Větrná elektrárna (levně)

[Pego neprihlasen]

http://www.homesopen.com/wind/savonius.pdf

[Akord]

Veterná elektráreň funguje bez vetra ? Veterná iba pre dotácie. Viď videa a popis. My sa tu snažíme o rôzne hučiacodymiace mašiny a pritom sa komerčne už predáva zariadenie VE kamuflované za alternatívu. Vraj.

Sú to nezmysly popletené s možnosťou obaliť solárnymi panelmi listy vrtule. Nič poriadne, iba mačkopes. Toto vlákno je o Veterných Elektrárňach, nie o Voľnej Energii, nemiešajte sem tieto informácie.

[VERT1]

Pro Akorda můžeš mi poslat nebo sem hodit foto tvé VE a nějaký graf vysledovaný ,ne teoretický.Nemyslím to ironicky. Rád bych se mrknul na tvůj stroj.A výkon za měsíc (měsíce)
Mě láká axiál ,ale to až časem.Jelikož u nás vítr pobíhá sem tam.A tím je i problém.
Nebudu stavět nic teď ,ale až se podělá práce venku(dřevo na zimu a na roli ,zahrádka ,zemák ).Pořád mě nutí se pustit znovu do větru.
Prozatím musím vybíjet baterie z FVE ,je to super ,ale pokud bych ještě do toho přidal VE ,nějakou ampéru ,co víc bych si mohl přát.Šlo by i něco ohřát (vodu či co).

[Akord]

Foto té VE na fóru je. Výkonovou statistiku jsem jí nedelal, pouze jsem ji meril osazenou na prívesním vozíku za autem za jízdy. Myslím, že to bylo pri 10m/s 200W a 70procent na alternátoru, prípadne ta rychlost mohla být nižší, výkon však ne, ten byl limitovaný altem. Merení mnohých alternátoru včetne účinností mám, to je zas na dlouho, i když kus tabulky merení z jednoho 10kW altu na fóru taky je. Nečekal jsem tolik príspevku, že je to pak problém najít, málokdo to čte od začátku. Nechce se mi to opakovat a není to taky podstatné, je potreba rešit to, oč práve jde.

[martinq]

aneb vítr v kapse



Akorde, tebe bych rád poprosil o prostudování plánku a vyjádření se ke konstrukci vrtule i generátoru.

[poota]

to martinq:
mám dojem, že tím Akorda moc nepotěšíš. Připevnění listů vrtule plocháčem by potřebovalo aspoň ještě nějak zachytit tlak větru. Kulaté magnety by možná(!) mohly mít smysl, kdyby byly póly složené vždycky ze dvou, přičemž by ten vnější byl většího průměru, aby se využil lichoběžník - ale ani tak asi nic moc. A ty čtyři cívky, navíc ještě "nařídko", tak to ho asi dorazí. Nejspíš šest a šest, aby byly dvě fáze, a patřičně prostřídat, s radiálními částmi cívek v jedné rovině. Chudák Akord to tu neúnavně omílá na všech vláknech, kde je o generátorech nějaká zmínka - a jak je vidět, má to i nějaký smysl, pochopil jsem to dokonce i já. Zdravím - poota

[poota]

