Pane Schneidere, jsem rád, že už jste už zdravý, a hlavně, že jste galantně "přehlédl" to moje minulé málozdvořilé zakončení příspěvku. Víte, já někdy propadám až trudomyslnosti nad kletbou edjukací do lidských mozků zažraného paradigma chápání podstaty materie-hmoty. Tohle osudové paradigma vychází z dějinami utvářeného čirého pragmatismu: hmota jsou ty ostrůvky NĚČEHO co lze nahmatat, zvážit atd , co se nacházejí v objemu PRÁZDNA. Věřte, je těžké, možná vůbec nemožné, změnit tenhle pragmatický pohled na svět. Motem kvartonového modelu světa je pravý opak předešlého:
hmotnost je všude tam, kde je narušena symetrie a homogenita prostoru. Jinými slovy hmotnost se objevuje všude tam, kde něco v prostoru chybí! Ne, že přebývá! Myslel jsem si, že je to jednoduché, průzračné paradigma, že stačí jen se na svět podívat 'jinýma očima'. Nestačí! Zřejmě nic není těžšího! Nelze snadno zlomit lidskou pragmatickou, všeobklopující přirozenost. Proto dál 'házím trosečnické lahve' do proudu času v naději, že někde zapálí jiskřičku poznání u výchovou dosud nedeformovaného ducha, který zapálí novou pochodeň a ponese ji dál. V tu chvíli možná urna s mým popelem štěstím vybuchne.
Možná. Ale trochu už svítá na lepší časy: díky laskavosti Jiřího Wojnara vyšly už 3 počáteční díly mého pojednání ve WM magazínu a je naděje, že snad budou zveřejněny i na serveru fyzika.net. Těch pomyslných 'lahví' bude tedy v oběhu nesrovnatelně víc. Jistě, není to chýrný Nejčr ani Sajens, ba ani Vesmír. Ale tam se teď vesměs točejí v kruhu. (Viz Smolinovu 'obžalobu' stavu elementární fyziky: Fyzika v nesnázích). Tak jsem si trošku 'vylil' srdce a deme na věc!
//ptal jsem se proč se kvartony orientují k vnitřnímu jasně kladnému vakantu, když vedle sebe mnohem blíže mají tutéž polaritu a z tou nekámoší.//
Odpovím otázkou: proč se ve všech dielektrikách orientují všechny ty v dielektriku vytvořené dipóly ve směru ke zdroji elektrického náboje? Prostě proto, že ten zdroj je primární, dalo by se říci permanentní náboj, kdežto dipóly dielektrika jsou sekundárními, vyvolanými dvojicemi nábojů. Vezměte si takový NaCl. I když jeho molekula obsahuje obě iontové složky( jde o elektrickou vazbu), dokud se nacházejí uvnitř přibližně kulového akčnímu objemu molekuly jsou navenek elektricky neutrální. Vložíte-li do roztoku NaClu izolovaný elektrický náboj, začnou se ty molekuly protahovat (jistěže ne nudou) a jsou z nich krásně protažené dipóly orientované k tomu nábojovému agens nábojovou antipolaritou. Jistě se také nezeptáte: proč se ty vedle sebe ležící dipólky s el. náboji na koncích nevykašlou na ten centrální, primární náboj a nenatáčejí se sami k sobě, proč poslušně směřují radiálně do místa výskytu primárního náboje? Nedělají to, protože jsou do radiály natáčeny tím primárním nábojem. Kdyby ten tam nebyl, dipólky se vrátí do původního objemu a na sousedy kašlou. I kvartonový prostor je takové dielektrikum! Dokladuji to hned v úvodní části celého mého výkladu:
O posuvném proudu.
//VŽDYŤ JE NAD SLUNCE JASNÉ, ŽE EXITACÍ VAKANTY POZBUDOU SVÉ NEUTRÁLNOSTI A NEZÁJMU O OSTATNÍ A MUSÍ SE NAOPAK DO SEBE DOSLOVA ZAMILOVAT!//
Tak tímhle jste mi dokonale 'uzemnil'. Nemám naprosto nic proti zamilování (vždyť je jaro, zapni si kšandy, pozdravuj vlaštovky a muziko ty hraj, zpívá hezky Pavel Dobeš). Pane Schneidere, vakant NIKDY není a nebude neutrální a proto nemůže pozbýt neutrálnosti! Já mám ale podezření, že jste měl na mysli ne vakanty, ale kvartony. Že ano? Ano, nabitým vakantem excitovaný kvarton přestává být navenek elektricky neutrální.
