Fórum U Pramene

martin11 píše: když jsem se zeptal...tehdy "soudruha" učitele...kolik že je druhá odmocnina z minus 1....jelikož jsme v té době probírali ...tuším sčítání zlomků.....tak jsem milého pedagoga dost zaskočil....
trochu se na mě zaměřil a když zjistil , že já v té době řeším rovnice o 2 neznámých...tak mě to dal sežrat.....od té doby nenávidím matematiku....a miluju malířství....ten učitel ....měl aprobaci matematika, dílny kreslení...tak jsem mu to nandal v tom kreslení....o perspetivě věděl pendrek....zrovna tak o kompozici obrazu....hrůza, když si vzpomenu, jestli takto znal i matematiku....

To já mel jednoho oblíbence, co me chtel vyhodit ze školy kvuli matice, druhý kvuli fyzice, a ten tretí ani nevím, co to presne bylo, i když me treba ta fyzika a neco i matika docela zajímaly, v nečem jsem nesedel do predepsané šablony. Držela me nad vodou elektrika a hlavne vlastní, mimoškolský zájem o ni. Škola by mela být základ, ale její preformalizování nakonec určilo, že tomu tak často nebude. Znám vesnice kolem, kde má povaha lidí společný jmenovatel v nekterém učiteli na základce.

Nakolik nemůžu přispět na Slavkovo vlákno kvůli zvláštnímu oprávnění, dovoluji si založit nové.

Tak si to Slavku proberme, F=m.a.
Nechci spochybnit všechny Newton zákony, nazdá se mi na tomhle zákonu nic pochybného.
Hmotnost tělesa je stále stejná, jde o působení tělesa silou při určitém zrychlení.

Pokus: Ak budeš na orbitu zatloukat hřebík do prkna, tak je jedno v jakém směru, neucítíš že je 1kg kladivo lehčí nebo těžší.
Ale když si upevníš mezi kladivem a prknem pružinu která při natáhnutí ukáže 10N ucítíš rozdíl, ale ne v hmotnosti kladiva.

S tou cihlou a zedníkem asi takhle:

Když jemně položím 3kg (30N) cihlu na tenkej led, tak se neprolomí, ale když ji pustím z 10m výšky, tak cihla led prolomí, to znamená platnost zákona F=m.a

Ak dám mezi povraz a cihlu siloměr a budu brzdit zrychlující cihlu, abych zastavil její pád, bude siloměr ukazovat 30N?
Ja tvrdím že bude ukazovat víc než 30N.

Slavku, promiň že jdu proti tvému tvrzení.

To Slavek Krepelka, ale tohle je jiné kafe, Zákon akce a reakce, to ti je haluz že to svět neviděl.
Pár renomovaným fyzikům už z tohohle zákona vyschlo v krku

buky píše:Nakolik nemůžu přispět na Slavkovo vlákno kvůli zvláštnímu oprávnění, dovoluji si založit nové.

Pokus: Ak budeš na orbitu zatloukat hřebík do prkna, tak je jedno v jakém směru, neucítíš že je 1kg kladivo lehčí nebo těžší.
Ale když si upevníš mezi kladivem a prknem pružinu která při natáhnutí ukáže 10N ucítíš rozdíl, ale ne v hmotnosti kladiva.

No vidis Buky, takhle je to asi nejlepsi.

Ted si zkuz uvedomit, podle ceho je ta pruzina kalibrovana.

Ahoj, Slavek.

buky píše:S tou cihlou a zedníkem asi takhle:

Když jemně položím 3kg (30N) cihlu na tenkej led, tak se neprolomí, ale když ji pustím z 10m výšky, tak cihla led prolomí, to znamená platnost zákona F=m.a

Neznamena. To jenom znamena, ze upustena cihla 1kg z 10 m ma kvalitativne vice energie nez polozena a pri pribrzdeni ledem vetsi relativni vahu nez statickou vahu, tedy ze zapusobi vetsi silou nez jeden kp pri dopadu. Nerika to nic o kvantite, a ony tyhle vzorce jsou prave o kvantite.

