Fórum U Pramene

Jim68 píše:

buky píše:

Akord píše:Pripomínám, že buky již jednou odmítl akceptovat všechny argumenty, které by mohly verejne vysvetlit, co vlastne registrují tenzometry. Používá tenzometry pouze na matení čtenáru, doporučuju zvýšenou opatrnost pri čtení textu kolem.Citovaná část :
Je logicky absolutne nesprávná, protože tenzometr pri dynamickém rázu dopadu bude ukazovat hodnotu síly hlavne úmerné tuhosti tenzometra a tuhosti telesa. Proto stejná hmotnost (m) a stejné zrychlení (a) mohou dát pri použití rozdílných tenzometru naprosto odlišné výsledky.

Kua, Akord ty si ale prípad

Kde tam čítaš že budem meniť tenzometer.
Používam stále ten istý tenzák a stále tu istú tehlu (materiál). Samozrejme že výsledky pri opakovanom dopade nebudú na vlas rovnaké, ale v zásade bude platiť vyššie uvedené.
Pri náraze tenzo ukáže impulz sily a bude tým väčší čím bude tehla mať väčšie zrýchlenie a preto môže preraziť tenký ľad.

Teda Buky, že jsem tak smělý: na to přece nepotřebuješ tenzometer, vem cihlu, zvaž ji, řekni, jak rychle letí, spočítej kinetickou energii a ta Ti dá v okamžiku nárazu na led práci (výkon x čas) nebo teplo do špagátku x čas. Co v tom hledáš za tajemství?
E= 1/2 mv2, teda energie = polovina váha krát rychlost nadruhou, tudíž: Můžeš protestovat, můžeš s tím nesouhlasit, ale to je všechno.... A změř si to tenzákem, jenže měř taky časy, a zrychlení, a HLAVNĚ energii, kterou tomu dodáš při zrychlení - ať už gravitačním, nebo při vyhození do vzduchu.

Pak jen příjdeš a řekneš: Chlapi, měl jsem pravdu a tady to mám i spočítaný.
Jojo, takhle se to dělá....

Nemůžeš všechny kolem prudit a říkat, že tomu nevěříš. Něco nám nabídni, protože nám to proboha funguje (zatím) podle Newtona.... Ale prosím počítat reálné příklady, ne teoretické blafíky. To umí každý.
Nic ve zlým, jen nechci, aby t tu dopadlo jako v gravitaci...

Jim 68, ale vždyť jo, já přece neprotestuju, ale jen potvrzuji platnost zákona F=m.a
Ten tonzometr jen dokazuje pravdivost, že cihla v okamžiku nárazu bude konat práci v závislosti na její hmotnosti a zrychlení.

Ovšem pokud jde o 3 Newtonův zákon tam protestovat budu

buky píše:

Akord píše:Pripomínám, že buky již jednou odmítl akceptovat všechny argumenty, které by mohly verejne vysvetlit, co vlastne registrují tenzometry. Používá tenzometry pouze na matení čtenáru, doporučuju zvýšenou opatrnost pri čtení textu kolem.Citovaná část :

Ale ak pustím cihlu na zem a na ní je položen tenzometr, tak ten bude ukazovat věčší sílu čím:
1. Bude věčší váha tělesa (m)
2. Bude věčší zrychlení tělesa (a)
To znamená platnost zákona F=ma

Je logicky absolutne nesprávná, protože tenzometr pri dynamickém rázu dopadu bude ukazovat hodnotu síly hlavne úmerné tuhosti tenzometra a tuhosti telesa. Proto stejná hmotnost (m) a stejné zrychlení (a) mohou dát pri použití rozdílných tenzometru naprosto odlišné výsledky.

Kua, Akord ty si ale prípad

Kde tam čítaš že budem meniť tenzometer.
Používam stále ten istý tenzák a stále tu istú tehlu (materiál). Samozrejme že výsledky pri opakovanom dopade nebudú na vlas rovnaké, ale v zásade bude platiť vyššie uvedené.
Pri náraze tenzo ukáže impulz sily a bude tým väčší čím bude tehla mať väčšie zrýchlenie a preto môže preraziť tenký ľad.

