Fórum U Pramene

Aby byla diskuze, měla by být jiná než dialog. Mělo by se jí zůčastnit více diskutujících. Co mě se týče, kvartony a protoelementy mě straší i v noci, ale to přejde. Ať mi Sokrateus promine získal jsem na ně alergii-únavu. Nemá smysl se zde přít a hlavně si nerozumět. Jestliže Sokrateus vydal své články v časopise pak je třeba mu pogratulovat, protože je to nesporný jeho úspěch a v klidu si je přečíst. A pak vést diskuzi k nim. To ovšem musí udělat více lidí a teoreticky fundovanějších než jsem já. Dialog, který jsme vedli je po čase unavující i když se k němu přidal pan poota. Snažil jsem se ho vést co nejprotivněji tak, abych našel slabiny anebo prázdná místa hypotézy a tím pomohl. Samozřejmě, že jako laik a dyslektik, kterému nedělá žádnou potíž splést si kvark s vakantem si mohu dovolit takovou diskuzi jen do určité úrovně. Je velká škoda, že se této diskuze nezúčastnil nikdo kdo by byl teoreticky na výši srovnatelně se Sokrateusem. Já osobně si ho velmi vážím nejen pro jeho znalosti, ale i neskutečnou snahu a vytrvalost vysvětlit. To, že se dostavila únava je jen logický následek dlouhé diskuze. Sokrateuse-Sokrata zdravím. Doufám, že se mu podařilo se konečně vyhrabat ze sněhu a že se na tomto fóru opět objeví. Přece lze vést diskuzi i o mnohém jiném.

Anonymous píše:Aby byla diskuze, měla by být jiná než dialog. Mělo by se jí zůčastnit více diskutujících. Co mě se týče, kvartony a protoelementy mě straší i v noci, ale to přejde. Ať mi Sokrateus promine získal jsem na ně alergii-únavu. Nemá smysl se zde přít a hlavně si nerozumět. Jestliže Sokrateus vydal své články v časopise pak je třeba mu pogratulovat, protože je to nesporný jeho úspěch a v klidu si je přečíst. A pak vést diskuzi k nim. To ovšem musí udělat více lidí a teoreticky fundovanějších než jsem já. Dialog, který jsme vedli je po čase unavující i když se k němu přidal pan poota. Snažil jsem se ho vést co nejprotivněji tak, abych našel slabiny anebo prázdná místa hypotézy a tím pomohl. Samozřejmě, že jako laik a dyslektik, kterému nedělá žádnou potíž splést si kvark s vakantem si mohu dovolit takovou diskuzi jen do určité úrovně. Je velká škoda, že se této diskuze nezúčastnil nikdo kdo by byl teoreticky na výši srovnatelně se Sokrateusem. Já osobně si ho velmi vážím nejen pro jeho znalosti, ale i neskutečnou snahu a vytrvalost vysvětlit. To, že se dostavila únava je jen logický následek dlouhé diskuze. Sokrateuse-Sokrata zdravím. Doufám, že se mu podařilo se konečně vyhrabat ze sněhu a že se na tomto fóru opět objeví. Přece lze vést diskuzi i o mnohém jiném.

Panu Schneiderovi s láskou

Díky za procítěný nekrolog, příteli z Vysočiny. Myslím, že by to nikdo jiný lépe nenapsal. Byl jsem rád, že ses tady objevil a i když jsi, jak se teď „na mučidlech“ přiznáváš, „vedl dialog co nejprotivněji“ necítil jsem to tak. Neboť co se škádlívá to se obvykle rádo má. Často jsem si vzpomenul na naše „šavlovačky“ s panem peakem, či sveřepým Pblou na NP. I to nás poznamenalo a možná i posílilo ve vzdoru k oficiálním ikonám. Vstoupil jsem na fórum EuP, protože jsem zde hledal lidi, kteří se nebojí kriticky přemýšlet o „věčných pravdách“ koryfejů; bohužel, i těch zdejších. Ale i pár “dobrých duší“ jsem tady poznal. Bohužel, jsem příliš úzce spcializovaný fyzikální endemit (lehám, vstávám s kvartony a vakanty) a to mi také brání zúčastňovat se zde diskusí na jiná témata. Kdyby ale, milý Jene, s jarním rozpukem Ti zašimral pod nosem nezbedný kvartónek, je jich všude plno a na jaře jich bude ještě víc, tak přihoď pár vět do placu, vždycky budeš vítán.
Nedá mi to, abych se nepochlubil: Mám teď nádherný „úděl“: vychovat (indoktrinovat) zdatného nástupce, který poponese kvartonovou štafetu dál do bouřlivých časů …Však víš: Z BOUŘNÉHO ČASU JSME SE NARODILI A KROK ZA KROKEM V BOUŘNÝCH ČASECH JDEM, VSTŘÍC HRDĚ VZNEŠENÉMU CÍLI, ŠÍJ KLONÍCE JEN PŘED VZOREM, CO VÍTR JEDNOU Z VÝCHODU PAK ZÁPADU NÁM DÁVÁ, AŽ V HROBĚ NÁROD SKRYJE MILOSRDNÁ TRÁVA...

Drž mi palce, Jene, ať to zvládnu. JK

PS: Nějak Ti vázne SZ pošta, jinak by sis už dávno vyzvedl můj „soukromý SZ balíček.“ Pokud máš nějaké „objektivní“ potíže se SZ, nabízím Ti svoji mailovou adresu: sokrateus@seznam.cz

