Fórum U Pramene

poota píše: Pro snazší pochopení to převedu do dvojrozměrného příkladu, ale ve skutečnosti je to pochopitelně ve 3D. Stačí se podívat na monitor.

Ahoj pooto a sokrateue,
dík za tento monitorový příměr, a jestli můžu, dám pro zajímavost v plen ten svůj, jenž vznikl před pár dny, a vlastně je úplně stejnej... a má název podle jednoho známého filmu, říkám tomu Matrix. Všechno kolem nás se jen tak tváří, že to tak je, že se ruka pohybuje. Ale je to jen virtuální, když se ruka hýbá, je pokaždé jiná, z něčeho jiného, z toho, co už bylo na tom místě. A jak to nejdřív vypadá šíleně, tak to vypadá jinak, když si člověk vzpomene na dualitu vln, a na proslulý pokus s přepážkou a dvojštěrbinou (Stručnější historie času str. 92), kde samotný jedinký vyslaný elektron má údajně interferovat za štěrbinami sám se sebou!!, tedy při mnoha opakovaných pokusech dopadat na stínítko jen v určitých shlucích. To může leda takhle.... to je hlavička . Jenom takhle si lze představit hmotu jako vlnění.
Je to docela síla.
A liší se to zas tak od dosud známého pohledu na svět? I předtím jsme věděli, že atom je vlastně téměř prázdný, a i to málo v něm se dá rozložit až na skoro nic... na trochu energie. Přenáší se hlavně energie, a informace... jj, je to docela síla.

sokrateus píše:... když se tam objeví ten bílý bodík, tak se i ty okolní kvartónky trochu rozsvítějí; čím blíž k vakantíku, tím jasněji...

Dyť jsem hned říkal, že u Tebe je všechno mnohem složitější, protože Ty to bereš moc dovopravdicky, asi nejspíš proto, že je to Tvý duševní dítě.
To já jsem jenom přizpůsobil ten příklad svýmu íkvé (to já dělám dycky, když chci, aby to pochopili i ty nejblbější), proto je to jenom ano-ne, černo-bílý, kvartoun-vakant a jinak už nic. Jinak je samozřejmě každýmu, kdo nic neštudoval a tudíž nemá žádnej titul, naprosto jasný a samozřejmý, že když se u jednoho rohu toho čistýho černýho panenskýho vákua/monitoru vobjeví jeden jedinej bílej vakant, tak se ta pěkná čistá černá plocha celá připosvítí až do protilehlýho rohu, kde už se to bez brejlí skoro nedá rozeznat. A taky je každýmu hned jasný, že tohle je "sice teoreticky možný, ale v praxi téměř neproveditelný", protože nejde udělat v celým vesmíru jeden jedinej vakant, přece by musely bejt nejmíň dva!
Ale že by pěkná holá baba dokázala takle vytočit taky baby, tak to si vykládej holubům! Kde máš potom tu Tvoji antipoditu, když sou to všechno lesby, co? Možná tomu rozumíš líp (což by zase nebyl ani tak moc velkej kumšt), ale jestli aspoň z půlky těch protoelů neuděláš chlapečky, tak se Ti ten vesmír pěkně rychle rozsype a budeš mít po ptákách.
Zdravím - poota
P.S. Jeden vroubek u mně přece jen máš, a to je ten název "vakant". Než ses s tím objevil, tak jsem si spokojeně žil s tím, že je to "študiósus na vakacích", tedy o prázdninách, Jo, bejvalo.

Gabča píše:...když se ruka hýbá, je pokaždé jiná, z něčeho jiného, z toho, co už bylo na tom místě...

Jo, přesně tak. A teď si ještě představ ten fofr, jak rychle se ty částice musejí přeměňovat, a přitom to musí fungovat úplně přesně a nesmí se to nikde ani jednou splést, protože pak by třeba kus té ruky zůstal někde jinde a nebo by v té ruce byla mezera nebo se to nějak zpřeházelo! A to všechno třeba jenom proto, že si usmyslíš nad něčím jen tak mávnout rukou. Spinkej sladce a nech si zdát o něčem jednodušším.
Zdravím - poota