Prípad si ty, lebo nediskutuješ korektne, uhýbaš, špekuluješ, obraciaš oproti a ešte aj očierňuješ(najprv si vynucuješ experiment, potom ho opľuješ, sám ale neponúkneš nič lepšie).
Ja som napísal, že tá sila bude závisieť predovšetkým od akéhokoľvek použitého tenzáku, tak sa na jej nameranú veľkosť pri dynamickom ráze vôbec nemôžeš spoľahnúť. Nemôžeš sa preto oháňať žiadnym tenzákom, keď nechceš rozumieť, ako meria. Máš skrátka smolu, že niektorí už s tenzákom vedia narábať, dokonca ho už mnohí používajú aj doma v podobe kuchynských váh.

Prečo asi majú železničné vozne nárazníky, nemuseli by ich mať, ak by stále bola sila rovnaká. Ak tam bude pružina(prípadne aj tlmič), tak sila bude podstatne menšia. Ak bude tenzák pružnejší, nameraná sila bude menšia za rovnakých ostatných podmienok. Ak vezmem 2 tenzáky rovnakej konštrukcie, iba s iným rozsahom, tak ten s väčším rozsahom(do viac kg) ukáže zásadne väčšiu a kratšie trvajúcu silu, ak na neho dopadne predmet, ktorý sa nedeformuje.

Jim68: Kedysi dávno buky dostal od viacerých a inde podobný protiargument, že energiu a účinok môže merať napríklad kalorimetrom, podobne ako si napísal. Môžeš 3x hádať, čo s ním urobil.

Akord píše:

buky píše:

Akord píše:Pripomínám, že buky již jednou odmítl akceptovat všechny argumenty, které by mohly verejne vysvetlit, co vlastne registrují tenzometry. Používá tenzometry pouze na matení čtenáru, doporučuju zvýšenou opatrnost pri čtení textu kolem.Citovaná část :
Je logicky absolutne nesprávná, protože tenzometr pri dynamickém rázu dopadu bude ukazovat hodnotu síly hlavne úmerné tuhosti tenzometra a tuhosti telesa. Proto stejná hmotnost (m) a stejné zrychlení (a) mohou dát pri použití rozdílných tenzometru naprosto odlišné výsledky.

Kua, Akord ty si ale prípad

Kde tam čítaš že budem meniť tenzometer.
Používam stále ten istý tenzák a stále tu istú tehlu (materiál). Samozrejme že výsledky pri opakovanom dopade nebudú na vlas rovnaké, ale v zásade bude platiť vyššie uvedené.
Pri náraze tenzo ukáže impulz sily a bude tým väčší čím bude tehla mať väčšie zrýchlenie a preto môže preraziť tenký ľad.

Prípad si ty, lebo nediskutuješ korektne, uhýbaš, špekuluješ, obraciaš oproti a ešte aj očierňuješ(najprv si vynucuješ experiment, potom ho opľuješ, sám ale neponúkneš nič lepšie).
Ja som napísal, že tá sila bude závisieť predovšetkým od akéhokoľvek použitého tenzáku, tak sa na jej nameranú veľkosť pri dynamickom ráze vôbec nemôžeš spoľahnúť. Nemôžeš sa preto oháňať žiadnym tenzákom, keď nechceš rozumieť, ako meria. Máš skrátka smolu, že niektorí už s tenzákom vedia narábať, dokonca ho už mnohí používajú aj doma v podobe kuchynských váh.

Prečo asi majú železničné vozne nárazníky, nemuseli by ich mať, ak by stále bola sila rovnaká. Ak tam bude pružina(prípadne aj tlmič), tak sila bude podstatne menšia. Ak bude tenzák pružnejší, nameraná sila bude menšia za rovnakých ostatných podmienok. Ak vezmem 2 tenzáky rovnakej konštrukcie, iba s iným rozsahom, tak ten s väčším rozsahom(do viac kg) ukáže zásadne väčšiu a kratšie trvajúcu silu, ak na neho dopadne predmet, ktorý sa nedeformuje.

Jim68: Kedysi dávno buky dostal od viacerých a inde podobný protiargument, že energiu a účinok môže merať napríklad kalorimetrom, podobne ako si napísal. Môžeš 3x hádať, čo s ním urobil.

Akord zdáš sa mi v poslednej dobe nejaký podráždený a ak niekto uhýba tak si to ty.
Vyzval som ťa aby si potvrdil svoj názor: Brzdná sila je stále rovnaká nezávisle na rýchlosti telesa.

