legrace. Ještě jednou Vám přeji krásné prožití svátků Vanočníc a Silvestrovských. A to nejen Vám, ale všem z Pramene. [/quote]

Myslím,že největším nedorozuměním mezi námi je pojem "fyzikální patro". Já ho užívám ve smyslu kvalitativní rozlišitelnosti hmotných struktur. Pro naše antropické "patro", dalo by se říci "přízemí vesmíru" jsou charakteristické chemické prvky. Jejich spojováním, t.j. vytvářením větších celků vznikají hm. objekty , které nás bezprostředně obklopují s nimi jsme v přímém kontaktu. To je "naše přízemní patro" vesmíru. Jiné, kvalitativně nižší patro tvoří elementární částice, které jsou "podhoubím" tomuto našemu patru atomů, molekul a těles. Nás, lidi, pozorovatele, nezajímá z kterých, konkretních protonů, neutronů a elektronů jsou sestaveny atomy, případně molekuly. Pro nás jsou tyto objekty uniformní, nerozlišitelné, asi jako pro Evropana Číňani. Nebo, Vy snad si vedete evidenci z kterých konkrétních nukleonů sestává Vaše tělesná schránka? A naopak zase ty nukleony a elektrony nemají tušení čeho většího že jsou součástí. Nukleony v atom. jádře se "kamarádějí" jen spolu a nemají potuchy, že kolem nich jsou jiné nukleony v jiných jádrech. Od nich jsou odděleny mrakem elektronů. Stejně tak elektrony ve vnitřních drahách atomů znají jen své kámoše-elektrony ze stejného atomu. Takže to máme patro nukleonů a patro atomů. Samozřejmě, že atomy nemají ponětí , že jsou součástí makroskopických uskupení zvaných třeba aminokyselina, nebo tuhé těleso a už vůbec nemají představu jakého vyššího patra jsou ta tělesa součástí.
To je moje odpověď na Vaši investigativní větu: //Z toho vyplývá, že všechny výše uvedené fyzikální nadstavby musí být uvařeny ve vašem suterénu, který jak jsem pochopil, je kuchyní v němž se vaří vlastnosti veškeré hmoty-reality Vámi odkazované do vyšších pater.// Nic podobného se neděje, protože jak už jsem široce popsal nejen kvartony, ale ani nukleony nevědí a nemají žádný vliv na to jestli z nich budou náboje do děla, nebo dětské autíčko.
No, a když jsem Vám to takhle polopaticky a hierachicky poskládal, tak jen dodám, že 1. suterénem všech těch vyšších pater hmoty vesmíru je "moře" kvartonů. Ty také, chudáci, nevědí k jakým elem. částicím tvoří jejich hmotové pole. Znají jen své nejbližší kamarády kvartony a s nimi si vyměňují místní drby; t.j. kvanta hmotnosti. Tohle je svět 1. suterénu vesmíru.
//Hmota se nevzdá nikdy veškeré své energie: Myslím hmotu-realitu. Gravitace je jen jednou z jejich vlastností. Myslím, že je logické tvrzení, že když hmota ztratí veškerou energii v jakékoliv své podobě a měřítku tak zanikne.// Ale kdepak! Proč myslíte, že se hmotné objekty, ať jsou to protoely, nukleony, atomy a všecka hmotná "verbež" vesmíru tak ráda spojuje a vzájemně váže? Aby se vazbou zbavila své vnější hmotnosti. Samozřejmě, že uvnitř té vázané soustavy svoji hmotnost stále má. Čím by jinak byla vázána?!
Pane Schneidere, hrubě se mi nelíbí Váš ideologický slovník. Uvedu příklad toho: Uveřejní-li nějaký náš ideologický kamarád nějakou nepříjemnou zprávu ze svého okolí, napíše zaťatý ideolog", že kamarád nás poctivě seznámil se svojí nelehkou situací. Uveřejní-li tutéž zprávu jeho ideologický protivník, např. Číňan, Rus, Kubánec, nebo Chávez, zaťatý ideolog napíše: Rus, Číňan, Chávez, atd. "se přiznal"! Pane Schneidere, nebyl jste někdy přísedícím u soudu?
//Teď jimi je vláčen svým hmotným jádrem vakant-částice.//Téhle Vaší větě při největším svém úsilí nerozumím. Patrně je to Vaše replika na mou větu: vakanty se neprodírají, ony jsou svým hm. pole "taženy". To je ilustrace skutečnosti, že sám pohyb vakantu, byť on je "architektem" svého hmotového pole a tím celé elementární částice, je vyvolán asymetrií excitace toho jeho hmotového pole, čili, že impuls pro pohyb vakantu vychází ze stavu jeho hm. pole.