Dík za odpověď. Já jsem svůj text nemyslel jako nekrolog. Šlo mi spíše vyjádřit svůj současný stav únavy mé mysli a zejména potřebu mnohem fundovanějších odpůrců a podporovatelů kvartonové hypotézy. Dík za přiznání své úzké fyzikální specializaci. Tu jsem dávno tušil,takže když jsem otravoval s molekulami a atomy tak jsem si chtěl ověřit, mimo jiné, zda se nemýlím. Bohužel reakce byla nad očekávání silná. Tomu se nedivím, když jsem si uvědomil jak dlouho už vedeš kvartonový boj.
Protože, díky nemoci jsem mezi doktory jako doma, tak moc dobře vím jak to vypadá, když lékařská věda je rozkouskovaná na na mraky specializací. Při třech současných nemocech dostanu tolik prášků, že dřív než se z nich uzdravím tak umřu. Ve fyzice je to stejné. myslím si, že těžko může kvartonový endemit přesvědčit o své pravdě, i kdyby ji skutečně měl, pokud neprokáže že platí a je pravdivá ve všech souvislostech a vlastnostech reality. Tedy, že i při kvartonech bude houska houskou a já stejný chudák jako jsem. A taky, že jarní vůně čehokoliv, je produktem kvartonového vakua a žádného jiného. Můj pohled na realitu je holistický, vše souvisí se vším a nemůžu se zabývat částí, když nevím jak a k jakému celku patří a neprokážu, že je skutečně jeho součástí.
Úpřímně se přiznávám, že mám ke kvartonům a spol. stálou nedůvěru. Kdyby byla olympiáda teorií a hypotéz o struktuře vakua včetně éterických docela by mně bavilo jim dávat známky. Stejně by nikdy nebyla jistota naprosté pravdivosti kterékoliv z nich. Pro lidstvo je hnacím motorem civilizace odhalování tajemství. Kdyby Tvá hypotéza dala všechny odpovědi na nezodpovězené nejen ve fyzice a všechny teorie prošly testy falzifikace bez ztráty hvězdičky a nebylo žádných dalších otazníků a nebylo co objevovat, pak lidstvo a o tom jsem přesvědčen, zánikem své civilizace by se opět vrátilo do doby kamenné a začlo odhalovat znovu. Neboť čím je žena bez tajemství a záhady? Nudou.
Tvá hypotéze v mých očích přes svou geniální jednoduchost, možná že právě proto, má mnoho bílých míst a mnoho tvrzení bez důkazu, jen jako nutné předpoklady její funkčnosti. Já nikdy nepochopím, sory, jak vakant protonu létící poloviční rychlostí světla mající relativní hmotnost středně velkého nákladního vlaku, se stále pohybuje prostorem tak, že poslušně vnikne do kvartonu to co vytlačí vnikne do dalšího atd. Při této relat. hmotnosti je jeho grav. úhel totožný s ostřím nože. Kvartony vzájemně se volně pohybující prostorem ( Jakým, co takový prostor žere? ) jsou exitovány, ale stále se volně pohybují. Proč se vakant protonu má, podle obrázku do některého z nich strefovat jím vytlačený vnikat do dalšího, když průlet mezi nimi je daleko, při jeho energii a hmotnosti, snažší a pravděpodobnější, to nepochopím nikdy. I v tomto měřítku musí existovat setrvačnost a zpětný ráz po zastavení. Snad jedině, kdyby kvartony na jeho trase letu se před vakantem protonu poslušně stavěli za sebe do řady, aby se mohl bez ztráty času, způsobem Tebou na obrázku uvedeným pohybovat. Přičemž ta šňůra kvartonů musí být asi někde zapřená, aby je zmíněný vakant nehrhul před sebou. Samozřejmě, že se mýlím, jenže se svou hlavou v mém věku nic nenadělám. Takže já jen vítám když vstanou ,, noví bojovníci ,, a pěkně se mezi sebou poperou všici.
NP 15.2. díky požadavku registrace skončil, takže je vzpomínaná diskuze už asi historií. Jsem zvědav kam se p. Steit opět vrtne. Zravím

Dodatek. Omlovám se za chyby v textu, budu asi muset klávesnici vyhodit. hlavu nemůžu, nemám náhradní.
Co se týče schránky nevím jak to udělat. V tom co jsem otevřel jsem žádný text nenašel. rozhodl jsem se, že pošlu svůj text představy. Stejně je pro Sokrateuse.
Jde jen o náčrt psal jsem to v době kdy jsem dospěl k názoru, že to všechno zabalím, protože v té džungli jménem fyzika se stejně nic, co by bylo skutečně pravdivé, nedovím. V ní je zatraceně těžké oddělit zrno od plev a věřit se nedá prakticky ničemu. Mou internetovou adresu znáš. Je problém poslat text přes cizí počítač?.

Anonymous píše:Dodatek. Omlovám se za chyby v textu, budu asi muset klávesnici vyhodit. hlavu nemůžu, nemám náhradní.
Co se týče schránky nevím jak to udělat. V tom co jsem otevřel jsem žádný text nenašel. rozhodl jsem se, že pošlu svůj text představy. Stejně je pro Sokrateuse.
Jde jen o náčrt psal jsem to v době kdy jsem dospěl k názoru, že to všechno zabalím, protože v té džungli jménem fyzika se stejně nic, co by bylo skutečně pravdivé, nedovím. V ní je zatraceně těžké oddělit zrno od plev a věřit se nedá prakticky ničemu. Mou internetovou adresu znáš. Je problém poslat text přes cizí počítač?.

tady martin11 ...prosím o osobní kontakt....člověk niky neví na co se bude potřebovat zeptat ... takže já /upraveno ... cizí jen na SZ/ dííík m11
p.s. ta příloha je je dost výživná...a není to pro kolemjdoucího jen na ohlédnutí....ten text se nedá "jen "přelétnou očima....

Anonymous píše:Úpřímně se přiznávám, že mám ke kvartonům a spol. stálou nedůvěru. Kdyby byla olympiáda teorií a hypotéz o struktuře vakua včetně éterických docela by mně bavilo jim dávat známky. Stejně by nikdy nebyla jistota naprosté pravdivosti kterékoliv z nich. Pro lidstvo je hnacím motorem civilizace odhalování tajemství. Kdyby Tvá hypotéza dala všechny odpovědi na nezodpovězené nejen ve fyzice a všechny teorie prošly testy falzifikace bez ztráty hvězdičky a nebylo žádných dalších otazníků a nebylo co objevovat, pak lidstvo a o tom jsem přesvědčen, zánikem své civilizace by se opět vrátilo do doby kamenné a začlo odhalovat znovu. Neboť čím je žena bez tajemství a záhady? Nudou.
Tvá hypotéze v mých očích přes svou geniální jednoduchost, možná že právě proto, má mnoho bílých míst a mnoho tvrzení bez důkazu, jen jako nutné předpoklady její funkčnosti. Já nikdy nepochopím, sory, jak vakant protonu létící poloviční rychlostí světla mající relativní hmotnost středně velkého nákladního vlaku, se stále pohybuje prostorem tak, že poslušně vnikne do kvartonu to co vytlačí vnikne do dalšího atd. Při této relat. hmotnosti je jeho grav. úhel totožný s ostřím nože. Kvartony vzájemně se volně pohybující prostorem ( Jakým, co takový prostor žere? ) jsou exitovány, ale stále se volně pohybují. Proč se vakant protonu má, podle obrázku do některého z nich strefovat jím vytlačený vnikat do dalšího, když průlet mezi nimi je daleko, při jeho energii a hmotnosti, snažší a pravděpodobnější, to nepochopím nikdy.

Ano, milý Jene, nepochopíš to, protože jsi si zjevně model kvartonového vakua přizpůsobil svému naturelu. Z čeho, prosímtě usuzuješ na volný pohyb kvartonů? Jak jsi došel k přesvědčení, že vakant chce co nejúsporněji proletět mezi kvartony? Nebo, že vakant protonu pohybující se rychlostí c/2 má hmotnost nákladního vlaku? Všechno je, Jene, jinak. Mám pocit, že jsi velice ledabyle četl celé moje kvartonové povídání a nebo máš tak krátkou paměť. Trochu Tě omlouvá, že jsi na tohle fórum přišel až když ty texty byly minulostí. Tak jsem se rozhodl a dal jsem si s tím opravdu sisifovskou práci, Ti je připomenout.