Schneider píše://Jendo, strukturu kvartonů nelze poměřovat k struktuře molekul, ba ani atomů// Pochopitelně strukturu molekul tvoří VK nikoli KV. Ale KV všech částic jsou ve stejném patře tak i jimi tvořené částice sídlí v něm také. Stále si pleteš měřítka. Ty vidíš pouze jedno, já současně několik až řekněme po dvoumetrové a větší. Nelze pracovat s prostorem a velikostmi jen s jedním měřítkem!
Struktura KV je guláš kdy je každý PE v něm každou chvíli někde jinde. V textu a i před tím jsem Ti psal abys se podíval na molekulu pentocenu. Ta má přesný prostorový řád, bez jakéhokoliv náznaku chaosu. Zatímco ty Tvé KV jsou v prostoru chaos sám. Tomu se přeci nedá říkat prostorová krystalická mříž. Na každém krystalu je poznat tvar molekuly nebo prvku kterým jsou tvořeny. Atomy krystalové mřížky jsou v ní pevně ukotveny na ně působícími silami. Mohou jen oscilovat a projevovat se sonony, fonony a magnony, svým tvarem a fyzikálními vlastnostmi. Tyto vlastnosti nemohou být jen původu hmotnostního.
Jasně, že strukturu KV nelze srovnávat se strukturou molekuly, protože struktura KV je totožná se strukturou semen máku v pytlíku. Ani to ne, protože mák má semena určitého přesného tvaru, KV ne cosi jako boulovatá brambora. Jestli jsem psal o neuralgickém bodě tvé hypotézy, tak znovu opakuji právě přesná prostorová geometrie KV a jeho vnitřního uspořádání PE je rozhodující pro řádnou a s jinými KV po věky totožnou funkcí.


Takže bych Tě prosil, abys u KV nemluvil o mříži či mřížce. Vymysli něco jiného, to Ti nedělá přece žádné potíže.

//Stejně tak je to s organizací protoelů v kvartonu; nemusím vědět co si tam spolu večer „povídají“ ale jak se projevují jako celek na venek. Okolí, svět, je vnímá jako celek.// Skutečně! Jak je může svět vnímat, když ani autor jejich existenci nemůže podpořit jediným relevantním důkazem?
Co se týče antipodity. Není celá kvartonovka založena na antipoditě PE v KV? Nevylezou z KV při exitaci jakési plusy a mínusy, nehonosí se VK a KV při vtahování svým nábojem?
Jsem unaven tím, že nejsi schopen, ale spíš je to tak, že odmítáš pochopit podstatu toho o čem jsem psal. Takže třeba atom uhlíku. Má dvanáct protonů a 6 neutronů, je čtyřmocný a má mrak elektronů. Je přítomen v milionech molekulách. Jestliže vytváří tak přesnou prostorovou geometrii, viz pentacen, tak je téměř jisté, že prostorové geometrické rozmístění jeho protonů a neutronů má stejnou přesnost a symetričnost jakou vytváří atom sám. Protože je každá částice podle Tvé teorie VK složený z různých sestav PE, tak - a teď velmi pozorně - se musí sestava vakantů atomu uhlíku pohybovat stejně přesně v Tvém KV vakuu. To znamená, že jejich přechody kvartony musí být naprosto indentické a koordinované. A to nemluvím o kvarcích a gluonech, protože s nimi nesouhlasíš. A když si uvědomím, že každý atom v uhlíkové krystalické mříži osciluje tak je toho dost co má Tvá hypotéza vysvětlovat. Nemluvím o jednom letadlu, ale o celé VK letce provádějící své vystopení na leeckém dnu. Obrazně řečeno.
A to nemluvím o barvách. Když jsem napsal, že se elektrony pohybují na orbitách, dostal jsem sprďáka. Tak jsem se podíval s čím moderní chemie pracuje. V kvantvé chemii orbity jsou a díky poslední vnější má každý hmotný prvek i svou barvu. Jak bys vyrobil barvu svého KV-PE atomu?
// Ty mi pověz jak si hlídají své postavení v krystalové mříži jednotlivé atomy? // Za tuhle otázku, být skutečně fyzik, bych se styděl. Nahoře je kousek textu tímto zabývající a na internetu je toho hafo.
Už nemám sil končím. JSCH

Malé nokturno pro Jendu Schneidera
Jene, tuším, že Tvojí specializací byla krystalografie a proto Tě irituje termín pro seskupení kvartonů jako prostorová „mřížka“. Proto v polemice s Tebou nahrazuji tento terminus technikus spojením: kvazituhá soustava kvartonů. Snad už to nebude dráždit Tvůj profesní jemnocit.
// Jak je může svět vnímat, když ani autor jejich existenci nemůže podpořit jediným relevantním důkazem? //
Jene, tak tady jsi mne pořádně nadzdvihl! Málo čteš „klasiky“, Jene! Kdybys přelouskal kvartonovku poctivě od počátku, tak bys ses hned v úvodu dověděl, že fyzikální fenomén zvaný posuvný proud má jediné logické vysvětlení jako reálné posouvání ve vakuu „nějak“ vázaných el. nábojů. Máš-li jiné vysvětlení nenech si ho pro sebe! Mluví-li Rydnik mlhavě o posunutí kladného a záporného oceánu a Dirac o oceánu částic se zápornou energií bez omezení (později tu ideu sám zavrhl), tak jsem přesvědčen, že kvartonový model představuje konkretnější variantu existence vázaných el. nábojů ve vakuu.
Jiným takovým dokladem vhodnosti kvartonového modelu vakua je „můra“ kvantové teorie (přečti si nářek Smolina) interference elem. částic na dvojštěrbině. Fyzicové v zoufalství už sáhli k takové magii a s vážnou tváří tvrdí, že částice se chovají jinak když je pozorujeme a jinak když se nedíváme . Jendo, to už zavání magií. Vidíš a můžeš se sám o tom přesvědčit, že kvartony to řeší ‚levou zadní‘ Jestli Ti to nestačí, tak nezbývá než Tě přizvat k budoucímu pokusu o prokázání konstantní hmotnosti fotonů v gravipoli.
Píšeš: Co se týče antipodity. Není celá kvartonovka založena na antipoditě PE v KV? Nevylezou z KV při exitaci jakési plusy a mínusy, nehonosí se VK a KV při vtahování svým nábojem?
Jene, napsal jsem, že molekuly a atom nelze funkčně srovnávat s kvartony, protože zatímco atomy a molekuly mají prostou vazbu nábojovou, kvartony mají trojitou totální vazbu tří antipodit: nábojovou, hmotovou a grupovou.
Někde jsi dost nepřesný:// Takže třeba atom uhlíku. Má dvanáct protonů a 6 neutronů, je čtyřmocný a má mrak elektronů.
Atom uhlíku má jen 6 protonů a tedy i jen 6 elektronů, což na mrak moc nevypadá (mám na mysli stálý izotop ₆C¹² ).