Nevím jaké prostředky používají v lidovém Jizrském léčitelství, protože já hnízdím v Jeseníkách. a tady převažuje Rumová smršť. Vidím, že v Jihlavě tíhnete ke slivce. No, jiný kraj, jiný mrav.
Pane Schneidere, myslím, že je ještě daleko do Vánoc, že se ještě přátelsky "porafáme". Tak se hleďte brzy uzdravit a pište. JKzJ

[Schneider]

Vážený pane Sokratesi, jestli nechcete pochopit co tím chtěl básník Schneider minule říci je to Vaše věc. Já jsem jasně mluvil o měřítkách. Je jasné, že realitu v každém z nich lze vidět a chápat jinak, to jsou ta Vaše kvalitativní patra. Jde pouze o změnu optiky, pohledu na stejnou věc.
Takže asi je marné Vám vysvětlit, že jakákoliv kvalitativní vlastnost reality, jakéhokoliv měřítka musí být upečena, uvařena, zrozena v kuchyni Vašeho kvartonového 1.suterénu, protože jinde to není možné. To proto, že není žádné jinde.
Je jen Vaší věcí co si z toho co jsem se Vám snažil říci vezmete. Je to plně Vaše věc, já chtěl pomoci. JSCH

[sokrateus]

Pane, Schneidere, nepochybuji, že to se mnou myslíte dobře. (Jste asi jediný!) Pokud mluvím o patrech fyziky, nemám na mysli reálná a prostorově lehce oddělitelná patra skutečného domu. Ale je už to takový uzus ve fyzice, že se při „prodírání“ za hlubším poznáním vědcové ‚noří‘ do ‚hlubších pater‘ hmoty. Já jsem si jen půjčil tuto ilustrační rekvizitu. Samozřejmě, že se různé úrovně organizace materiálních objektů v prostoru prolínají. Protože z tzv. nižších ‚pater‘ vznikají vazbou složitější, tedy organizačně vyšší vázané struktury hm. objektů. Ale je přece jasné, že Vaše osoba, jako shluk atomů a molekul, nemá žádný vliv na oběžnou dráhu např. planety Země, ( i kdybyste se sebevíc snažil) natož na směřování hvězdného proudu v jeho oběhu Galaxií. Čili, i když jste prostorově součástí tohoto proudu nemáte na něho pražádný fyzikální vliv; jste součástí nižšího patra hmoty. A to je to co „odděluje, ne prostorově, ale funkčně, ta „patra“ materiálních objektů. Tahle to vidím já. Tímto způsobem se prolínají ta Vaše měřítka. A vůbec si nemyslím, že ‚kuchařské‘ výrazy, jako pečení, vaření měřítek patří do fyzikální ‚kuchyně‘. Prostě, mluvím-li o patrech, nemám na mysli prostorovost, ale úroveň vnitřní organizace materiálních objektů. Z toho je zřejmé, že kvartony se čtyřmi antipodními protoely jsou jednodušší a tedy nižší úrovní organizace materiálních objektů nežli třeba atomy.
Také u vás začíná ta vlezlá, nepříjemná zima? Brr… Přeji dobrou noc. JKzJ.