B] Ak dám mezi povraz a cihlu siloměr a budu brzdit zrychlující cihlu, abych zastavil její pád, bude siloměr ukazovat 30N?
Ja tvrdím že bude ukazovat víc než 30N.

Samozrejme ze bude ukazovat vic nez 30N, o tom snad nikdo nepochybuje. Ale jde zase jenom o kvalitativni reseni, nikoliv kvantitativni.

B] Slavku, promiň že jdu proti tvému tvrzení.

Nemam ti co promijet. Neprisel jsem se dohadovat, ale snad si pomoct prijit par vecem na kloub a mozna par dalsim. Nemam s tebou problem. Kazdy nekde zaciname, pokracujeme a skoncime. jenom nemam cas na opulentni hnupy, kteri si hrajou na experty a pritom rozumi akorat dvema bylinam. Navic ani proti mne nejdes, je to jaksi mimo.

Jedna z veci co ten vodotrysk ukazuje je fakt, ze sila kterou ta tva cihla prasti do ledu je ve skutecnosti vetsi, nez jak se to pocita podle Newtona, protoze na rozdil od Newtonovy F=ma je ta sila rovna energii cihly.

Ahoj, Slavek.

buky píše:To Slavek Krepelka, ale tohle je jiné kafe, Zákon akce a reakce, to ti je haluz že to svět neviděl.
Pár renomovaným fyzikům už z tohohle zákona vyschlo v krku

No vidis Buky, a tem mi rekni, co mas za problem s timhle zakonem. Ja zadny.

Ahoj, Slavek.

Slavek píše:Odpoved Na Akordovu expertizu kterou se vysemenil a tim zaplevelil vlakno Magneticke Pistove Motory Martina 11.
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 2549#62549

Slavek píše:
Akord píše:Príspevek; Zasláno: pá 02 duben 2010 14:42 - Predmet: CZfma.doc
Za nicím nepodlozené výroky z citovaného linku povazuji:
"Teleso 1 kg spoustené na spagáte vází nic, plus váha zpùsobená velikostí síly brzdení gravitacní akcelerace."
"Pokusy zedníku nic nedokazují, síla je stejná, pouze se mení rychlost špagátu, a produkované teplo v ruce snad navozuje dojem, ze jde o vetší sílu. Je treba to posuzovat pres silomer a je po paráde, namerená síla bude vzdy stejná."
Timto si dovoluji prohlasit, ze Akord potvrdil ze skutecne neni zednik. Pokud by si to nekdo chtel prakticky vyzkouset bez perfektnich mereni, doporucuji spoustet zavazi na rybarskem prutu z mostu s tim, ze si clovek vezme rukavici a brzdi vlasec z otevreneho navijaku rukou. Ohnuti spice rybarskeho prutu mu pak ukaze, jaky je rozdil ve velikosti sily, kterou spousteny kamen ohyba prut za ruznych stupnu aplikace treni na vlasec. Je to dost jednoduche. Pouzit tenky a novy vlasec, ktery neni kudrnaty, je definitivne na prospech pokusu.
To co zde rika Akord je prirovnatelne k tvrzeni, ze auto brzdi stejne ucinne nezavisle na sile aplikovane na brzdove oblozeni pres brzdovy pedal a hydraulicky system, a ze jedinnym rozdilem je, jak moc se hrejou brzdove desticky.

Slavek píše:"2. Pokusnictví prokazuje, ze voda z trysky skutecne prýstí daleko rychleji ve smeru vodorovném, nez vertikálním nahoru a daleko rychleji ve smeru vertikálním dolù, nez ve smeru vodorovném."
Akord píše:"Zjevná a lehce overitelná nepravda, rychlost se merí a posuzuje na výtoku z trysky, nebo lépe otvoru, tam je vzdy stejná. Neni povinností telesa nebo média pri volném vrhu svisle zachovávat rychlost."
Pan Akord definitivne chodil za skolu v osme tride ZDS, kdyz se probiralo secitani vektoru akcelerace silami. Kazda sila krome gravitacni, se

a) scita s gravitacni silou smerem dolu,
b) je nezavisla na gravitacni sile ve vodorovnem smeru
c) gravitacni sila se od ni odecita ve smeru nahoru.