Ak použiješ rovnaký alebo iný tenzák, alebo dáš tenzometer na pružnú alebo nepružnú podložku, tak každý ukáže inú hodnotu pri spustení telesa z rovnakej výšky a rovnakej hmotnosti.
Ale jednému sa nevyhneš a to že ak budeš pri jednotlivých tenzákoch púšťať teleso z čoraz večšej výšky, tak bude ukazovať čoraz večšiu nárazovú silu . A presne o tom to je F=ma.


A ohľadom kalorimetra, Jim 68 to řek jasně E=1/2mv2. A pak si to porovnej z kalorimetrem.

buky píše: Ale jednému sa nevyhneš a to že ak budeš pri jednotlivých tenzákoch púšťať teleso z čoraz večšej výšky, tak bude ukazovať čoraz večšiu nárazovú silu . A presne o tom to je F=ma.

Tak teď už tě nechápu vůbec. Nejdřív se tady se Slávkem Křepelkou snažíte zpochybnit, že F=ma, a teď se s tím oháníš proti Akordovi, který tento vztah nezpochybňuje.
Stejně si nejsem zcela jist, jestli víš, které "a" tím tenzometrem vlastně měříš.

A vlastně ani tento tvůj výrok nemusí být za všech okolností pravdivý. Bude-li dostatečně "měkký" tenzometr s dostatečně dlouhou měřicí dráhou, nebo dostaečně měkká podložka pod tenzometrem, nebude se nárazová síla téměř měnit, jen se bude měnit doba jejího působení.

Ilem píše:

buky píše: Ale jednému sa nevyhneš a to že ak budeš pri jednotlivých tenzákoch púšťať teleso z čoraz večšej výšky, tak bude ukazovať čoraz večšiu nárazovú silu . A presne o tom to je F=ma.

Tak teď už tě nechápu vůbec. Nejdřív se tady se Slávkem Křepelkou snažíte zpochybnit, že F=ma, a teď se s tím oháníš proti Akordovi, který tento vztah nezpochybňuje.
Stejně si nejsem zcela jist, jestli víš, které "a" tím tenzometrem vlastně měříš.

A vlastně ani tento tvůj výrok nemusí být za všech okolností pravdivý. Bude-li dostatečně "měkký" tenzometr s dostatečně dlouhou měřicí dráhou, nebo dostaečně měkká podložka pod tenzometrem, nebude se nárazová síla téměř měnit, jen se bude měnit doba jejího působení.

Ileme, záleží z jakého uhlu se na to díváš. Na tom tenzáku přece měříš sílu , a rozdíly v měření jsou právě vtom, z jaké výšky pustíš těleso na tenzák, to že se nárazová síla nebude téměř měnit při dopadu je pravda, ale bude se prodlužovat doba působení čím ma těleso větší rychlost - energii.
Z tohotu uhlu je to pro vzorec F=ma v pořádku.

Ale v čem se s Akordem nezhodneme je Slavkuv uhel pohledu.
Skusím to ještě jinak: Přes jednoduchou kladku budu mít jako protizávaží břemeno stejné hmotnosti jako jsem já. Kladka bude ve výšce 20m a protizávaží také. Já budu stát na váze která bude ukazovat 0kg kvůli protizávaží.
Teť budu závaží pouštět a bude zrychlovat, čím více bude závaží zrychlovat tím věčší hmotnost bude váha ukazovat.
S toho je jasné že zrychlujíci těleso působí na moje ruce a následne mojí váhu menší silou.
Když budu držet povraz jen zlehka tak to nejen ucítím na rukách jako úlevu, ale taky váha bude ukazovat téměř moji skutečnou hmotnost.

A v tomhle se z Akordem neshodneme. Akord neustále tvrdí že brzdící síla je stejná nezávislá na rychlosti tělesa, co je nesmysl.
A nesedí to ani se vzorcem F=ma.

buky píše:A v tomhle se z Akordem neshodneme. Akord neustále tvrdí že brzdící síla je stejná nezávislá na rychlosti tělesa, co je nesmysl. A nesedí to ani se vzorcem F=ma.

Akord práve toto netvrdí, to je tvoj výmysel a nezmysel.