[Schneider]

Pane Sokratesi, děkuji za vaši odpověď. Není mi líto, že nejste ochoten, protože nepochybně to víte, vzít na vědomí co chěl, poněkud netypicky, jak je u něho zvykem, Schneider Vám říci. Jak jsem řekl je to Vaše věc. Já osobně v této věci mám jasno. Což se o fyzice u mně zdaleka říci nedá. Protože jsem si myslel a stále si myslím, že máte smysl pro humor, že pochopíte určitá podobenství, která fyzik profesionál nikdy nepoužije, jelikož degradují jeho profesionální vážnost, když mluvím o Vašem 1. suterénu jako o kvartonové ,,kuchyni,, kde se ,,vaří,, druhy hmoty podle Vaší protoelovské kuchařky.
A to podstatné je, znovu opakuji, že veškerá vyšší patra hmoty mají společný hmotový ( nikoliv jen gravitační) původ v této ,, kuchyni,,. Kuchyň dávám do uvozovek, abych se nedotkl Vašeho jemnocitu. Že se tam vaří i měřítka je pro mně novinka. Děje probíhající v 1. suterénu a možnosti interakcí, které hmotě v hrubších měřítcích právě Vaše kvartonově-vakuové prostředí umožní je adekvátní souboru vlastností, které hmota ve všech měřítcích má a které pozorujeme. Jak jsem napsal od mikrobu (n) nebo (p) až po jevy megagalaktické. Jestli se v 1.suterénu vaří správně tak na vyšších měřítcích musí vlastnosti hmoty být prokazatelně tytéž, jaké známe. A TO SE MUSÍ PROKÁZAT. NESTAČÍ PROHLÁSIT, ŽE SE TATO HYPOTEZA HMOTY A JEJICH VLASTNOSTÍ OD PŘÍZEMÍ VÝŠE NETÝKÁ!!!!
Poznámečka: Chemie je přímým pokračováním základní fyziky. Jsou rodné sestry a mají společný původ a kořeny ve Vašem 1.suterénu. Jak vysvětlíte, že plyn je tak neklidný svou snahou rozpínat se, chemické reakce jsou některé až neskutečně citlivé na teplotu a že probíhají v tomto měřítku bifurkace všeho druhu. A také existuje teplota. Vždyť tyto chemické děje probíhají ve stejném měřítku (jde o částice), měřítku vakantů vláčených mořem kvartonového vakua. Těžko prokážete, že 1.suterén s teplotou nemá nic společného.
Já myslím, že do Vánoc toho bylo dost. Vy jste určitě rád, že na horách je sníh a lyžovačka a já stejně nerad. Protože mě chřípka asi nemine.
Takže se loučím pozdravem: Všem punčům,svařákům, rumům a grogům zdar! JSCH
PS: Asi se mýlíte, můj popel nejen na matičce Zemi, ale i v celém Všehomíru určitě něco změní. Stokrát nic zabilo osla.

[sokrateus]

// Jestli se v 1.suterénu vaří správně tak na vyšších měřítcích musí vlastnosti hmoty být prokazatelně tytéž, jaké známe. A TO SE MUSÍ PROKÁZAT. NESTAČÍ PROHLÁSIT, ŽE SE TATO HYPOTEZA HMOTY A JEJICH VLASTNOSTÍ OD PŘÍZEMÍ VÝŠE NETÝKÁ!!!!//
Jistě víte, že nejhůř se prokazuje, něco co neexistuje! (Viz existence Boha) Ale Vy byste měl prokázat to co, jak píšete - existuje. Tj., např. vliv moučných červů na rotaci zeměkoule. Nebo vliv pošťuchování mezi nukleony v jádrech na změny pocasí.
// Chemie je přímým pokračováním základní fyziky// No, vidíte, sám píšte: pokračováním zákl. fyziky, nikoliv tou zákl. fyzikou. // Jsou rodné sestry//. Ne, ne, pokračovatelé jsou vždy dcery a synové matek . Všechny nadstavbové fyzikální vědy jsou přece pokračováním, tedy dcerami, základní fyziky, neboli, jak já jí říkám; protofyziky.
Pane Schneidere, moc Vám přeji , abyste tu mrchu chřipajznu brzy skolil a měl pohodové Vánoce. JKzJ

[Schneider]

Jak myslíte.