Takže jak se to má s tou volností kvartonů?
Strana 11/… vakant představuje neúplný „stavební“ prvek vakua, čili strukturní anomálii v prostoru jinak zcela vyplněném úplnými kvartony,
--megálomakromnožina kvartonů, podobně jako chýrný diracovský „bezbřehý a bezedný oceán“, vyplňuje s vysokou hustotou a homogenitou celý nám známý vesmír. Dovedeš si, Jene, představit homogenitu volně létajících kvartonů?
--Výše popsaná konstrukce elem. částice s ideálně sféricky strukturovaným hmotovým, případně elektrostatickým polem, je vcelku vůči světové kvartonové trojrozměrné „mříži“ nehybná, statická. Kdyby bylo možné označit si něčím kvartony 1. excitační slupky, zjistili bychom, že vakant trvale zůstává uvnitř této označené „skořápky“ Toto se týká vakantu a jeho sférického hmotového pole,t.j stacionárního.

-- jak už jsem naznačil výše, vždy když se vyskytne v „moři“ dokonale nulitních kvartonů jeden volný, tj. nevázaný protoelement (vakant), vytvoří, jeho ničím nekompenzované hm. působení na jeho okolí, sférickou soustavu nenulitních, tj. excitovaných kvartonů; tzv. hmotové pole toho vakantu. Celé kvantum hmotného působení vakantu se interakcí se sousedními kvartony postupně rozprostírá na stále větší sférické plochy kvartonů. Mohl bys v prostředí volných kvartonů označit "sousední" kvartony?

--Obecně tedy každou elementární částici tvoří organická symbióza submikroskopického vakantu, zdroje nekompenzovaného hmotného působení a jím generovaného makroobjemového hm. pole excitovaných kvartonů.

--Podnět k( …) posuvu elem. částice prostorem „kvartonové mříže“ vždy vychází ze stavu asymetrie jejího hm. pole! Samotné agens částice, vakant, je vlastně svým makroskopickým asymetrickým hmotovým polem „vlečen“ ve směru jeho největší asymetrie. Tohle je obecný princip pohybu veškeré hmoty v našem vesmíru! (Jak to mají zavedené jinde, nevím).

Jak jsi, Jene, přišel na to, že vakant se někam sám dere, nebo něco hrne před sebou. Naopak on je chudák, vlečen! svým h. polem do místa s největší excitací kvartonů. Všimni si, Jene: prostorová kvartonová mříž, (dnes bych, po zkušenosti s Tebou upřesnil: elastická mříž, tj. kvazituhá struktura!), nikoliv nějaký chaotický kvartonový plyn! A vakant je asymetrií svého hmotového pole VLEČEN (!!!); tedy on chudák nic neproráží, ani nehrne! (Kdyby byl svět podle jeho gusta, tak by se nejraději líně rozvaloval uprostřed kvartonů své symetrické 1. excitační slupky a odával se okultním vědám).

--Pohyb hm. objektů éterem je neřešitelnou Achillovou patou všech teorií na bázi éteru. Kdežto pohyb elem. částic kvartonovým polem probíhá tak, že jsou sdílením a excitací přenášeny pouze fyzické atributy hmotných objektů. Např. základní vlastnost elem. částice – hmotnost, je „uložena“ v jejím hmotovém poli jako excitace kvartonů. Při pohybu hm. objektů je předávána mezi sousedními kvartony pouze tato hmotná excitace; samotný vakant „přeskakuje“ kvartony tím způsobem, že z jedné strany s nejbližším kvartonem splyne a z druhé strany se od něj oddělí jiný vakant stejné kvality. (Detailně to znázorňuje schema normálového přechodu vakantu přes kvarton). Všechny kvartony „oceánu“ zůstávají při pohybu hm. objektů kvazinehybné! Prodělávají pouze změny svého objemu a fyzikálního stavu jako důsledek přes ně postupující excitace.

Teď něco k Tvé představě vakantu protonu těžkém jako nákladní vlak.
Ptáš se:jak vakant protonu létící poloviční rychlostí světla mající relativní hmotnost středně velkého nákladního vlaku, se stále pohybuje prostorem tak, že poslušně vnikne do kvartonu

Tak tohle je, Jene, Tvoje obrovská mystifikace: Energie protonu letícího rychlostí c/2, je rovna Ev =0,216. 10^-12 J, slovy, asi pětina pikojoulu. (připomínám, že klidová hmotnost protonu = 1,67 .10^-27 kg a hmotnost toho protonu v pohybu rychlostí c/2 se zvýší, podle Lorentzova faktoru pro tuto rychlost, 1,15 krát na 1,92 x ^10-27 kg. Opravdu netuším jak jsi došel k hmotnosti nákladního vlaku? Že byste měli v jihavě tak mrňavoučký vlaky?
Kdežto na úplné rozrušení kvartonové vazby všech kvartonů uvnitř klasického objemu protonu je třeba dodat zvenku energii přibližně 0,1 Joule.
Protože na úplnou destrukci vazby jednoho kvartonu musíš dodat asi 3,7 .10⁹ eV. protože předpokládaný rozměr kvartonu je řádově rozměr jednoho leptonu, t.j. asi 1/1000 rozměru protonu, což činí 10^-15 m, vjde se do objemu jednoho nukleonu asi miliarda kvartonů.Vynásobením výsledných hodnot dostaneme na rozrušení vazby všech kvartonů v objemu jednoho nukleonu asi 3,7. 10¹⁸ eV, což dává těch 0,1 Joule. Tam je ta energie/hmotnost pohybjící se elem. částice, nikoliv v jeho vakantu. Tou mojí malůvkou jsi trochu zmaten. Ono to nejde v programu malování seskupit oválé symboly excitovaných kvartonů těsně k sobě, protože jejich výřezy jsou pravoúhlé. Asi Tě to proto vedlo k představě, že jsou ty kvartony tak ňák volně ložené. Nikoliv, jsou součástí kvazielastické kvartonové mříže. Nakreslil jsem pouze nejbližší okolí vakantu, aby byla zřejmá ta asymetrie excitace hm. pole vakantu v prostorovém pohybu.

Přičemž ta šňůra kvartonů musí být asi někde zapřená, aby je zmíněný vakant nehrhul před sebou.
To už není jen úsměvné, to je přímo řechtačka. Jene, to je analogické situaci, jako bys musel něčím zapřít vodič protože v něm tečou a jsou jím brzděny, elektrony. Jane, uvědom si: vakant se neprodírá dopředu, vakant je "tažen" dopředu svými excitovanými kvartony!