Toto, čo si napísal je už dosť nepresné na to, aby to mohlo byť v nasledujúcom úplne prekrútené, či zamotané(vynechaný kľúčový predpoklad o konštantnej rýchlosti). Napísal som to v trochu inom zmysle, a síce, že sila je vždy rovnaká, pokiaľ je rýchlost pohybu akákoľvek, ale konštantná.
Ja som svoj výrok potvrdil návodom na praktický pokus, ktorý som aj reálne skúsil. Ty si to nazval paškvilom, ale sám si neponúkol ani toľko, čo ten paškvil. Iba veľa zbytočných a popletených rečí, čo nimi ostatných okrádaš o čas, to nepodráždi vôbec nikoho. Všetci sa pohodlne usadia a budú mesiac v kuse povinne počúvať tvoju nezmyselnú prednášku. Ak bude niekto niečo namietať, tak bude už určite podráždený.

Mám dosť na výber. Buď sa v týchto nekorektných postupoch školíš sám, alebo s niekým.

Akord píše:

buky píše:Nechcem chytať za slovo, ale skúsim to poopraviť: Pri určitej konštantnej rýchlosti pôsobí aj určitá konštantná brzdná sila. Viem že pokus z hrebeňom nie je ideálny, ale na overenie to stačí.

Výrok je výrok, nemôžeš ho poopraviť. Buď ho logicky potvrď, alebo popri. To poopravenie načisto zmenilo jeho zmysel. Pokus s hrebeňom nielenže nie je ideálny, ale je logicky nesprávny. Muselo by sa veľmi overovať, či by sa dal použiť snáď v prípade veľmi riedkeho hrebeňa.

Môj nepoopravený výrok bol, že pri každej konštantnej rýchlosti pôsobí iba stále tá istá konkrétna závesná/brzdná sila. Teda stále rovnaká a nezávislá na tej rýchlosti.

Ako? Kto prekrucuje. Akord, priznaj že občas sa staneme každý karkulkou červenou nikto nie je dokonalý.

Nuž ako teraz ja, je pravda že ak držím v rukách protizávažie mojej hmotnosti na jednoduchej kladke , tak váha na ktorej stojím ukáže 0kg, ale to je tak všetko.

Upevním si voľný povraz o opasok pustím protizávažie a nechám ho zrýchhliť, povraz sa napne a mňa zdvihne protizávažie hore...PREČO?
Lebo F=ma

Slavku nezlob, Newton byl genius

buky píše: Upevním si voľný povraz o opasok pustím protizávažie a nechám ho zrýchhliť, povraz sa napne a mňa zdvihne protizávažie hore...PREČO?
Lebo F=ma

Protože "a" nebude pravděpodobně v tomto případě konstatní, musel bys integrovat. V tomto je případě lepší použít vzorec pro hybnost: p=mv

buky píše: Upevním si voľný povraz o opasok pustím protizávažie a nechám ho zrýchhliť, povraz sa napne a mňa zdvihne protizávažie hore...PREČO?
Lebo F=ma

Slavku nezlob, Newton byl genius

Vis co Buky, ja se nezlobim, nemam proc. Nicmene ty se nezlob take, kdyz se nebudu snazit ti dal vysvetlovat rozdil mezi principem kvality a kvantity. Ty s tim mas nanestesti prilis velky problem a nevypada to, ze je v mych silach ti to stravitelne podat, mozna se tedy najde nekdo jinny. Dukaz matematicko fyzicke formule neni v poukazani na to, ze kdyz se rekneme neco srazi, ze se to rozbije, coz je nanestesti presny priklad tve argumentace.

Ahoj, Slavek.

P.S. Newton byl genius, ale nebyl buh neomylny.

buky píše:... podaj konečne seriózny pokus ktorý potvrdí tvoj názor ...

Teorie se nepotvrzují, protože to nejde. Pokud něco souhlasí s teorií, pouze se zvyšuje pravděpodobnbost, že teorie platí.
Naproti tomu teorii lze úplně vyvrátit jedinou věcí, která je s ní v rozporu.

Pokud někdo zastává nějakou teorii a někdo jiný s ní nesouhlasí, nemůže vyzvat jejího zastánce, aby jí potvrdil, ale dokonce ani k tomu, aby jí podpořil.
Problém totiž není na straně zastánce, ale odpůrce. Odpůrce musí udělat nějaký experiment, který teorii vyvrátí. Jinak to nejde.