[kacha]

Pane Kacha, především dík za položené, jak Vy píšete: jednoduché otázky. Při bližším vhledu ony zas tak jednoduché nejsou: kladou, (kladli) si je fyzikové všech předcházejících i současných generací. Vlastně celý vývoj fyziky je možné popsat jako hledání společného, jednotícího prvku, (jmenovatele), jako složité odpovědi na Vaše „jednoduché“ otázky.
1) Jak vypadá strukturálně elektron,proton,neutron a.j. ....óny v rámci Vaší teorie, a z čeho - z jaké hmotné substance- jsou vytvořeny ? Bylo by snadné a vcelku (podle mne), i pravdivé odpovědět stručně: ze čtyř typů protoelementů. Vím, chcete po mě odpověď z čeho jsou ty protoelementy. Bohužel, tuhle odpověď zatím neznám. Ale je tím zpochybněna sama jejich existence? Fyzikové dodnes neví z čeho, abych použil Váš výraz, z jaké hmotné substance, jsou vytvořeny elektrony, pozitrony, neutrina, miony, nuklenony, kvarky, partony atd. Je tím nějak zpochybněna existence atomů, molekul, kovů, kamene, dřeva apod., které se z některých těhle částic skládají? Důležité přece je zda tyto hmotné částice se svými vlastnostmi vysvětlují fyzikální děje v přírodě, zda zapadají do nějaké fyzikální nomenklatury, mozaiky, hierarchické posloupnosti. Např. Mendělejev nevěděl nic o existenci atomového jádra a o nukleonech. Znal jen atomy jako nedílné celky a jejich hmotnosti. To mu postačilo k sestavení známé periodické soustavy chemických prvků. Snižuje její užitnou hodnotu skutečnost, že Mendělejev neznal nukleony?,kvarky? partony? Samozřejmě, že nesnižuje: byl to důležitý krok směrem do „nitra hmoty“. Od něho se odvíjela celá chemie a atomová fyzika. Co věděl N. Bohr o složení atom. jádra a přesto jeho model atomu posunul fyziku dále.
Já jsem učinil, podle svého přesvědčení, další krok k unifikaci základních elementů hmoty (materie). Jestliže současné tzv. elem. částice se rozpadají znamená to jediné: nejsou elementární!! A to ani kvarky jejichž rozpadem se teď vysvětluje „rozpad“ neutronu; dříve se „rozpadal“ samotný neutron, teď „hodili“ ten rozpad na jeho kvark Down. „Moje“ 4 základní protoelementy se nikdy nerozpadají, jsou v našem fyzikálním patře světa neměnné. Vystupují ze všech vzájemných hm. interakcí nezměněné, tak jak do nich vstoupily. Co chcete víc?! Vysvětlují strukturu nukleonů, leptonů i mezonů. Vysvětlují tzv. rozpady a transformace současně vysvětlují i fyzikální jevy jako je podstata gravitace, elektrostatického pole, interference elem. částic na dvojštěrbině, vlnové a korpuskulární vlastnosti tzv. elem. částic, princip jejich pohybu i konstatní hmotnost fotonů v gravipoli a v neposlední řadě i tzv. posuvný proud. Nechtějte abych to tady znovu dokumentoval; je to všechno už popsáno a zveřejněno zde na fóru v předešlých oddílech kvartonové fyziky. Jediné co Vám dnes neřeknu je z jaké substance jsou protoelementy. Tak daleko ještě nejsem. Ale snižuje to užitečnost těch čtyř vskutku elementárních protoelementů k popisu světa?
Uvědomte si, že nynější modely používají k popisu světa více než 200 tzv. elem. částic a jen jedna jejich složka- baryony- se prý skládají ze 6-ti sad kvarků, které se vyskytují ve třech „barevných“ modifikacích. Tj. 18 kvarkových variantů! Kvartonový model k tomu všemu potřebuje jeden protoelement grupyP, jeden protoelement grupyN a k nim dva antipody. ( V dalších dílech osvětlím úlohu obou grup P a N; jsou mimo jiné „odpovědné“ za silnou jadernou interakci).
3) Vaší třetí otázce (o vnoření v prostorových vláknech) nerozumím
4) O rozpadech intermediálů bude pojednávat příští díl kvartoné fyziky.
Co máte přesně na mysli ve Vaší větě: popsat strukturu jakéholiv z ..ónů na kterých budujete svoji teorii. Konkrétně jaké óny?