To plati o jakekoliv mase akcelerovane jakoukoliv silou, jinou nez gravitacni silou, v gravitacnim poli ruznymi smery podle uhlu k vertikale.

To, ze to s vodou a jinnymi kapalinami nemusi vyrazne funglovat neni danne tim, ze vektory dvou sil, rekneme hydrostatickeho tlaku a gravitace by se nescitaly a neodcitaly v zavislosti na smeru, ale tim:

a) ze akcelerovana kapalina neni teleso ale proud teles (molekul) Staly tlak zrychluje stale nove molekuly vody, oproti rekneme stale stejnym molekulam napriklad kladiva. Tudiz, akcelerace rekneme v potrubi neni danna masou objemu potrubi, ale masou prutoku rekneme za vterinu.

b) ze voda v relativne uzkych valcovych profilech vzdoruje gravitacni akceleraci. Pokud se tok vody smerem dolu v gravitacnim poli nemuze volne zuzovat, jak lze pozorovat na curku vody z vodovodu, vznika v profilu podtlak, ktery pad vody brzdi. Pokud je gravitacni sila podporovana smerem dolu take statickym tlakem, zase musi vode byt dovoleno akcelerovat po soustredne parabole [viz nize]

c) ze je voda v delsich potrubich zavisla na "treni" zpusobenem turbulenci. Tento vliv zavrazdi jakykoliv rozdil v mereni vytokove rychlosti ruznymi smery rekneme ze zahradni hadice.

Pokusy s vytoky z nadoby musi dovolit vode progresivne akcelerovat, coz znamena ze voda musi do trysky vstypovat po koncentricke parabole specificke velicine akcelerace, tedy v podstate tvaru viru, i kdyz pro pokusnictvi tohoto druhu je dulezite nenechat k vireni dojit pomoci krizoveho usmernovace toku.

Takze Akorde, tvuj nazor je neopodstatneny nejenom spravne provedenym pokusnictvim, ale take totalni neznalosti dynamiky v hydraulickych systemech, se specielnim prihlednutim na charakteristiky vody. Okopnout formule neni problem, ale je problem je spravne aplikovat a zajistit, ze vsechny vlivy jsou podchyceny.

Akord píše:Další nesmyslné úvahy jsou docela bezpredmetné a svedcí o základních experimentálních a teoretických neznalostech. Já jsem si ten vztah pro výtokovou rychlost a veci s ním spojené overil experimentálne pomerne dobre po výpoctech a konstrukci vodních turbínek.
Slavek píše:Akorde, udelal jsi prd. Ja uz jsem o tvych poctarskych schopnostech neco zaslechl. Vytahujes se, ze jsi patentovy urednik a ani nevis co je podstatou patentu. Takze jestli skutecne jses patentovy urednik, je mi lito kazdeho kdo mel tu smulu, ze jeho zadost padla na tvou hlavu. To jen tak na okraj. Alespon se nauc odpovidat tam, kde to prislusi, misto hledani vlakna, ktere je prave nejvice navstevovane, abys conejvic lidem ukazal, jaky jses borec. Placas blbiny a tvaris se jako expert na vsechno. Podej si ruku s Karbanem, zajdete si na ruma a neujidej lidem zbytecne cas.

1. V části

Akord píše:
"Teleso 1 kg spoustené na spagáte vází nic, plus váha zpùsobená velikostí síly brzdení gravitacní akcelerace."
"Pokusy zedníku nic nedokazují, síla je stejná, pouze se mení rychlost špagátu, a produkované teplo v ruce snad navozuje dojem, ze jde o vetší sílu. Je treba to posuzovat pres silomer a je po paráde, namerená síla bude vzdy stejná."