Jak je vidět, praxe nám jde pomalu a ztuha, protože jen málokdo opravdu dělá něco, a ještě míň jich o výsledcích píše. Ale teorie, to už je jiná káva! Mydlit do klávesnice hlava nehlava a splácat páté přes deváté je náš živel, a v tom se cítíme, jako ryba ve vodě. Nedá to moc práce, není na to potřeba kupovat žádný materiál, nezabírá to žádné místo, prostě - teoreticky se opravdu nádherně buduje i boří. To jen tak na úvod, že jako proč tu chci rozviřovat již docela příjemně usazené bahno a kalit nějakými teoriemi tu už jakš takš pročištěnou vodu nad ním. Komu se nechce myslet a psát, prchniž včas.
Mám toho nejspíš povícero, takže postupně a po kouskách.
Energie větru kdesi jaksi vzniká, což nijak neovlivníme. Projevuje se tak, že kolem nás proudí různou rychlostí a různým směrem vzduch. Abychom si usnadnili disputaci, pomineme fakt, že vzduch může být různě hustý a tedy i různě těžký. Pokud tedy nepůjde přímo o využití vztlaku, budiž pro nás vzduch pořád téže hustoty. Po tomto zjednodušení pro nás energie větru závisí pouze na jeho rychlosti. Z této jeho celkové energie máme ve skutečnosti možnost odebrat pouze polovinu, což pro nás budiž nadále jeho reálnou energií, která se udává ve Watech na m čtvereční. A jak je tedy velká?
1W při 1,21m/s; 10W při2,6m/s; 100W při 5,6m/s; 1000W při 12,1m/s
Jak je vidět, když fouká málo, nestojí výkon za nic, ale se stoupající rychlostí výkon utěšeně stoupá, a to daleko rychleji, než rychlost. 10 x větší rychlost znamená 1000 x větší výkon. Výkon tedy stoupá s trojmocí rychlosti! Což ostatně praví i vzorce.
Až sem celkem nic nového, berte to tedy ve své velkodušnosti pouze jako malé opáčko.
Malé rychlosti větru jsou pro odebírání energie naprosto nezajímavé.
Malé rychlosti větru jsou pro odebírání energie naprosto nezajímavé?
A co kdybychom tu malou rychlost nějakým jednoduchým a hlavně levným fíglem nějak znásobili? Dejme tomu, že vytvoříme deflektor, nebo ještě lépe dlouhý trychtýř, který bude mít vstupní plochu čtyřikrát větší, než výstupní. Teoreticky pro nás není problém dosáhnout laminárního proudění a vzduch se ani nestlačuje. Na výstupu tedy máme čtyřnásobnou rychlost vzduchu, ale taky čtvrtinovou plochu, takže nula od nuly pošla.
Opravdu? Energie stoupá s trojmocí, tedy čtyři na třetí bývá tak kolem šedesáti čtyř, což poděleno čtyřmi dává 16 x více energie. Ajta krajta, a co na to zákon o zachování energie? Celkem nic, jenom nás prohlásí za zloděje, protože jsme ji sebrali z těch zbývajících třech metrů, kde je jí teď o to méně. Špatně se to představuje? Tak tedy mějmež široký a dlouhý průjezd, ve kterémž to pěkně táhne. Dostatečně dlouhou a vysokou desku postavíme svisle tak, aby měla přední hranu v 1/5 šířky a zadní hranu také v 1/5 šířky, ale od druhé stěny. Deska tedy bude šikmo - takhle teoreticky se to dělá jedna báseň, mě tam například sedla jak p.del na hrnec hned napoprvé. A teď už se stačí přesvědčit, že ten průvan bude v té zadní úzké škvíře 4x rychlejší než na vstupu, ale zase v tom širokém výdechu 4x pomalejší. Takže právě tady je ta nula od nuly pošedší.
Praktický význam?
Ale jo, řekněme takový vítr kolem 1m/s, který je úplně na nic, se dá snadno zrychlit na 4m/s, což už začíná být energeticky docela zajímavé. A vlastně, proč se pořád držím toho čtyřnásobku z uvedeného příkladu, když můžeme jít snadno i na daleko vyšší násobky. Nejspíš to bude má vrozená a dlouhým životem utužovaná skromnost, možná i zkušenost, že není dobré všechno hnát "až nadoraz".
Už je toho dost, můžete to brát jako předkrm. Pokud bude zájem, mohou být i další chutné kousky - poota

[Akord]

Poota, dík za podporu, jen bych Ti to zkomplikoval tím, že toto

Dejme tomu, že vytvoříme deflektor, nebo ještě lépe dlouhý trychtýř, který bude mít vstupní plochu čtyřikrát větší, než výstupní. Teoreticky pro nás není problém dosáhnout laminárního proudění a vzduch se ani nestlačuje. Na výstupu tedy máme čtyřnásobnou rychlost vzduchu

platí pouze pro uzavrené proudení jako Bernoulliho rovnice. Pro prekážku, nebo vrtuli ve volném proudu to neplatí. Tam ten 4násobek nejde udelat tak jednoduše, protože ta prekážka(trychtýr, difuzor) zpusobí odpor, v jehož dusledku volný proud prekážku obejde, namísto toho aby se tlačil nekam se 4násobnou rychlostí a poskytoval levne energii. Koncentrovat by to asi šlo, ale ne takhle jednoduše. Když odmyslím problém, co s tím pri velkém vetru.

[poota]

To Akord: dík za reakci i komplikaci. Vybírám si z toho, že kdyby to nějak šlo, mělo by to i význam.

Samozřejmě, že to nebude nijak jednoduché, to by to už dávno někde běhalo. Vycházím z toho, že každý technický problém má většinou několik řešení, mezi nimiž lze leckdy najít i takové, které má smysl použít.
Z tohoto hlediska je hmota velice tvrdý, leč naprosto férový protivník. Zná naprosto dokonale všechny svoje zákony (dokonce líp než Karban), navíc i ty, o nichž ještě dlouhou dobu nebudeme mít nikdo ani tuchy. Necháme-li jí sebemenší skulinku, vždycky ji okamžitě využije. Ovšem na druhou stranu pokud jí tu možnost nedáme, vzdá se bez odporu a s grácií, skoro bych řekl, že ráda.