Nikdo netvrdí, že současné fyzikální teorie jsou pravdivé a úplně správné. Je to však to nejlepší, co zatím máme. Pokud má někdo něco lepšího, co lépe vysvětluje různé děje nebo jich vysvětluje více, ať jí předloží. Možná se mu podaří najít i nějaké sympatizanty, kterým se zalíbí víc než ta předchozí. Pořád je to ale věc názoru, nikdo neví, která teorie je správnější, dokud se nevykoná experiment, který starou teorii vyvrátí. Pravděpodobnost správnosti teorie závisí na množství experimentů a měření, které jí podporují.

Pokud zastánci hlavní teorie pohlížení na zastánce alternativních teorií s despektem, je to protože zastánci hlavní teorie mají v ruce velké množství pokusů a měření, které teorii podporují, a zastánci alternativních teorií většinou nemají v ruce nic, zádné pokusy ani měření, které jejich teorii podporují, tím méně něco, co vyvrací teorii hlavní.

Pokud zastánci alternativní teorie jsou nespokojení s tím, jak se na ně dívají zastánci teorie hlavní, musejí mít kromě keců v ruce také nějaké pokusy a měření, nebo nejraději hlavní teorii rovnou vyvrátit.

Ilem píše:

buky píše: Upevním si voľný povraz o opasok pustím protizávažie a nechám ho zrýchhliť, povraz sa napne a mňa zdvihne protizávažie hore...PREČO?
Lebo F=ma

Protože "a" nebude pravděpodobně v tomto případě konstatní, musel bys integrovat. V tomto je případě lepší použít vzorec pro hybnost: p=mv

Proč by nebylo? Je to přece nám notoricky známé g = 9,80665 ms^-2.

Juranus píše:

Ilem píše:Protože "a" nebude pravděpodobně v tomto případě konstatní, musel bys integrovat. V tomto je případě lepší použít vzorec pro hybnost: p=mv

Proč by nebylo? Je to přece nám notoricky známé g = 9,80665 ms^-2.

g je funkce, nikoli konstanta. g = kapa . hmotnost země / vzdálenost od středu země na druhou

StepanPepan píše:

Juranus píše:

Ilem píše:Protože "a" nebude pravděpodobně v tomto případě konstatní, musel bys integrovat. V tomto je případě lepší použít vzorec pro hybnost: p=mv

Proč by nebylo? Je to přece nám notoricky známé g = 9,80665 ms^-2.

g je funkce, nikoli konstanta. g = kapa . hmotnost země / vzdálenost od středu země na druhou

Nás to učili tak, že g se používá místo a tam, kde se mluví o gravitačním zrychlení na 45° sš při hladině moře, jako konstanta a tak jsem to taky myslel.

Myslím tedy, že se v daném případě zrychlení bude měnit ale vzhledem k předpokládané dráze v poměru k průměru naší matičky Země, bude změna sotva měřitelná.

Já tady v Brně jsem už nějaký ten metr nad mořem a stále kalibruji síly pomocí závaží právě konstantou 9,80665 ms^-2. A akreditovaná laboratoř používá závaží kalibrovaná přímo v tíhové síle. To by jistě nešlo, pokud by pro každou nadmořskou výšku musela použít jinou sadu kalibrů.

StepanPepan píše:............
g je funkce, nikoli konstanta. g = kapa . hmotnost země / vzdálenost od středu země na druhou

Tak mě ještě napadlo. Jaké hodnoty nabude g jeden metr od středu země a jaké jeden milimetr od středu země a jakou jede femtometr od středu země? To budou pěkně závratná čísla. Tam se ale musí dít věci. Asi je ve středu naší matičky černá díra. Limita této funkce pro l jdoucí k nule (l je vzdálenost od středu Země) rovna nekonečnu. Protože kappa i hmotnost země jsou nenulové. V podstatě by byla nekonečně velká gravitace ve středu kteréhokoliv předmětu nenulové hmotnosti.

Někam se nám vloudila chybka!

Juranus píše:

StepanPepan píše:g je funkce, nikoli konstanta. g = kapa . hmotnost země / vzdálenost od středu země na druhou

Tak mě ještě napadlo. Jaké hodnoty nabude g jeden metr od středu země a jaké jeden milimetr od středu země a jakou jede femtometr od středu země? Někam se nám vloudila chybka!

Zapomněl jsem napsat, ze to platí pouze vně.