// Protože je každá částice podle Tvé teorie VK složený z různých sestav PE, tak - a teď velmi pozorně - se musí sestava vakantů atomu uhlíku pohybovat stejně přesně v Tvém KV vakuu. To znamená, že jejich přechody kvartony musí být naprosto indentické a koordinované.//
Uvědomíš-li si, že dosud nikdo přesně nezná pohyby nukleonů v atm. jádře, tak by Tě tohle nemělo znepokojovat. Stále vycházíš z představy, že kvarton je něco jako nukleon. Není: je nejméně miliónkrát a spíše ještě o několik řádů menší než klasický nukleon. Vakant nukleonu protoel (p) nebo (n) je doslova utopen v moři kvartonů a tak jeho „rozhodování“ s kým se při svém posunu spojí je prostorově, vzhledem k makroskopickým pohybům nukleonů, zanedbatelné!
// A to nemluvím o kvarcích a gluonech, protože s nimi nesouhlasíš.//
To není přesné: já je ke své hypotéze nepotřebuji. Pokud Ti nevadí, že ty 3 kvarky v nukleonu neustále a naráz (kdo jim to asi diriguje?) mění svoji barvu, s hmotností řádově MeV rodějí bosony s hmotností 92 GeV. Mají sice zlomkové el. náboje, ale rozpadají se na bosony s jednotkovým nábojem. Mají proti přírodě opačnou reaktivitu (se vzdáleností síla mezi nimi roste). Jendo, mě tohle vadí!
Asi už spíš, takže Ti přeji hezké ráno. Sok