Mám takový vtíravý pocit, že sis tu moji kvartonovku vhodně „upravil“ k obrazu svému tak, aby se Ti do ní snadno střílelo, jenže výpisky dosvědčují, že tebou upravená ‚kvartonovka‘ obsahující klasicistní prvky starofyzikyTvého nazírání na svět nemá mnoho společného s ozajstným kvartonovým modelem.
Milý Jene, zvedl jsem Tvoji sem pohozenou ‘rukavici‘ a zahájil jsem tím naši novou partii “sicilskou obranou“. A je na Tobě jak a kde chceš vést „protiúder“ jestli v soukromé korespondenci , nebo zde na fóru, kde, nám snad už nehrozí, že to bude chtít ‚pískat‘ nějaká samozvaná arbitra z humanitárního. Věř, že se na to těším, jak malý kluk co už se dlouho s nikým pořádně ‚neporafal‘. Musíme ty naše mozkovny pořád trochu větrat, aby nám ty vzácné neurónky příliš rychle neodumřely . Jestli Ti to zdraví dovolí, Jene, tak očekávám Tvé rozhodnutí: máš volbu místa, povrchu a míčků (jako domácí v DC) Moc Tě zdraví José z Jeseníku

Co se týče relativní hmotnosti protonu, tu jsem si nespočítal, ale přečetl v jednom článku. pokud tu tak není, nemusí být. To. že kvartony jsou volně vedle sebe mám od tebe. Někde bych to mohl najít, což se mi moc nechce. musíš si to pamatovatPokud by bylo třeba tak to najdu. Kvarton je vlečen . Jak vypadá přechod souboru vakantů auta stojícího do pohybu, které po startu dosáhne rychlosti stovky km za 7 vteřin. Proč onen proton i zmíněné auto potřebuje ktakovému zrychlení tolik energie když jejich vakanty jsou vlečeny?
K jakémukoliv pohybu vakantů kvartony je potřeba energie. Jakým způsobem je jim potřebná k pohybu dodávána? Ta musí být z vnějšího zdroje , nemůže tedy exitace kvartonů nastat dříve než potřebná energie bude vakantu dodána. když vystřelilo kdysi délo kamennou kouli tak letšla po balistické křice, přesně podle toho kolik v každé fázi kinetické energie měla. Na dodání potřebné rychlosti protonu v LHC je potřeba energie menší elektrárny. Nejen pro vakant protonu, ale pro totálně čisté vakuum, tedy prostředí jen s kvartony.
Prostorová kvartonová mříž, elastická, kvazituhá-to tedy čučím. Níže výňatek z dávnější diskuza. Ta kvartonovka je samé překvapení.
// K Vašemu výroku: V kvartonu je jediný záporný element. Kvartony plavou V Diracově oceánu prázdnoty, jak mi bylo řečeno, jsou v prostoru volné, nemají mezi sebou konkrétních hranic a protože jejich protoelementy jsou, tak jak je obvyklé, více prázdné než hmotné, tak nemám pocit,že paradox prázdného prostoru je jejich existencí vyřešen. Jediné co o interakcích mezi kvartony mimo exitaci vím je, že se občas vrtí a pošťuchují. Tedy paradox totálně prázdného prostoru trvá.//
Jestliže se ony volně plavoucí kvartony změnily na prostorovou, kvazituhou elastickou mříž, co se s nimi stalo? Ještě nedávno byly Dirackovým mořem v němž si volně žily a občas se pošťuchovaly. A najenou taková ztráta volnosti. Co si má vlastně člověk u této hypotézy představit a brát za bernou minci, když je vše každou chvíli jinak. Takže žádám o popis jak to v nové mřížově kvartonové hypotéze chodí.
Dál už nic nepíšu jaem z toho zase jakomobvykle úplně pitomej. Což je jen věcí mé hlavy. Pokud budeš psát podobnou odpověď, tak každý odstavec čísluj. Ať je jasné k čemu se vyjadřuji. Nashle JSCH.

Ad/1 Jendo, kde jsi vyčetl, že kvarton je vlečen? Vlečeny jsou pouze všechny vakanty elem. částic Tvého auta, kterým jsi tím spáleným benzínem zdeformoval jejich dosud klidová hmotová pole. A to tak neurvalým způsobem, že jsi jim, chudákům, asymetricky zvětšil excitaci jen na jedné straně jejich hm. polí (kupodivu zrovna na té na kterou chceš s tím autem odjet). Prostě, Jene, abys dostal vakanty do pohybu, musíš jim na jedné straně jejich hm. pole zvětšit excitaci, tj. dodat zvenčí hmotnost/energii na tu excitaci. Ostatní už za Tebe zařídí ty nadmíru excitované (a vydrážděné) kvartony v hmotových polích těch vakantů. Čím víc je vydráždíš tou nadbytečnou excitací, tím víc a razantněji se začnou podbízet nebohému vakantovi, ten hlupák neodolá a páchá s nimi mesaliance znamenající ztrátu jeho „svobody“. Ano, Jene, ten nebohý vakant bláhově podlehne vábení těch Tebou nezodpovědně vydrážděných sirén, ony ho pohltí, neboli spolknou a vyplivnou na druhou stranu nového vakanta se kterým už nechtěly nic mít . No, co si Jene budem povídat o vydrážděných sirénách? Známe svoje Papenheimské, né? Takže je zcela namístě prohlásit, že vakant je svým asymetrickým polem vlečen na stranu té největší asymetrie svého pole. (Dej mu bůh věčné spočinutí). A každý ten novězrozený vakantík si vesele posune svoje byť asymetrické hm. pole o jeden kvarton dál, takže dokud někdo z venku neudělá přítrž té asymetrii, nebo nešlápneš na brzdu, což je totéž, tak Ti to auto pojede věčně. Ale Jendo, to asymetrické vydráždění kvartonů jsi způsobil Ty, svým neuváženým spálením benzinu v autě!

Ad/2 „Na dodání potřebné rychlosti protonu v LHC je potřeba energie menší elektrárny. Nejen pro vakant protonu, ale pro totálně čisté vakuum, tedy prostředí jen s kvartony“
Jo to máš asi pravdu, ale kolik z toho dostanou ty honěný protony a antiprotony? Nevím jak to tam chodí dnes, ale v listopadu, když testovali, tak je urychlovali na nějakých 1,18 TeV. Což je opravdu nicotných 1,9. 10^-7 Joule /částici ! Na takovou „energii“ je i tužkový monočlánek moc silný. Samozřejmě, oni těch částic honí v houfu celé klastry, ale i kdyby jich najednou honili milión představuje to pořád jen 0,19 Joule. Takže všechna ostatní energie se vyplýtvá jen na „osvětlení“ scény. Kdyby ti vědcové znali kvartonovku, tak by jim došlo, že pořád jen a stále mocněji rozbíjejí kvartony vakua v místě srážky a potom čekají jak a s kým se ty uvolněné protoely znovu usadí. Kdyby zavolali do Jeseníku, tak by ušetřili dost energie na to zbytečné „svícení“ . Stejně, zatím je nějak dost podezřelé ticho kolem dalších pokusů na LHC