jsem se skutečne zmýlil, a proto tahle moje odpoveď není správná. Pokud by byl text napsaný jednoznačne, tak bych se na tom patrne nespletl ani já, chybí tam zretelne uvedeno, zda je teleso v akceleraci. Pokud je jakákoliv rychlost špagátu konstantní a akcelerace nulová, tak je síla brždení stejná, ať jde o jakoukoli rychlost(zároveň odpoveď bukymu). Chtel jsem napsat toto, a asi jsem byl unavený, když se mi to nepovedlo. Pokud je akcelerace nenulová, logicky se síla mení. Hmotnost je však stále stejná i ve stavu beztíže a mení se pouze tíže telesa. Sečteno = nic nového, pouze zamotávání známého, a dopletení čtenáre, což jsem toho názornou ukázkou. Text v dokumentu s nadpisem Velká chyba lze tedy považovat za správný, pouze je napsaný zamotane filištínsky a nefyzikálne. Jsou k nemu pouze pridané nesmyslné a nic nevypovídající hypotézy o tom, co se jako neví, a co se nedorešilo. Zajímavé, že tam práve ta žádná velká chyba není. Vždyť jsem se o ni i nechtene pokusil a nepovedlo se.

2. Predešlý príspevek jen provokuje a zcela odpoutává pozornost od nastíneného problému, stejne pak od toho, že Slávek dusledne nepoužívá pojmy a veličiny zavedené na fyzice základky.
Slávek zatím nechce uznat, že voda pri výtoku z dírky má rychlost tesne za dírkou nezávislou na smeru. Vzorec jsem uvedl v=sqrt(2*g*h). Ani ve vektorové verzi tam zmena smeru není. Mám dosti velký strach z toho, jak by to dopadlo, kdyby nekde místo mne Slávek rešil hydrauliku. Nikde na fóru jsem se nevytahoval, že jsem patentový úredník, jde o naprosto smyšlenou vec a urážku. Pokud nebudou následovat vecné odpovedi, požádám Rivala o jeho názor na úroveň téhle diskuse, zejména poslední Slavkovou citaci hodnotím jako bezduvodnou aroganci. Neumím si predstavit, že bych já nekomu tady napsal, že se nekam vysemenil, a nikdo by se nad tím nepozastavil.

Akord píše:
Slavek píše:Odpoved Na Akordovu expertizu kterou se vysemenil a tim zaplevelil vlakno Magneticke Pistove Motory Martina 11.
Slavek píše:
Akord] Neumím si predstavit, že bych já nekomu tady napsal, že se nekam vysemenil, a nikdo by se nad tím nepozastavil.

Jeste se durdi Akorde. Na co si to vlastne chces stezovat? Minil jsem, ze rozsevas plevelne semeno po foru - plevelis - spamujes. To je presne co jsi udelal. Docela by mne zajimalo, jak sis vysvetlil tohle, ze se urazis.

Tady si Akorde muzes trochu nastudovat hydrodynamiku v portubich a podobne.
Mas to v Nemcine, ktere tvrdis ze rozumis. To je k tem akceleracim. Pod nos ti to nepujde, ale alespon je to od akademika, takze bys tomu snad mohl porozumet lepe nez me "zednicke" fyzice.

'

http://www.evert.de/

A] Slávek zatím nechce uznat, že voda pri výtoku z dírky má rychlost tesne za dírkou nezávislou na smeru. Vzorec jsem uvedl v=sqrt(2*g*h).

Uved spravne provedeny pokus a pak se bav. Ja uz pracuji na svem.

A] Mám dosti velký strach z toho, jak by to dopadlo, kdyby nekde místo mne Slávek rešil hydrauliku.

A] [originalni citace:]
"Teleso 1 kg spoustené na spagáte vází nic, plus váha zpùsobená velikostí síly brzdení gravitacní akcelerace."
"Pokusy zedníku nic nedokazují, síla je stejná, pouze se mení rychlost špagátu, a produkované teplo v ruce snad navozuje dojem, ze jde o vetší sílu. Je treba to posuzovat pres silomer a je po paráde, namerená síla bude vzdy stejná."]

A] " 1. V části jsem se skutečne zmýlil, a proto tahle moje odpoveď není správná. Pokud by byl text napsaný jednoznačne, tak bych se na tom patrne nespletl ani já, chybí tam zretelne uvedeno, zda je teleso v akceleraci. Pokud je jakákoliv rychlost špagátu konstantní a akcelerace nulová, tak je síla brždení stejná, ať jde o jakoukoli rychlost(zároveň odpoveď bukymu). Chtel jsem napsat toto, a asi jsem byl unavený, když se mi to nepovedlo."