//Asi bych ale potřeboval vědět, co všechno jste eliminoval ze současné fyziky, tedy to co podle Vás není. Jako kvantové chvění, fluktuace, kvarky a gluony, virtuálky, statická elektřina a pod. zbytné nadbytečnosti a kdo je majitelem energie vakua v jeho kvarkové podobě.//
To je otázka na dvě knihy,
ale pousilujem sa: kvantové chvění- přiznám se, ani nevím co to je. Pokud to neznamená, použiji názor Lee Smolina, že se základy QED chvějou ve svých základech.
fluktuace - čeho? Přiznám se, já taky občas flukuuji, když vynechám bazén, nebo volejbal. ale ve fyzice? Upřesněte, prosím, o fluktuaci čeho Vám jde.
Kvarky a gluony, nebrat. Stejně nikdo pořádně neví co jsou zač (a co žerou
). Kvartonový model vakua se bez nich obejde.
virtuálky - také "výdobytek" QED. "moje" vakanty nepotřebují virtuály; mezi sebou se "domlouvají" prostřednictvím svých
reálných hmotových polí. Už před 300 léty tušil M. Faraday, že se hmotné objekty spolu dotýkají přes "prázdný" prostor. Nemám co na tom měnit.
Statická elektřina. Tady váhám co tím myslíte. Myslíte to co vzniká třením ebonitové tyče? To je obyčejný přenos el. nábojů, elektronů, odtamtud sem. Pokud s tím nosičem náboje nehýbete, dá se tomu říkat statická elektřina. Každý nepohybující se el. náboj je zdrojem statické elektřiny a jsou tím 'nacpány' všechny kvartony.
Kdo je majitelem energie vakua v jeho kvarkové podobě? Vidím, že privatizace pronikla i do fyziky
Ale myslel jsem si, že tohle už máme zcela jasné. Majitelem, já bych raději použil termín nositelem
hmotného působení, což lze napsat opisem, jako energie, je každý protoel. Jsou čtyři základní typy a uvnitř subkritického objemu dW
krit, t.j. kvartonu zcela neutralizují své
vnější hmotné působení. Ale opravdu už jsme tohle spolu několikrát přetřásali. Ještě jedna Vaše perlička: "když v tom velkém červeném kolečku není vakant přitomen..." Když v tom kolečku není vakant, tak celý ten obrázek ztrácí smysl. Ten je založen na tom, že tam ten vakant je. Kdyby nebyl, nebylo by ani 'červené kolečko' a celý obrázek by se změnil na béžovou uniformitu nulitních kvartonů.
K obrázkům: Abyste je viděl v 3D optice stačí ten sféricky symetrický obrázek otáčet okolo každé osy vedené středem vakantu. Na obrázku asymetrickém je třebe otáčet obrázek okolo podélné osy procházející vakantem a spojující místa s největší asymetrií excitace hmotového pole vakantu, t.j. ve směru možného pohybu vakantu..
//Snad se dočkám obrázku jak vypadá takový kvartonový atom.// Bohužel, nedočkáte. Já jsem se zatím prokousal jen strukturou vakua a jeho 'dětí' elementárních částic a veškerou svou energii plýtvám na přesvědčování nepřesvědčitelných.
Struktura atomů je už pro mne aplikace. Mohl bych něco spekulovat (nedavno jsem se dočetl, že elektrony vůbec nemají nějaké pevné orbity), ale tohle už nechám mladším.
Bože to jsem se zase vykecal, musím se jít zvážit.
JK
, prý tím, že se tam pro vnějšího pozorovatele zastaví čas při pohledu na toho kosmonauta, ikdyž kosmonaut ve skutečnosti už je dávno dole. Ale proč to nazývají tak složitě, když prostě ten signál je na horizontu událostí jen zadržován gravitací, ale stačí si neplést to, co vidím(přijímám) s tím, co se doopravdy děje.