Ad/3 „K Vašemu výroku: V kvartonu je jediný záporný element. Kvartony plavou v Diracově oceánu prázdnoty, jak mi bylo řečeno“
Teď zas, Jene, „čumím“ já! To jsem musel být dokonale sťatý, jestli jsem něco podobného před lety napsal. Protože: Diracův „oceán“ není žádná prázdnota! Naopak on je údajně zcela zaplněn částicemi všech „barev“ se zápornou energií, bez omezení hodnoty té záporné energie. Představit si zápornou energii dokázal snad jen Dirac ve svých rovnicích. Nikdo jiný mu to neschválil. A že by v čtyřmístném kvartonu byl jen jeden záporný element, tak to sem ho asi musel mít!
„jediné co o interakcích mezi kvartony mimo exitaci vím je, že se občas vrtí a pošťuchují. Tedy paradox totálně prázdného prostoru trvá.“//
Tohle s tím vrtěním a pošťuchováním, to mohu i dnes tak nějak přijmout, i když, no… zkus se moc vrtět v přeplněném vagonu. Ale s tím totálně prázdným prostorem nesouhlasím ani po příchodu z Laguny! Vždyť tady na fóru pořád troubím, že vesmírný prostor je doslova vycpán kvartony. Nevím co víc k tomu dodat? Jen, že je velmi nesnadné plavat v přecpaném bazénu (já o tom vím své) . Jestli jsem někdy něco takového napsal, tak jsem byl pěknej trouba. Jak pojedu v sobotu na bazén tak tam dám velkou ceduli: zákaz plavání kvartonů. Víc s tím udělat nemohu.
Ad/4 „Takže žádám o popis jak to v nové mřížově kvartonové hypotéze chodí“.
Jene, já už jsem to velice obsáhle popsal v mém povídání o kvartonech na stránkách číslo 8 až 26. Napiš, prosímtě, konkretní detaily, které Ti vrtají hlavou a já sa pousilujem. Měj se hezky a buď opravdu hodně zdráv. Sok

Na úvod. Vzhledem k tomu, že jsem starý dyslektik, který má kvartony své hlavy díky nim už na padrť, není pro mě problém napsat kvartony a myslet vakanty. Takže bych z toh nedělal vědu. Od teď to budou KV a VA a PE.
Strana 11/… vakant představuje neúplný „stavební“ prvek vakua, čili strukturní anomálii v prostoru jinak zcela vyplněném úplnými kvartony,
--megálomakromnožina kvartonů, podobně jako chýrný diracovský „bezbřehý a bezedný oceán“, vyplňuje s vysokou hustotou a homogenitou celý nám známý vesmír. Dovedeš si, Jene, představit homogenitu volně létajících kvartonů?
--Výše popsaná konstrukce elem. částice s ideálně sféricky strukturovaným hmotovým, případně elektrostatickým polem, je vcelku vůči světové kvartonové trojrozměrné „mříži“ nehybná, statická. Kdyby bylo možné označit si něčím kvartony 1. excitační slupky, zjistili bychom, že vakant trvale zůstává uvnitř této označené „skořápky“ Toto se týká vakantu a jeho sférického hmotového pole,t.j stacionárního.
(Detailně to znázorňuje schema normálového přechodu vakantu přes kvarton). Všechny kvartony „oceánu“ zůstávají při pohybu hm. objektů kvazinehybné! Prodělávají pouze změny svého objemu a fyzikálního stavu jako důsledek přes ně postupující excitace.
1. K těmto dvěma citacím: jsou-li KV hmotné, musí mít tvar, nejspíš podobný jakési minimolekule. Viz obrázek se 4mi jabiky. Je hezký a chytrý. Jenže je to srandička. Tvar KV musí přesně odpovídat případu, kdy jsou jeho PE v klinči. Jakékoliv neprokázané tvrzení mě nepřesvědčí o tom, že v dilatacích (mezerách) mezi KV není volný prostor při jakémkoliv natlačení. A natlačení. výplň prostoru Všehomíra KV zcela, bezezbytku volného prostoru. Protože toto základní spojení VA v kvartonu nemůže být symetrické je třeba, je-li řeč o Jakékoliv prostorové mříži.
....... Všechny kvartony „oceánu“ zůstávají při pohybu hm. objektů kvazinehybné! .... Jak sakra mohou být kvazinehybné v KV mříži. Kdo, který umělec je před stvřením hmoty, tím, že jich při tvoření pár KV rozbil ( nikdo není dokonalý), uměl KV seřadit a natlačit k sobě všechnytak, že jsou stejně orientované a vytvořit z nich ,,světovou kvartonovou trojrozměrnou a kvazinehybnou mříž. Jestli je ta mříž bez přítomnosti VK, NEMÁ ŽÁDNOU GRAVITACI, tak pro mně je přirozené, že KV v onom prostoru levitují, a protože spolu žádným způsobem neinteragují tak každý KV si levituje sám za sebe. Jestliže bych místo KV nacpal prostor makovými zrnky tak by zrnkomaková prostorová mříž byla důvěryhodnější, protože mezi sebou nějak komunikují a mají gravitaci, ale přesto v žádném případě nemohou vyplnit prostor beze zbytku. Vždy i v případě pyramídy z jablek zůstane prázdný prostor. Prostor který je vyplněn fyzikálními poli, mají-li KV nějakoutu exitaci. Ale jak to může fungovat, to by i tento, naprosto prázdný prostor, musel vykazovat také EM posuv či co. Ale pak by nebyl prázdný. Už nemám čas. Pokračování příště. JSCH

//jsou-li KV hmotné, musí mít tvar, nejspíš podobný jakési minimolekule.//
Jene, jsi detailista. Ty víš jaký konkretní tvar má molekula?. Já ne. Já jen vím, že když se čtyři základní protoely k sobě přiblíží do subkritického objemu dW_krit, tak si navzájem dokonale (úplně) anulují svoje hmotové, nábojové a grupové působení na okolní prostor. Abys mi rozumněl ony tím neztratí kvantum těchto působení, jen při tom procesu přibližování stále více soustřeďují tohle působení dovnitř mezi sebe. Takže vně tohoto dW_krit je jejich působení nulitní. Jendo, je to jako s el. náboji v atomu. To je také taková „schránka“ na vynulování nosičů kladných a záporných el. nábojů. A tím že se navzájem přiblíží do objemu atomu pro vnější prostor tyhle náboje jakoby neexistují. Přitom už snad nikdo nepochybuje, že v tom atomu stále jsou! Jaký tvar má kvarton pro mne není důležité:hlavní je, že se pod uvedeným saturačním objemem anuluje jejich vnější hmotové,nábojové a grupové působení na vnější prostor. Pro celý prostor mimo dW_kritty čtyři protoely fyzikálně neexistují, protože na něho fyzikálně (materiálně) nepůsobí.