Problem je Akorde, ze jses unaveny porad. Vem si ten prut a jdi si to vyzkouset.

A] Nikde na fóru jsem se nevytahoval, že jsem patentový úredník, jde o naprosto smyšlenou vec a urážku.

http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... ght=#61268

Mozna jsem si spatne vysvetlil tvou rec o patentech a o tve "skromne" expertize ohledne patentu. Moc se omlovam,

ze jsem si dovolil te nazvat patentovym urednikem. Nicmene mi neni jasne, co je na tom urazliveho. Jisty patentovy urednik to dotahl na Alberta Einsteina a nemam pocit, ze se za tu svou originalni profesi kdy stydel. Co mas prosimte za mindrak?

Ciao, Slavek.

Slavek Krepelka píše:.........Tady si Akorde muzes trochu nastudovat hydrodynamiku v portubich a podobne.
Mas to v Nemcine, ktere tvrdis ze rozumis. To je k tem akceleracim. Pod nos ti to nepujde, ale alespon je to od akademika, takze bys tomu snad mohl porozumet lepe nez me "zednicke" fyzice.
..http://www.evert.de/

A] Slávek zatím nechce uznat, že voda pri výtoku z dírky má rychlost tesne za dírkou nezávislou na smeru. Vzorec jsem uvedl v=sqrt(2*g*h).

..........Uved spravne provedeny pokus a pak se bav. Ja uz pracuji na svem.

..........Problem je Akorde, ze jses unaveny porad. Vem si ten prut a jdi si to vyzkouset.

Píšu o vecech, s kterýma jsem se setkal jak prakticky, tak teoreticky. Kdybys také více četl, než psal, tak to ubere samozrejme času na psaní. Očekávám, že na základe svého objektivne zaranžovaného pokusu potvrdíš, nebo vyvrátíš, že voda vytéká stejnou rychlostí nezávisle na smeru výtoku ve smyslu našeho sporu. Protože ten text v predešle citovaném souboru je zatím pouze snuška dvousmyslností a vhodne ladených polopravd. Každý si muže overit, že prípadné nedosažení stejné výšky hladiny pri výtoku z trysky na dne nádoby smerem nahoru souvisí jenom s odporem vzduchu a hydraulickým odporem výtoku. Žádná další fiktivní rychlost nebo tíže ve smyslu dokumentu tam nemá co hledat.

Já jsem o tom psát nezačal, a rešení nenabízel, tak ani nemám povinnost to prokazovat, a o tom nekoho školit. Neumím si predstavit, že bych nekomu nabídl vyrešit nejaký problém, ale s tím, aby mi nejprve nekdo prokázal, že to reším špatne.

Podobne je tak tomu v prípade generátoru, kde jsi se vyhnul odpovedi na mou jednoduchou a vecnou otázku, proč by melo být výhodné používat poloviční indukci. Na všechno plne postačí stredoškolská terminologie. No a zkus neco delat s tema citacemi, všimni si, co je pri citaci/editaci v hranatých závorkách, pochop, a použi treba copy/paste, pokud nesedí použití ikony. Jinak si mužou lidi myslet, že to deláš schválne, nejsou tu všichni blbí. No a ať tu pak s nima neztrácíš čas.

A jéje, tady to ale vře

.
Byl jsem na záhrádce relaxovat, tak jsem si dal malou pauzu.

Vraťme se k pokusu z vlascem, závažím a prutem. To závaží (1kg) má schopnost kvůli působení gravitace neustále zrychlovat.
Pusťme závaží trebárs z mrakodrapu přes prut ale místo navijáku tam bude alternátor se zátěží (rezistor).
Ak bude určitá hodnota rezistoru stejná tak bude i rychlost padajíciho tělesa stejná.
Ak však budu velikost odporu zmenšovat, tak bude i rychlost závaží klesat.
Pri zvěčšování odporu bude zas docházet k zvyšování rychlosti závaží.

Jak bude prohnutý prut při různých rychlostech závaží?

Osočování nechte bokem, nikam to nevede.

buky píše:Osočování nechte bokem, nikam to nevede.