//Jene, napsal jsem, že molekuly a atom nelze funkčně srovnávat s kvartony, protože zatímco atomy a molekuly mají prostou vazbu nábojovou, kvartony mají trojitou totální vazbu tří antipodit: nábojovou, hmotovou a grupovou.
Někde jsi dost nepřesný:// Takže třeba atom uhlíku. Má dvanáct protonů a 6 neutronů, je čtyřmocný a má mrak elektronů.
Atom uhlíku má jen 6 protonů a tedy i jen 6 elektronů, což na mrak moc nevypadá (mám na mysli stálý izotop 6C12 ). //
Zase jsem něco přehodil. To ovšem nemá na podstatu věci žádný vlil. Podle Tvého učení má každá částice pouze jadérko zvané VK složené jí příslušných PE. Takže veškeré interakce a chování částice je dáno PE ve VK. Z toho pro mně logicky vyplývá, že pohyb a chování částice se děje na úrovni 1.suterénu. V přízemí pozorujeme jen vnější podobu a její interakce. To je pro mně jasné jako facka. Že se atomům a molekulám z nějakého důvodu ztratí grupová a hmotová vazba, zatím co jí její jadérka-VK mají, není můj problém. Já si ho nevymyslel. Podstatné je to, že pohyb částic prostorem je dán přímo pohybem, jí příslušného VK a jeho vcucávání KV. Čili částice existují na úrovni 1. suterénu!
//Jene, tak tady jsi mne pořádně nadzdvihl! Very Happy Málo čteš „klasiky“, Jene! Laughing Kdybys přelouskal kvartonovku poctivě od počátku, tak bys ses hned v úvodu dověděl, že fyzikální fenomén zvaný posuvný proud má jediné logické vysvětlení jako reálné posouvání ve vakuu „nějak“ vázaných el. nábojů. Máš-li jiné vysvětlení nenech si ho pro sebe! //
Omlouvám se já zapomněl. Posuvný proud je důkazem, jestli vůbec existuje, že vakuum je hmotné, tedy je vyplněno nějakým druhem hmoty s nějakými vlastnostmi. Z toho nevyplývá, že to musí být právě kvazituhá soustava KV. Nikdo včetně nás dvou to neví. Jde pouze o domněnky, a teď bez jakékoliv inzultace, když je někdo tak dobrý jako Ty, tak o hypotézu.
K interferenci. Minulý týden jsem našel článek o pokusu s fotony. Popis pokusu nebyl nijak přesný. V principu mohl vyletět 1. foton do prava nebo do leva podle nastavení. Když byl pokus proveden tak se s úžasem zjistilo, že se objevil druhý foton, který vyletěl na opačnou stranu bez ohledu , kterým směrem se první pohyboval. A všichni jsou z toho v šoku a nevědí co s tím. Pro mně je to jasný důkaz, že jsou věci složitější než Tvá KV hypotéza. Samozřejmě foton vakantové jádro nemá. Ale přes to.
K poslednímu odstavci: Že Ti to vadí plně chápu a kdybych já byl Tebou rozhodně by to vadilo i mně. Mně nejvíc vadí, že díky zájmu o fyziku pomalu nevím jak se jmenuji, protože přestávám rozeznávat co je a není v ní pravdou. Dnes je to asi tak, jak to bylo blahé paměti u nás v minulém století, mnoho krásných historických staveb a chalup se zbouralo a na místo nich se postavily paneláky. Dnes by mnozí prstíčkem hrabali, aby je opět měli. Nelze vše historické zbourat a místo toho postavit panelákovou teorii bez geneze. Asi jsem tě znovu vytočil. Vím, že jsem to přehnal, nejde jen o Tebe, ale o jev charakteristický pro současnost.
Na konec: Dík za názornou ukázku jak lze vyrobit tautologi prakticky z čehokoliv. Pro mně je to jen důkazem, že jsi můj blábol vůbec nečetl. Jinak bys ses dověděl něco o doménách. Umíš si představit kmity o velikosti kmitu pod attomilimetrem anebo ještě mnohem menším a energii kmitu rovnajíci se bilionům tun? Jak takový kmit se projeví na vyšších měřítcích? Jsem přesvědčen, že jako hmota. To, že jde o kmity a jejich módy, což je soubor různých kmitů, jsem hluboce přesvědčen bez ohledu jaký blábol jsem si vymyslel. Hmota = kmity!
Tak zas někdy. JSCH

// Posuvný proud je důkazem, jestli vůbec existuje//
Jendo, posuvný proud je dávno nesčetněkrát a důkladněji zdokumentován než třeba spin elem. částic, jejich podivnost, baryonová a leptonová čísla, izospin a projekce izospinu, barevnost i voňavost a uvězněnost kvarků, existence gluonů, atd. atd. Tyhlety vifikundace fyziků bereš?
//Že se atomům a molekulám z nějakého důvodu ztratí grupová a hmotová vazba, zatím co jí její jadérka-VK mají, není můj problém. Já si ho nevymyslel.//
I já jsem se jen přizpůsobil realitě. Jistě víš, že gravitační interakce elem. částic a tedy i vakantů je na konstrukčních vzdálenostech atomů a molekul méně než zanedbatelná (neudržela by jim ani jejich moč ). Stejné je to i s interakcí grupovou. Jestlipak už ses dočet v mých ‚knihách smolných‘, že tahle grupová, P-N antipodita je „zodpovědná“ za tzv. krátkodosahovou jadernou interakci? Znáš, s výjimkou vodíku ₁H¹, jediné atom. jádro sestavené a stabilní pouze z jednoho typu nukleonu? Já ne. A za to může kdo? No, přece P-N antipodita! Také elektron „vděčí“ za svoji „ tuhou bodovost“, mimo hmotové antipodity, také P-N antipoditě? P-N antipodita je 2. nejsilnější interakce ve světě kvartonů.
// A všichni jsou z toho v šoku a nevědí co s tím. Pro mně je to jasný důkaz, že jsou věci složitější než Tvá KV hypotéza//
Jene, fyzicové jsou v šoku už od dob objevu interference elem. částic a od té doby se z něho ještě nevzpamatovali! Někteří kvůli tomu chtěli při každé takové příležitosti štěpit vesmíry! Opět připomínám: pročti si Feynmana, nebo současného Smolina a jejich nářky nad neudržitelností a naivností základů QED. Víc nemusím dodat. Kvartonový model to vysvětluje ‚levou zadní‘ . Bohužel pro Tebě to není „jasný důkaz“ (prostě zůstaneš vlastní vinou klamán až do soudného dne ).
// Umíš si představit kmity o velikosti kmitu pod attomilimetrem anebo ještě mnohem menším a energii kmitu rovnajíci se bilionům tun?//
Jene, neumím a jen z úcty k Tobě jsem to sem ‚netahal‘. Podívej, Ty prohlašuješ: Hmota = kmity. A já se jen zeptám: kmity čeho? Co to kmitá? Patrně odpovíš: no, hmota. A jsme v kruhu: hmota jsou kmity a kmitá hmota. Po vykrácení mi vychází, že: Kmitají kmity! Mě tohle ke spokojenosti nestačí.
Jene, přeji Ti hodně zdraví a brzy se zase spravedlivě naštvi a ozvi se! Určitě! Sok