.... //Jak sakra mohou být kvazinehybné v KV mříži. Kdo, který umělec je před stvořením hmoty, tím, že jich při tvoření pár KV rozbil ( nikdo není dokonalý), uměl KV seřadit a natlačit k sobě všechnytak, že jsou stejně orientované a vytvořit z nich ,,světovou kvartonovou trojrozměrnou a kvazinehybnou mříž.//
Jendo, co Ti mám na to říci, než, že: nejsem pánbůh. Já zkoumám současný stav vakua. Tady se dá říci s Newtonem: hypothesis no fingo. Nevím kdo „rozbil pár kvartonů“, aby z toho nadělal vakanty. Mému modelu vakua vyhovuje stav kdy jsou kvartony v kontaktu. (Jinak by si nemohli např. předávat svoji excitaci ve formě fotonu). Jistě se shodnem na tom, že kovy (a nejen kovy) mají atomy úhledně seřazeny do mřížky. Mají solidní tuhost, jako pádný důkaz, že jsou atomy spolu v kontaktu. Přesto že je lze magneticky orientovat, natáčet, neztrácejí svoji tuhost; čili jsou lokálně kvazinehybné. Dokonce jsem četl, že jednotlivé atomy jednoho kovu ojediněle difundují do struktury jiného kovu. Např. atomy zlata do olověného bloku. Stačí prý je jen na sebe položit. Takže i taková je moje představa o kvazinehybnosti kvartonů. Zde je třeba říci, že reálný vesmírný prostor neobsahuje kvartony v nulitním intaktním stavu. Díky mohutným uskupením nevykompenzovaných vakantů (vesmírná tělesa), jsou všechny úplné kvartony ve vesmíru v různém stupni excitace. Jejich excitace tvoří ve vesmíru souvislé gravitační pole (gravitační pole tvoří aditivní, neboli složené hmotové pole od všech vakantů ve vesmíru!

// Jestli je ta mříž bez přítomnosti VK, NEMÁ ŽÁDNOU GRAVITACI, tak pro mně je přirozené, že KV v onom prostoru levitují, a protože spolu žádným způsobem neinteragují tak každý KV si levituje sám za sebe//
Když vyjdu z definice levitace = vznášení, tak je otázkou v čem je to vznášení? Já soudím, že kvartony nejsou „poslední matrjoškou“ proto je téměř jisté, že protoely jsou ponořeny v subkvartonovém prostředí, tzv. 2. suterénu světa. O němž nevím nic, jen spekuluji, že logicky slouží k přímé interakci mezi protoely. Proto mluvit o levitaci (vznášení) asi není moc vhodné. Vznášení předpokládá existenci nějakého gravitačního centra. Jestliže přijmeme teoretický předpoklad, že v celém vesmírném prostoru není žádný vakant potom tam ani není gravitační pole a těžko tedy mluvit o vznášení (vůči čemu?). V takovém nereálném, tedy ideálním prostoru kvartony spolu těsně sousedí a jestli si něco spolu něco ‚povídají‘ nevím. Teoreticky v prostoru bez vakantů by kvartony o sobě vědět neměly. Já však vycházím z reality, že vakantů ve vesmíru je habaděj!
// Vždy i v případě pyramídy z jablek zůstane prázdný prostor. Prostor který je vyplněn fyzikálními poli, mají-li KV nějakou tu exitaci.//
Říkám-li , že prostor je vyplněn kvartony, nemyslím tím, že je vycpán nějakou kvartonovou pucvolou. Říkám tím. Že kvartony jsou tak blízko u sebe, že se mezi ně nevejde další úplný kvarton. To neznamená, že nejsou mezi jednotlivými protoely „hluchá“ místa kam se ovšem už úplný kvarton nevmestí! Něco jak atomy v kovové mřížce.

Moje pokračování, Jene, taky příště po Tvém pokračování Zdraví Tě Sok

Jene, díky za podnětnou reakci. Já už jsem to potřeboval, jak říkají u nás v Jeseníku: ‘jak svině drbání‘.
A vezmu to hned zkraje. Jendo, strukturu kvartonů nelze poměřovat k struktuře molekul, ba ani atomů! Obojí, atomy a molekuly rovněž, jsou monopodní objekty. Jejich vazby zajišťuje jen nábojová antipodita. Kvartony jsou v hierarchii hmotných struktur o 2 patra níže než svět atomů a uplatňuje se zde trojí, tj. totální antipodita. Opravdu nemám tušení čím se „baví“ protoely uvnitř kvartonu. Není to pro model 1. suterénu vakua klíčové! Mendělejev v 19. století taky nevěděl ani zbla co je uvnitř chemických prvků a přesto je jeho soustava prvků platná dodnes. (Mohu zde parafrázovat Tvůj výrok: „Jak lze pokládat hypotézu za pravdivou, když právě o jejím neuralgickém místě autor nemá ani páru?“ Ani Mendělejev neměl „ani páru“ o ‚vnitřnostech‘ atomů, protože objevil ne vnitřní strukturu atomů, ale pravidla a klasifikaci jejich vnějšího chování. To je oč tu běželo! Pro mne je důležité, že pokud kvartony nejsou excitovány zvenku, např. gravitačně, (tj. ideální Euklidův vesmír; ten stav v reálném vesmíru neexistuje) na vnější okolí objemu kvartonu fyzikálně nepůsobí. Tuhle situaci rozhodně nelze aplikovat na objekty monopodní jako jsou atomy, molekuly, i „mřížky“ krystalů. Ty nikdy neokusí stavu vnější bezhmotnosti. (nesplést s beztížností ), protože jsou monopódní! Jsou založeny jen na nábojové antipoditě!
Jen ještě dovětek: víc než půlstoletí se ví, že uvnitř atomu je jádro. Dodnes se neví se 100% jistotou jakou má strukturu. Zda kapkovou, nebo slupkovou ani jaký je přesný tvar "vnitřností" různých modifikací. To ale vůbec nevadí v rozvoji oboru jaderné a izotopové fyziky. Důležitá je pragmatická znalost vnějšího projevu atom. jádra. Stejně tak je to s organizací protoelů v kvartonu; nemusím vědět co si tam spolu večer „povídají“ ale jak se projevují jako celek na venek. Okolí, svět, je vnímá jako celek.