Ty zase vynech množné číslo. Míra, kterou prípadne osočuju já je neporovnatelná s mírou, co se dostává mne. Na tom jsme se nedohodli, že tady budeme urážky delit napolovic. Očekávám jako omluvu prinejmenším vecné odpovedi.

Já jsem posledne analogicky napsal, že prut bude prohnutý stejne pri jakékoliv konstantní rychlosti(mimo chytání za slovo). Buď to seriozne vyvrať, nebo netvrď bezduvodne opak.
Alternátor do toho radši nemíchej, protože kdybys znal jeho charakteristiku(napetí a výkon je pri konstantním buzení zpravidla lineárne závislý na otáčkách), tak by jsi položil otázku jinak, a musel by jsi specifikovat další veličiny.

Akord píše:
buky píše:Osočování nechte bokem, nikam to nevede.
Ty zase vynech množné číslo. Míra, kterou prípadne osočuju já je neporovnatelná s mírou, co se dostává mne. Na tom jsme se nedohodli, že tady budeme urážky delit napolovic. Očekávám jako omluvu prinejmenším vecné odpovedi.

Já jsem posledne analogicky napsal, že prut bude prohnutý stejne pri jakékoliv konstantní rychlosti(mimo chytání za slovo). Buď to seriozne vyvrať, nebo netvrď bezduvodne opak.
Alternátor do toho radši nemíchej, protože kdybys znal jeho charakteristiku(napetí a výkon je pri konstantním buzení zpravidla lineárne závislý na otáčkách), tak by jsi položil otázku jinak, a musel by jsi specifikovat další veličiny.

Akord a divíš se že jsi osočován?

Alternátor jsem použil jako příklad zatížení (brzdenia) závaží při jeho pádu, anebo jinak, jakou velikou brzdní sílu musím použít při určité rychlosti závaží.
Velikost záteže (brždění) při alternátoru anebo dynama si pro mně za mně reguluj i přes buzení.
Co je u tebe seriozne vyvrať?
Videl si niekedy brzdiť (zaťažovať) spaľovací motor generátorom?

Že bude prut ohnutý při jakékoliv konstantní rychlosti? Asi těžko

V práci máme brzd dost druhů, 3F asynchroňák 250kW včetně rekuperace do sítě

buky píše: Alternátor jsem použil jako příklad zatížení (brzdenia) závaží při jeho pádu, anebo jinak, jakou velikou brzdní sílu musím použít při určité rychlosti závaží.
Že bude prut ohnutý při jakékoliv konstantní rychlosti? Asi těžko

Nazdar Buky,

Zbytecne by sis komplikoval s alternatorem zivot. Pust vlasec promotany zuby ridkeho hrebenu. Cim vic zubu, tim vetsi brzdeni.
Abych se vyvaroval Akordove nemistne pripomince [coz se mi stejne asi nepovede], ze treni je v podstate nezavisle na plose a tudiz, ze nezalezi pres kolik zubu vlasec jde, dopurucuji predem otestovat doma. My jeskynari vime lepe jak to s tim trenim chodi. U nylonu, ktery je v podstate samomazny, se to pozna hur nez na horolezeckem lane a slanovaku, ale pozna. Cim vic ohybu, tim vetsi je odpor spagatu, ci lana, ci vlasce k pohybu skrz zuby.

Take se daji pouzit nestejna mala zavazi stoupajici u rukojeti proti jednomu nejvetsimu zavazi na spici. [Samozrejme propojene vlascem skrz oka, takze zatim co nejvetsi zavazi klesa limitovanym zrychlenim, mensi zavazi stoupa] Zadna konstantni rychlost, ale omezovana akcelerace volneho padu.

Ahoj, Slavek.

Fórum U Pramene

Newton a jeho zákony

Re: Můj učitel

Newton a jeho zákony

F=m.a

F12= -F21

Re: Newton a jeho zákony

Re: F=m.a

Re: F12= -F21

nemá to chybu

Re: nemá to chybu

tečie voda hore brehom

F=m.a

Re: F=m.a

Re: F=m.a

brzdy

Re: F=m.a