Jednoduchá a při tom zcela primární otázka,která je dle mého názoru zcela zásadní pro životaschopnost Vašich teorií: Jak vypadá - t.j. jste schopen nakreslit - obraz jakékoliv částice ,třeba elektronu ve Vaší teorii kvartonů?

[sokrateus]

Jednoduchá a při tom zcela primární otázka,která je dle mého názoru zcela zásadní pro životaschopnost Vašich teorií: Jak vypadá - t.j. jste schopen nakreslit - obraz jakékoliv částice ,třeba elektronu ve Vaší teorii kvartonů?

Jsem rád, že jste se, pane Kacho, vrátil na své osiřelé vlákno, ale nad Vaší „jednoduchou otázkou“ jsem dost rozpačitý: Nakreslit obraz částice. Opravdu není nic lehčího: Je libo perokresbu, nebo akvarel? Moc by mě zajímalo, jestli podobnou ‚jednoduchou‘ otázku dostal Hittorf, nebo Rutherford? Nicméně pokusím se o nemožné, pane Kacho, seč mi moje fantazie postačí. Začnu tím jednoduším; protoelementem, který je základní stavební „částicí“ všech forem elementárních částic. Přiznávám se Vám předem: nikdy jsem ho neviděl v reálu. Ale představuji si ho jako kompaktní materiální kouli ze všech stran stejnou. (To jste jistě nečekal? ) Jestli se mi teď zeptáte z čeho je ta koule tak jsem namydlený;to netuším. Vymluvit se, že je z materie, která existuje objektivně nezávisle na našem vědomí, je sice v souladu s filozofickou definicí hmoty, ale na otázku jak ta koule vypadá je nám tahle definice užitečná, asi tak jak mrtvýmu zimník.
No, tak, když jsem Vám takhle hezky ‚nakreslil‘ portrét protoelementu (já mu zkráceně nadávám: protoel: kdo by se porád psal s tím dlouhým názvem?), tak si představte, že ty koule protoelový existují hned ve čtyřech variantách. Neliší se v oblečení ani v účesech, ale ve způsobu svého charakteristického hmotného působení na své okolí. Jen se mi, pane Kacho, neptejte jak vypadá to hmotné působení. To bych byl úplně v kchélu. Ale mohu Vás ujistit, že se v tom hmotném působení ty 4 typy protoelů dost liší. Jeden, nazval jsem ho protoel (p), si libuje nejen v excitaci (škádlení) okolí, ale i v polarizaci okolních protoelů (natáčí si je, asi aby jim viděl ‚do očí‘). Jiný (p) mu v tom dělá naschvály a ruší tu jeho excitaci i polarizaci všech,(má je asi radši zezadu). Jinak je to stejný ’lump‘ jako ten (p), tak jsem mu jen přidal do znaku apostrof (p‘)Říkám mu antipé. Pak jsou ještě dva takový nemastný, neslaný antipodní protoely, kterým nezáleží jak jsou ty ostatní k nim natočený, jen si navzájem ruší svou excitaci. Když se chovají tak neutrálně, tak jsem je označil jako (n) a (n‘). No, už se blížím k tomu elektronu. Snad jste nepřehlédl moje vyprávění jak se k sobě mají protoely (p) a (p‘) stejně jako ty dva nemastný protoely (n) a (n‘)? Nerad bych to teď opakoval. Prostě ty antipodní dvojčata dostanou-li se nadohmat k sobě se do sebe zakousnou a „bavějí“ se už jenom spolu. Na svět kolem