//Pokud uvažuješ, že interakce mezi kvartony obstarává v 2. suterénu cosi o čem nic nevíš, tak se také může stát, že současnou hypotézu zahodíš a budeš muset vymýšlet novou kvartonovku. //
Jendo, zaměnil jsi dvě dost podstatné věci. Ten můj výrok zní: „soudím, že kvartony nejsou „poslední matrjoškou“ proto je téměř jisté, že protoely jsou ponořeny v subkvartonovém prostředí, tzv. 2. suterénu světa. O němž nevím nic, jen spekuluji, že logicky slouží k přímé interakci mezi protoely. Řeč tedy byla o protoelech, nikoliv o kvartonech. Sestup do 2. suterénu už přenecháme mladším, ambicióznějším, kteří už budou mít k dispozici nové experimentální údaje o světě kvartonů. Já bych jen „vařil“ ze ‚zakalené vody‘. Snad k tomu přispěje i současné monstrózní, hromadné rozbíjení kvartonů na LHC, nebo ve Fermilabu, DESY a jinde..
//. Mám-li vzít Tvůj výše citovaný výrok doslova tak za takovou definici kvazinehybné prostorové mříže bych se styděl. Skutečně všechny kvartony si hlídají vzdálenosti mezi sebou tak, aby byla vždy menší než jsou samy// Dobře, Jendo, tak já se tedy stydím, ale Ty mi pověz jak si hlídají své postavení v krystalové mříži jednotlivé atomy?

Jene, jsem rád, že se moje nová složka: Antischneider, utěšeně zaplňuje. (Podobné složky: antipbla a antipeak, po vzoru Engelsova Antidüringu, mi před rokem ‚spadly do černé díry‘ zapomnění v zamrzlém HD.) A hlavně, dík, že mě nutíš znovu přemýšlet o tom co jsem považoval už za hotové. Zdraví Tě Sok.

//Jendo, strukturu kvartonů nelze poměřovat k struktuře molekul, ba ani atomů// Pochopitelně strukturu molekul tvoří VK nikoli KV. Ale KV všech částic jsou ve stejném patře tak i jimi tvořené částice sídlí v něm také. Stále si pleteš měřítka. Ty vidíš pouze jedno, já současně několik až řekněme po dvoumetrové a větší. Nelze pracovat s prostorem a velikostmi jen s jedním měřítkem!
Struktura KV je guláš kdy je každý PE v něm každou chvíli někde jinde. V textu a i před tím jsem Ti psal abys se podíval na molekulu pentocenu. Ta má přesný prostorový řád, bez jakéhokoliv náznaku chaosu. Zatímco ty Tvé KV jsou v prostoru chaos sám. Tomu se přeci nedá říkat prostorová krystalická mříž. Na každém krystalu je poznat tvar molekuly nebo prvku kterým jsou tvořeny. Atomy krystalové mřížky jsou v ní pevně ukotveny na ně působícími silami. Mohou jen oscilovat a projevovat se sonony, fonony a magnony, svým tvarem a fyzikálními vlastnostmi. Tyto vlastnosti nemohou být jen původu hmotnostního.
Jasně, že strukturu KV nelze srovnávat se strukturou molekuly, protože struktura KV je totožná se strukturou semen máku v pytlíku. Ani to ne, protože mák má semena určitého přesného tvaru, KV ne cosi jako boulovatá brambora. Jestli jsem psal o neuralgickém bodě tvé hypotézy, tak znovu opakuji právě přesná prostorová geometrie KV a jeho vnitřního uspořádání PE je rozhodující pro řádnou a s jinými KV po věky totožnou funkcí.

Text o krystalových mřížkách, jejich zakladních typech:
// Kubická (krychlová) základní buňka může být prostá (polonium alfa), plošně centrovaná (Al, Cu, Ni, Au, …) nebo prostorově centrovaná (Li, Na, K, Cr, Si, diamant, …) (viz obr. 37). Délka hrany základní buňky se nazývá mřížkový parametr (mřížková konstanta) a.
Je dobré si uvědomit, kolik atomů připadá na jednu základní buňku jednotlivých typů kubických mřížek:
1. prostá - na jednu základní buňku připadá atom (každý vrchol buňky je společný osmi buňkám)
2. plošně centrovaná - na jednu základní buňku připadá atomy (každý vrchol buňky je společný osmi buňkám, každá stěna dvěma buňkám)
3. prostorově centrovaná - na jednu základní buňku připadá atomy (každý vrchol buňky je společný osmi buňkám, „prostřední“ atom náleží pouze k dané buňce) //

Jakákoliv mřížka vyžaduje prostorovou symetrii, díky parametru a, jak ji může čtyřboulová KV brambora zajistit.
Takže bych Tě prosil, abys u KV nemluvil o mříži či mřížce. Vymysli něco jiného, to Ti nedělá přece žádné potíže.

//Stejně tak je to s organizací protoelů v kvartonu; nemusím vědět co si tam spolu večer „povídají“ ale jak se projevují jako celek na venek. Okolí, svět, je vnímá jako celek.// Skutečně! Jak je může svět vnímat, když ani autor jejich existenci nemůže podpořit jediným relevantním důkazem?
Co se týče antipodity. Není celá kvartonovka založena na antipoditě PE v KV? Nevylezou z KV při exitaci jakési plusy a mínusy, nehonosí se VK a KV při vtahování svým nábojem?
Jsem unaven tím, že nejsi schopen, ale spíš je to tak, že odmítáš pochopit podstatu toho o čem jsem psal. Takže třeba atom uhlíku. Má dvanáct protonů a 6 neutronů, je čtyřmocný a má mrak elektronů. Je přítomen v milionech molekulách. Jestliže vytváří tak přesnou prostorovou geometrii, viz pentacen, tak je téměř jisté, že prostorové geometrické rozmístění jeho protonů a neutronů má stejnou přesnost a symetričnost jakou vytváří atom sám. Protože je každá částice podle Tvé teorie VK složený z různých sestav PE, tak - a teď velmi pozorně - se musí sestava vakantů atomu uhlíku pohybovat stejně přesně v Tvém KV vakuu. To znamená, že jejich přechody kvartony musí být naprosto indentické a koordinované. A to nemluvím o kvarcích a gluonech, protože s nimi nesouhlasíš. A když si uvědomím, že každý atom v uhlíkové krystalické mříži osciluje tak je toho dost co má Tvá hypotéza vysvětlovat. Nemluvím o jednom letadlu, ale o celé VK letce provádějící své vystopení na leeckém dnu. Obrazně řečeno.
A to nemluvím o barvách. Když jsem napsal, že se elektrony pohybují na orbitách, dostal jsem sprďáka. Tak jsem se podíval s čím moderní chemie pracuje. V kvantvé chemii orbity jsou a díky poslední vnější má každý hmotný prvek i svou barvu. Jak bys vyrobil barvu svého KV-PE atomu?
// Ty mi pověz jak si hlídají své postavení v krystalové mříži jednotlivé atomy? // Za tuhle otázku, být skutečně fyzik, bych se styděl. Nahoře je kousek textu tímto zabývající a na internetu je toho hafo.
Už nemám sil končím. JSCH

Schneider píše://Jendo, strukturu kvartonů nelze poměřovat k struktuře molekul, ba ani atomů// Pochopitelně strukturu molekul tvoří VK nikoli KV. Ale KV všech částic jsou ve stejném patře tak i jimi tvořené částice sídlí v něm také. Stále si pleteš měřítka. Ty vidíš pouze jedno, já současně několik až řekněme po dvoumetrové a větší. Nelze pracovat s prostorem a velikostmi jen s jedním měřítkem!