//"Ty to bereš moc dovopravdicky, asi nejspíš proto, že je to Tvý duševní dítě".// Proč jen duševní, pooto ? Nechceš mi tím náhodou naznačit, že na normální fyzické bych se už nezmohl ?
//Ale že by pěkná holá baba dokázala takle vytočit taky baby, tak to si vykládej holubům! Kde máš potom tu Tvoji antipoditu, když sou to všechno lesby, co?
Pooto, to zásah přímo 'na komoru'! Já jsem z toho spektáklu tak zblbnul, že jsem nepostřehl, že v tom ajnclíku zvaném kvarton, taky bivakujou klucí s modrýma bačkůrkama. Takže všechno zpět, Praha- Vysočany: Holky jsou v tom nevině, i když voni dovedou bejt taky hodně zvědavý na tu konkurenci na louce.
A copa se Ti nelíbí na vakantech? Můj velký akademický slovník říká, vakant znamená coby uprázdněný, neobsazený, např. mřížkový bod v krystalu. (ale tohle říkám jen potichoučku, protože Jenda Schneider nemá rád když mluvím o uspořádání kvartonů jako o prostorové mříži. Takže, pst) No, a od vakantů coby prázdnotě je už blízko, blizoučko k prázdninám. Tolik můj VAS.
Ale v jednom jsi, pooto, šlápl do měkýho: Jestli Gabča myslela ten svůj výklad tak, že vakanty tý Tvý ruky, kdy ji zdvihneš k pozdravu (třeba Sieg Heil ), už nejsou ty co Ti ji modelovaly když byla ještě dole, tak to měla setsakramentskou pravdu! Teda podle kvartonovýho modelu. Asi takhle: když by sis nějak označil ty vakanty (n) a (p) Tvý ruky, v době kdy byla ještě dole a potom se zaměřil na ten "prázdný" prostor kde se Ti ještě před chvilkou třásla ruka , třeba kvartonovým mikroskopem (je asi 100000000 krát zvětšující víc než elektronový)tak tam uvidíš ty cinknutý protoely krčící se v kvartonech, jako obrys Tvý ruky. Jestli to Gabča takhle myslela, tak před ní smekám.
Přeju Ti klidný zbytek večera a dobrou noc. Sok

sokrateus píše:..Proč jen duševní, pooto ? Nechceš mi tím náhodou naznačit, že na normální fyzické bych se už nezmohl ?...

Páč sem si myslel, že je z Tvé hlavy, ale jestli je to výplod Tvého jiného oudu, tak se omlouvám

sokrateus píše:... Jestli to Gabča takhle myslela, tak před ní smekám...

Jsem přesvědčen, že jo, takže před ní smekám i já.
Zdravím - poota

P.S. jen co to dočtu a srovnám si to v makovici, tak se vrátím - a se mnou se vrátí zákon, Dagu Badmanne!

Ale pooto, kamaráde, nečekej až to dočteš. Times is many.Určitě už jsi narazil na nějaké nelogismy a zhovadilosmy, tak to v sobě nedus a hoď to do placu. Vůbec bych se nedivil, že už jsi něco našel. Já jsem to povídání, jinak se to nedá nazvat, sesmolil poté co mi před rokem odešel HD se vší dokumentací a výpočty. Tohle co jsem sesmolil jsou střepiny z mé paměti a z různých útržků na poštovních obálkách co zbyly na stole. Čau a dobrou. Sok

PS: Co se různých oudů týče,tak se zeptej každé vdané ženské, kde že má chlap rozum; budeš se divit!