kašlou. A když se setkají v sobě zakousnutý dvojice (pp‘) a (nn‘) nadohmat k sobě už jim ke štěstí nic nechybí. Baví se už jen spolu (Karty prý se taky nejlíp hrají ve čtyřech). A máme tu kvarton – základní čtverák vesmíru. Zase jsem se zakecal. Tak honem zpátky k elektronu! Představte si, že se takhle ‚nadohmat‘ k sobě přiblíží protoely (p‘) a (n). První je antičástice se schopností polarizovat, druhý jenom "nepolarizační" částice. Tím pádem když se do sebe ‚zahledí‘, celý svět kolem pro ně přestane existovat, ale ne zcela a úplně. Neřekl jsem Vám, že ten protoel (n) má to vnější působení na svět (o pohlavek) intenzivnější než (p‘). A tak ten protoel (p‘) ať se snaží jak se snaží, celé hmotové působení protoelu (n) nezneutralizuje, takže tohle zamilované duo působí na okolí jen tím převyšujícím ‚pohlavkem‘ hm. působení protoelu (n). To je ta rozdílová hodnota hm. působení obou protoelů, která Vám udává vnější hmotnost tohodle dua, neboli elektronu. A ještě je tu jedna „maličkost“. Protoel (n), jak už jsem uvedl, si nenatáčí, na rozdíl od (p‘) jiné protoely zadkem k sobě a tak neruší tuhle bohulibou snahu protoelu (p‘) a tomu duu tahle vlastnost – natáčení, neboli polarizace okolí zůstává. A už máme zkonstruovaný elektron. Elektrický náboj, neboli schopnost polarizace má od protoelu (p'), trošíčku zbytkového kladného hmotného působení mu dodal protoel (n). Jsou to prostě dva do sebe totálně „zakousnutý“, nebo chcete-li „zahleděný“ protoely (p‘) a ‚(n). Moment. Ještě jsem vám neřekl. že ještě existuje tzv. grupová antipodita P-N o které nevím zhola nic, jenom to, že existuje. A právě tahle grupová antipodita mezi protoely grupy P a N ještě víc než hmotová „drží“ ty dva protoely (p‘) a (n) dohromady. Elektron jako kompaktní duo (p’n) patří k nejtěsnějším vazbám mezi protoely. (I proto je tak „mrňavej).
No, pane Kacho, moc jsem se snazil Vám vykreslit „vnitřnosti“ elektronu, ale nevím, nevím, budete-li spokojen. Já to jinak, bohužel, nedovedu. Zeptejte se na něco lehčího(a ne zas až na Silvestra) . JK

[poota]

To sokrateus:
povšiml jsem si Tvé záliby v "jednoduchých" otázkách .
Takže: předpokládám, že Sommerfeldova konstanta bude mít určitě nějakou souvislost s kvartony. Současná fyzika v tomto stále ještě vytrvale tápe (kdo se chce podívat, tak např.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Konstanta_ ... _struktury), je na tom kvartonová teorie lépe?
Zdravím - poota

[sokrateus]

To sokrateus:
povšiml jsem si Tvé záliby v "jednoduchých" otázkách .
Takže: předpokládám, že Sommerfeldova konstanta bude mít určitě nějakou souvislost s kvartony. Současná fyzika v tomto stále ještě vytrvale tápe (kdo se chce podívat, tak např.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Konstanta_ ... _struktury), je na tom kvartonová teorie lépe?
Zdravím - poota