Chtěl jsem se ozvat až poté, co dočtu kvartounovku, ale jsem tak ve třetině, takže to ještě bude chvíli trvat. S výše naznačeným kupodivu velké problémy nemám. Pokusím se přiblížit svou představu, pokud to Sokrateus nedokáže v klidu vydýchat, tedy dobře mu tak, aspoň vidí, co způsobil , a bude to mít propříště.
Pro snazší pochopení to převedu do dvojrozměrného příkladu, ale ve skutečnosti je to pochopitelně ve 3D. Stačí se podívat na monitor. Jeho rozlišení je 75 dpi, tedy 75 bodů na palec. V praxi to znamená, že na něm svítí plocha, složená ze svítících bodů. Každý ten bod má průměr zhruba 1/3 milimetru, takže každý čtvereční milimetr se skládá z 9ti bodů. Jaký mají tvar, to nevím - mohou to být čtverečky a mezi nimi nemusí být nic, mohou být kulaté, ale pak by mezi nimi muselo být "cosi". Nevím, třeba tam je, ale nevidím ho. Taky to mohou být čtverečky se zaoblenými rohy, aby toho "cosi" nebylo potřeba tolik.
Každý ten bod je na "svém" místě, které je něčím dáno, nejspíš konstrukcí monitoru. Prostě ten bod tam na tom svém místě je už od stvoření monitoru a bude tam až do jeho ekologické likvidace - Ámen. Před zapnutím monitoru žádný z těch bodů není vidět, nebo lépe řečeno, nesvítí, takže se dá považovat v našem příkladu za černý. Vzhledem k tomu, že "se vůči okolí nijak neprojevuje", považuji ho za kvarton a monitor v tomto stavu reprezentuje naprosto čisté vakuum bez sebemenšího náznaku hmoty. Vesmír před stvořením.
Zapneme monitor a dejme tomu, že systém nám předvede pouze černou obrazovku s bílým blikajícím kurzorem. Ejhle hmota, která se cyklicky v té prázdnotě z ničeho objevuje a zase v nic mizí. Chvíli je a chvíli zas není. Bystřejšímu pozorovateli jistě neuniklo, že jakýkoli svítící bod považuji za vakant, a pokud Sokrateus ještě vnímá, tedy snad strpí, že v zájmu jednoduchosti nebudu na monitoru pátrat po tom, co přesně právě činí zbylé protoely. Tento můj vesmír se z důvodu jednoduchosti a názornosti po celou dobu této prezentace skládá pouze z kvartonů a vakantů. Kvarton se pozná nejsnáze podle toho, že je to bod černý, nesvítící, tvořící "pozadí". Vakant se na první pohled rozezná podle toho, že je bílý, svítí a je ho "vidět" a reprezentuje nám hmotu.
Když změníme blikající kurzor na stabilní, začne nám "hmota" existovat nepřetržitě, zatím jenom jako bílá vodorovná čárka na jednom místě. Ale stačí změnit kurzor třeba na kolečko, a už je vidět, že pouhou změnou organizace vakantů se dá měnit tvar hmoty. A to ještě není všechno. Změnou kteréhokoli kvartonu ve vakant se hmota vynořuje a přibývá jí. A to ještě není všechno. Když zároveň dokážeme sousední kvatron změnit ve vakant a ten původní vakant v kvarton, tak se nám bod hmoty přesune. A to ještě není všechno. Stejným fíglem můžeme ten svítící kroužek přesouvat libovolným směrem a libovolnou rychlostí po celé ploše-vesmíru. A to ještě není všechno. Ten kroužek hmoty můžeme zvětšovat i zmenšovat, zesilovat, zeslabovat, křivit, opakovat a vůbec vytvářet libovolné útvary - atomy a molekuly, a sestavovat si cokoli, a cokoli měnit v cokoli jiného. Tak to by bylo k tomu "velikostnímu" rozdílu mazi kvartony a částicemi. Kvartony jsou ty "černé" body, a částice jsou ta kolečka, čárky, kroužky a ostatní pitvornosti, které nám "malují" svítící vakanty na tom kvartonovém černém neviditelném "pozadí".
Tím tedy prezentace končí, takže i vakanty na monitoru mohou mít nadále i jiné barvy, aby se od sebe mohly odlišovat. To že jako není vakant jako vakant, ale při tom vysvětlování by se mi to bývalo zbytečně pletlo.
Jo, a v tom Sokratově "monitoru" je to sice podobné, ale daleko složitější, von totiž není tak jednoduchej, jako já - ostatně jestli to nějak přežil, tak až se z toho vzpamatuje, tak to náležitě upřesní. Takže se mám zase na co těšit.
Zdravím - poota

I já pozdravlaju Těbja poota, dobrodošli!
V 1. chvili, jak jsem zvočil Tvůj nik, říkám si: a jé, bitva 3 císařů je zase na spadnutí a volám na štolbu: Kolja, sedléj lóšaděj, jéděm na Slávkov (nebo Austerlitz?). A von zas na mená: skolko nalóžiť for sená? Ále, než tam dojéděm travá povyrostět i búděm pást. Néni přece prosinec, tedy jako, ten decembr. A jak tak študuju to Tvoje memorandum, začínám se uculovat a křičím na štobu: pušky a těžký kusy nebrat, enem sórok bóčok píva. Tož takhle to začlo, segodňa. Pooto, kamaráde, nevíš jaký teď čepují ve slavkovský hospodě?
Moc hezky jsi to sesumíroval, pooto, až na jeden dost podstatný detailík: když se tam objeví ten bílý bodík, tak se i ty okolní kvartónky trochu rozsvítějí; čím blíž k vakantíku, tím jasněji.
Já bych to národu přiblížil asi takhle: ten vakantík, třeba jenom holej singlon, to je Ti jak když se položí na louce pěkně modelovaná ženská (nemusím Ti snad říkat, že nahoře i dole bez) . To máš vidět ten cvrkot! To víš, protoely, cháska zvědavá. Začnou vylézat z těch svejch temnejch kvartonovejch ulit a čumí jeden přes druhýho na to božský nadělení. Jenže, cha,chá, jak tak povylezly z těch svejch temnejch ulit zjistili, že sou taky pěkně nazí a co horšího: taky samí ženský. No, co Ti budu líčit, když budem na jaře malovat! Dodnes tam na sebe všichni čumí a vědcové těm čumilům kolem tý pěkný ženský, i s ní, říkají elementární částice. Já vopravdu nevim proč? Tož tak. (Pootíku, už jsi načetl ten nevšední pohyb tý krásky zkrz ty roztoužený čumily?) Můžem vo tom dát řeč příště. Čao. JK

Teď vážně: ten nápad s temnou obrazovkou je velice názorný. jen houšt JK