K poslednímu odstavci: Proč tvrdíš stále to samé, vždyťv mém textu, který si snad někdy taky přečteš, jasně píši o doménách a čím jsou. Membrány domén jsou tvořeny tímže materiálem čistého vakua jaké je uvnitř i vně domény. Pouze se odlišují časem, jde o uzavřené časové smyčky něco jako Cauchyho horizonty. A ty kmitají. Domény kmitají proto, že čisté vakuum je hmotné, jde však o zcela jiný druh hmoty!] Jejich kmity - soubor současně jimi přenášených kmitů vnímáme jako hmotu! ČILI HMOTA ČISTÉHO VAKUA = SPECIFICKÝ DRUH KMITŮ = NÁMI VNÍMANÁ HMOTA. VŠE JE KALIBROVÁNO NESKUTEČNÝM TLAKEM-SMRŠTĚNÍM V MĚŘÍTKU DOMÉN A JÍM DANÉ STEJNĚ NESKUTEČNÉ VYSOKÉ CITLIVOSTI..
Na rozdíl od reproduktorů kde hmota=membrána produkuje složité módy kmitu v nám dobře známé oblasti, které vnímáme jako zvuk. a pak je vlnění souboru fotonů, které vnímáme jako barvy a stupnici šedé od bílé po černou. Co je foton, není-li částicí? Je vlněním nesoucí určité množství energie. Když tvrdíš, že v 2. suterénu je jakýsi druh hmoty zprostředkující interakce mezi KV, tak máš na mysli něci jako supermini KV tvořené supermini PE nebo prostředím přenášející nějaký druh vlnění? Ale jak by KV samostatně vyráběly vůbec nějaký druh vlnění, když podle Tebe něco takového neumí? Jak by mohly jiným způsobem interagovat s 2. suterénem, když většinou jsou pouze slabě hmotově exitovány. Je ještě dost záhad, které čekají na vyluštění.
Položil jsem Ti otázku na kterou nemám odpověď. Platí zákon akce a reakce v KV vakuu? Pro mě je dost důležitá. Jak to tam vypadá? Existuje tam setrvačnost, zpětný ráz, a další jevy se kterými se v souvislosti s hmotou v našem měřítku běžně setkáváme?

Jene, prosímtě, abychom mohli trochu konkretně mluvit o Tvé teorii je třeba si vyjasnit následující pojmy které používáš:
a/ co je superstruna, kolik má dimenzí?
b/ co jsou a z čeho domény? Z jakého materiálu jsou jejich membrány?
c/ na čem jsou upnuty superstruny aby mohli kmitat?
d/ struny se nepředstavitelnou silou smršťují, co je natahuje zpět po jejich smrštění?
e/ co je čisté vakuum? Jak se liší od jiného, nečistého vakua?
f/ co jsou Planckovy částice?

Napsal jsi: Membrány domén jsou tvořeny tímže materiálem čistého vakua jaké je uvnitř i vně domény.
Mě z toho plyne, že jsou-li membrány ze stejného materiálu jako vnitřek a venek domény, tak že se ničím od prostoru uvnitř a venku nijak strukturně neliší. Je to stejné jako kdybych řekl: uvnitř hmoty dřeva jsou oddělující dřevěné přepážky. Nebo, ve vodě, že jsou oddělující membrány z téže vody. Můžeš nějak blíž vysvětlit jinorodost membrán a čistého vakua?

Napsal jsi: Takováto prostoročasová síť univerzálních superstrun (domén) dává reálné a logické vysvětlení kvantového chvění, kvantové pěny a virtuálních částic a existence teoretické rodinky základních vibračních módů částic v každém Vašem bodě ( vakantu ) prostoru.
Ptám se: jaký strukturní vztah mají superstruny a domény? Je to totéž?
Snad to na úvod stačí? Sok

Pánové schneidere a sokrate, děkuji Vám.
Jsa účastníkem obludné konference o tlakovém tváření automobilových karoserií a obklopen výkvětem ingeneerů, z nich jeden je celoživotní specialista na levý přední roh blatníků a druhý na tunel podlahy, zavedl jsem řeč na prostor.... . Vzhledem k Vašemu přispívání do fora jsem měl možnost seznámit se s vaším náhledem na věc dá se říci podrobně. Nemám na tyto struktury prostoru vlastní názor, takže jsem poskytnul osazenstvu jednačky krátký výklad o pravděpodobné existenci všech zmíněných částic a jejich obsažení v lisovaných karoseriích . Zvláštní uznání jsem pak sklidil za polemiku, jíž jsem svou přednášku zakončil a předložil alternativní možnost.
Rétorika, kterou jsem si od Vás obou osvojil, nám umožnila strávit v chaosu všedního semináře velmi příjemný den a získali jste spoustu nových fanoušků .
Ještě jednou děkuji.
Váš věrný čtenář.