Přeju všechno hezky, v novém roce, pooto!
// Současná fyzika v tomto stále ještě vytrvale tápe//
Ale, kdepak! Současná fyzika, to jsou kvartony a ty v tomdletom mají úplný jasno. Fyzikové zapoměli, že ty elektrony nelítají ve vzduchoprázdnu. Teda, samozřejmě, vzduch tam nikdá žádný nebyl; to se jen tak říká. Ale je tam spousta mrňavejch kvartonů a s tima nikdo nepočítal. Já jsem tu Sommerfeldovu rovnici trochu upravil a už to štimuje. Přidal jsem tam operátor q₁ což je hodnota excitace kvartonů na 1. oběžné dráze ve vzdálenosti r₁ od jádra. Takže ten finální vzorec vypadá takhle: alfa = (q₁ v₁ /c ) / q₁.
A je to! Příště prosím, prosím, něco těžšího. JK

[poota]

...Ale je tam spousta mrňavejch kvartonů a s tima nikdo nepočítal. Já jsem tu Sommerfeldovu rovnici trochu upravil a už to štimuje. Přidal jsem tam operátor q₁ což je hodnota excitace kvartonů na 1. oběžné dráze ve vzdálenosti r₁ od jádra. Takže ten finální vzorec vypadá takhle: alfa = (q₁ v₁ /c ) / q₁.
A je to! Příště prosím, prosím, něco těžšího. JK

Zase máš bod , ale ten by Ti asi měli dát ti současně-minulí fyzici.

Feynmanův citát

Richard P. Feynman označil konstantu jemné struktury za jednu z největších a nejkrásnějších záhad fyziky — magické číslo, ke kterému jsme došli a kterému nerozumíme.
Když v roce 1985 přednášel pro laiky o kvantové elektrodynamice, řekl o konstantě jemné struktury:
„Je záhadou hned od svého objevení před více než padesáti lety a každý správný teoretický fyzik si její hodnotu napíše někam na stěnu a hloubá o ní."

A Ty jsi s tím hned hotov, a ještě si klidně napíšeš, že chceš něco těžšího. No nevadí, je tam zmínka o asi dvaceti podobných podivnostech, které se dosazují bez jejich vysvětlení.
Zdravím - poota

[sokrateus]

Milý pooťáku, je mi to žinantní, že to musím sám napsat, ale ten R. P. Feynman tenkrát nemohl nic vědět o těch malejch neposednejch kvartonech, natož ještě menších protoelech. Prostě proto, že když jsme si tenkrát dali spicha u 9 křížů tak jim tam právě došlo pivo. A bylo po potlachu; já bez piva nefunguju.
Doufám, že tyhle kecy bereš s humorem . Feynman prý ho nikdy neztrácel. Nelíp to dokumentoval popisem romantického výletu elektronu až k do galaxie v Andromedě. Takhle to o něm napsal G. Green ve svém Elegantním vesmíru: "Elektron prolétá krásnou a uspořádanou drahou skrz levou štěrbinu. Zároveň však ukázněně letí i systematickou drahou skrz pravou štěrbinu. Kulhá směrem k levé štěrbině, ale těsně před ní si to namíří do štěrbiny pravé. Potuluje se nahoru, dolů, dozadu a dopředu, a nakonec proskočí levou štěrbinou. Vydá se na dlouhou cestu do galaxie v souhvězdí Andromedy, vrátí se zpátky a levým otvorem doletí ke stínítku. A tak bychom mohli ještě dlouho vyprávět, jak podle Feynmana elektron současně "čmuchá" na každé možné trase spojující startovní pozici s cílovou zastávkou."
To je fantazie, což? Kam se hrabe baron Prášil?! Inu, jo. I fyziku je třeba někdy brát s humorem; nic se tím nezkazí a všem kolem je hezky. Keep smiling JK