Za prvé Nejde o hypotézu ani o teorii. Jde o fiktivní mou představu. I v tom jsem v ní jsem si dovolil překročit hranice dané mými fyzikálními znalostmi a zejména mými neznalostmi, které neskrývám. To oč jsem se snažil je nahradit hudebníka pohybujícího se prostorem se svým ,hudebním, (kmitočtovým) módem za hudebníky pevně rozestavených v prostoru, které si tyto módy specifickým způsobem mezi sebou předávají a šíří dál.
Jsou obdobou struny. Strunou není vrtící se niť ale bublinka, která má obvyklé vlastnosti bublin včetně povrchového náboje bez něhož by žádná bublina nebyla bublinou. Jde o jiný druh hmoty, protože tato struktura vakua existuje i bez přítomnosti jakéhokoliv druhu nám zjevné hmoty. Ale která kmity svých domén, jejich kmitočtovými módy daný druh hmoty-částice vytváří. tyto částice lze přirovnat k plodnicím a domény vakua k podhoubí, ze kterého vyrůstají. Kolik má bublinka-struna rozměrů nemám páru.
Na veškeré otázky co se týče superstrun se zeptej p. Motla nebo Greena. Co se týče domén jako náhrady superstruny tak ty by měly mít v prostoru Vesmíru tvar dodekaedru + změny tvaru smrštěním a nebo svraštěním. Veškerá energie, totální citlivost a směrová schopnost anebo neschopnost je dána oním obrovským tlakem smrštěním na úrovni planckovy částice-prostorového bodu ( Ty výrazy jsem si vymyslel, abych se vyhnul dlohému opisování a nikdo si nepletl teoretický geometrický bod s bodem prostoru vymezeným Planckovou délkou. Takovým bodem může být jakýkoliv tvar jehož největší rozměr je Plancova délka, P. částice má navíc všechny příslušné vlastnosti P. konstant )
Membrány jsou matamorfozami čistého vakua, protože i ono má svou ještě jemnější strukturu-další suterén. Ono by mělo být nositelem tlaku působícího na memrány, které je vždy mezi nimi přítomno díky jejich totožným povrchovým nábojům. Každý tlak čehokoliv je v čase cyklicky proměnný-má nějaké tolrance. Předpokládám, že změny tlaku čistého vakua, které nejsou vázány ,céčkem, přenáší základní kmitočtový kód, který je v celém prostoru stejný a který obdrží všechny vznikající vesmíry.
Podstatným faktem je předpoklad, že onen tlak není konstantní a je proměnný. V prostoru Všehomíra míří enrgie do míst s jejím nejmenším množstvím. Tam vzniká novývesmír. K tomu všemu je třeba setrvačnosti. O té nemám představu žádnou, jen vím že je.
Pokud to není vše tak až někdy jindy.

Pár podobností: Ty říkáš: kmity=kmity, já říkám hmota=hmota.
Ty říkáš: 2.suterén, já čisté vakuum.
Ty připouštíš mezery mezi kvartony,já čisté vakuum.
Tvůj 2. suterén je tvořen jak, MPE-miniprotoely tedy hmotou, anebo vlněním-kmity? Existuje ještě nějaký jiný způsob akumulace energie než jsou kmity-vlnění? Tato otázka platí i pro čisté vakuum.
Když jsem se ptal na to co je uvnitř PE, řekl jsi, že to není důležité, důležité je jak se chová vně. Proč se tedy ptáš z čeho je membrána domény, vnější vlastnosti jsem popsal. Je Tvoje kvartonovka až do poslední nejmenší matrjošky jen hmota, hmota a zas hmota? U té poslední asi už bude nutné zjistit co v ní skutečně je.
Otázka bez Tvé odpovědi: Existuje v kvartonovém světě setrvačnost?
Vůbec si nenamlouvám, že by právě moje představa byla to pravé vománkové, ale snad v ní je něco pro inspiraci jiným. Jde jen pahýl, že aspoň trochu smysluplného. To je také důvod proč jsem s ni takto skončil. Text jsem psal pro Tebe, protože jsem to slíbil, takže když jsem Tě našel, tak jsem ho nakonec poslal. Jako takovou ji ani není třeba vyvracet. Nechci diskutovat o ní, ale třeba o možnostech zda by prostorové, v ní popisované vlastnosti Všehomíra, byly reálné.

Jendo, pojď dáme kvartony načas k ledu dokud „limonádník“ poota nedočte můj kvartonový rodokaps. (Vyhrožoval posledně, že až to dočte, vrátí se a s ním přijde zákon) Budem se teď zabývat Tvou představou vakua a vesmíru vůbec. Motla a Greena se ptát nebudu. Jejich srandovní představu jednorozměrné struny bych nerad komentoval; už jsem to jednou udělal na NP. Ale Tvoje představa bublinkové struny je myslím ještě bizarnější. Bublina bývá zhusta něčím materiálním naplněna aby držela tvar bubliny. Jak je to u Tvojí bublinky? Ta nepředstavitelá hodnota tlaku smršťující bublinu je tedy vnější tlak na její smrštění? Čím je generován? Zajímá mne co je zdrojem a příčinou takového extrémního tlaku. A ještě jedna záhada: po smrštění musí následovat (aby to byly kmity) opět zpětné napnutí té bubliny. Kdo to zařídí? Na boha myslím nespoléháš, tak jak jsi to zařídil? Píšeš, že: Podstatným faktem je předpoklad, že onen tlak není konstantní a je proměnný. Na čem závisí ta proměnnost? A ještě to nejdůležitější: jaký je kauzální vztah Tvých bublinek k hmotným strukturám "našeho patra " elementárních částic? To mne nejvíc zajímá.
No, myslím, že už jsem ti položil dost dotěrných otázek abychom měli o čem psát. Přeji Ti, Jendo, hlavně pevné zdraví, ať se tady často správně „porafáme“ Dobrou noc. Sok
_________________

Dej mi čas, musím najít na internetu pár článků. Navíc mi klekl hardisk a jedu na náhradním. Snad cosi smysluplného sesmolin do 20tého. V případě, že ne, tak Ti už teď přeji vše co si přeješ k slavnému svátku Pepanů!
Jen ještě: Jak to je v KV světě se setrvačností? Protiva JSCH.

Schneider píše:.. Protiva JSCH.

(protivo, protivo, pošleme tě pro pivo


Tak nám oběma během 1 roku odešly HD, paní Mülerová . Neštěstí prý nechodí po horách, takže logicky nejšťastnější lidé sídlí na horách; pokud možno co nejvýš. Na nás podhorácích se pak pořádně vyřádí! Co já tu pohledávám za štěstí ve výšce 431m nad marem? Ovšem neštěstí jsou různá: technická, tedy materiální a mezilidská. Ta technická způsobí nejčastěji “šrámy“ na kapse, ta mezilidská na duši; to bolí víc a déle. Tobě se stalo to prvé, mě teď, bohužel, to bolavější. Vlastní blbostí! No, nebudu si brečet do vany. Já mám takové fanfarónské, sebezáchovné rčení: Všechno, kromě vlastní smrti, se dá přežít!
Jendo, vymezme si termín „setrvačnost“. Pro mne je to zachovávání, tedy petrifikace nějakého fyzikálního stavu hmotového pole vakantu. Co tedy setrvává např. při pohybu tělesa, hm. objektu? Zdánlivě je to antišprách: vždyť se kontinuálně mění souřadnice uložení tělesa. Klasik řekne: těleso setrvává v pohybu, ale také, setrvává v klidu. Klasická setrvačnost vyjadřuje dva neslučitelné antagonismy: klid i pohyb.
Co na to kvartouni? Kvartouni vycházejí ze stavu hmotového pole všech vakantů tvořících to těleso. Jsou-li hm. pole těch vakantů kulově symetrická, sférická, je těleso v klidu. Jsou-li asymetrická, těleso se pohybuje ve směru osy největší asymetrie a setrvává v tomto fyzikálním stavu svého hmotového pole tak dlouho, dokud někdo, z vně tohoto pole neřekne: dost! T.j. dokud není tento asymetrický stav hmotového pole vakantu fyzikálním zásahem (zvenku!) zrušen, nebo pozměněn. Samotný vakant do toho nemá co mluvit; je to pasivní, vlečený, prvek pole. Jak už jsem na několika místech uvedl: sám vakant je velký lenoch; napsal-li jsem vícekrát, že vakant generuje kolem sebe hmotové pole, není to zcela přesné! On jen „podráždí“ svojí hmotovou „nahotou“ své nejbližší okolí; celé rozsáhlé hmotové makropole vytvářejí vzájemným hmotovým „drážděním“ (pro puritány excitací) další a další kulové vrstvy kvartonů. Samozřejmě kdyby nebylo toho primárního dráždění vakantem, nebylo by ani to hmotové makropole, ale samotný vakant komunikuje jen se svými ‚dvořany‘ 1. excitační slupky. Ti ovlivňují jeho „život“, jeho chování. Je-li vnějším činitelem (a to může být i gravitační pole, protože to není nic jiného než výsledné hmotové pole ode všech vakantů gravitačnío tělesa) narušena kulová struktura hm. pole vakantu „dozví“ se to jen od svých „dvořanů“. Ten který bude nejvíce excitován (čili má nejvíce obnaženu svoji hmotnost) jej více k sobě připoutá a posléze i pohltí. (Jendo, pro přesnost; je to pravděpodobnostní proces; čím menší je asymetrie 1. slupky, tím menší je pravděpodobnost pohlcení vakantu kvartonem).
Čili kam bude vakant zavlečen a jakou rychlostí, o tom rozhoduje ten vnější činitel, který „naboural“ kulovou symetričnost vakantova původního hm. pole. Tento činitel nastavil stupeň asymetrie (a tím i rychlost posuvu), která trvá až do chvíle když další vnější činitel svým hmotným působením zruší tu asymetrii.
Už je Ti, Jendo, jasné co je setrvačnost? Je to nemožnost hmotového pole vakantu změnit svůj fyzikální stav! Vždy k tomu potřebuje vnější podnět! Proto se pohybuje „setrvačně“ až do doby, kdy mu „někdo“ zlikviduje asymetrii jeho hm. pole. Stejné je to s „rozjezdem“; dokud mu někdo zvenku nezdeformuje jeho kulovou „karoserii“, z místa se nepohne!
Jendo, konečně jsi pronikl do tajů posílání SZ a tak hlásím příjem Tvého obsáhlého balíčku. Je to ovšem na větší povídání, tak měj chvilku strpení . Zdraví Tě Sok.