Ten trychtýř na vítr, říkejme tomu třeba Akcelerační Roura - AR, bude zřejmě muset být dostatečně dlouhý, zužovat se jen pozvolna, mít kruhový průřez a pomocí žeber stáčet vzduch do víru - kdo si přitom vzpomněl na Schaubergerovu sací turbínu, má ode mě pochopitelně virtuální bod. Na výstupu AR tedy bude, pokud diskuzí nenajdeme přesvědčivě lepší řešení, vrtule, která bude nejspíš trochu modifikovaná ve smyslu Schaubergerovy vývrtky, pro naše potřeby ji můžeme, ať už bude vypadat jakkoli, nazývat vrtuloidem.
Vrtuloid se bude muset od běžné vrtule lišit, protože při mnohem menším průměru proudu by v ose umístěný generátor průtok značně omezoval. Vtruloid tedy nebude pouze "propouštět" vzduch a zpomalovat jej, ale bude jeho směr odklánět, lépe řečeno rozhánět ho do stran.

Dlouhá AR je sice výhodná pro nenápadné zrychlování větru, ale s jejím směrováním proti větru to asi moc slavné nebude. A vyloženě úsměvně působí představa, že by se něco takového mělo odehrávat pokud možno ve větší výšce. Naštěstí není potřeba, aby tak vysoko byla celá AR, úplně stačí, když tam bude její vstupní hrdlo. Svislá AR už tak šíleným dojmem nepůsobí, rozhodně by se to dalo realizovat, dokonce i snadno ukotvit.
Abychom dostali vítr do AR, musíme jej nahoře zachytit a nasměrovat dolů, což by bylo možné vstupním kolenem. Pochopitelně na kruhovém hrdle AR otočným proti větru. Podobné potvornosti značných rozměrů bývají k vidění na pivovarech, kde ovšem fungují obráceně, tedy pro odvětrávání. Takže tím nám koleno zabilo dvě mouchy jednou ranou.
Třetí moucha, a pořádná, je odstavování při příliš silném větru. Rovnou na tomto místě vyznávám, že se mi odstavování vůbec nelíbí, a že bych, asi stejně jako kdokoli jiný, raději vyráběl přiměřený proud i při vichřici. No a právě to zpropadené koleno by to klidně mohlo, samozřejmě za cenu dalšího komplikování, docela elegantně vyřešit. Pokud se zadní oblouk, který směruje původně vodorovný proud kolmo dolů, složí z lamel, může se jeho plocha a účinnost dost podstatně měnit. Zjednodušeně řečeno, čím míň vzduchu bude směrovat dolů, tím víc ho může propustit za sebe vodorovně. A tím menší odpor větru klade, což považuji za daleko největší výhodu. Nechci se chvástat, ale mám dojem, že takhle by se dala vyrábět elektřina při jakkoli silném větru, že je to pouze otázka regulace.
Silně nahrubo je to tak asi celé, komu z vás jsem tím "zatloukl kramli do hlavy", přemýšlejte, pochybujte, vymýšlejte a pište, třeba se i můžeme hádat, jenom ať se zase dostaneme o kousek dál - poota

[gromit]

Ahoj, ten nápad se zužující se trubicí mi (obráceně) připomíná projekt komínové sluneční elektrárny: http://www.cez.cz/edee/content/microsit ... ni/k23.htm - úplně dole. Proč vítr lapat, když si ho můžeme vyrobit? Pravda, pro domácí použití vycházejí ty rozměry poněkud větší, ale komu se ještě nepodařilo rozbít okno průvanem?

[poota]

pěkné, opravdu pěkné. Pokud nás nebude zavazovat to, co je u názvu vlákna v závorce, můžeme si třeba vzpomenout MilMaxe - kdeže je mu konec - nebo i mnoha dalších, v našich skromných podmínkách nerealizovatelných principů. Mně se třeba líbila elektrárna, která měla generátor na kraji města kdesi na pobřeží. Od generátoru se zvedala několik kilometrů dlouhá roura, ležící na svahu pohoří. Do jejího horního ústí se rozprašovala voda, která ochlazovala rozpálený vzduch, který díky větší hmotnosti klesal rourou ke generátoru, u kterého již dosahoval rychlosti zvuku. Taky pěkné, opravdu pěkné, ale pro nás poněkud i finančně nepříliš realizovatelné. Takže raději stůjmež na zemi, jsme jen malí čeští člověci a vyrábíme nejlépe pokud možno z odpadu. Hlavně ta závorka nás zavazuje - poota

[Akord]

Samozřejmě, že to nebude nijak jednoduché, to by to už dávno někde běhalo. Vycházím z toho, že každý technický problém má většinou několik řešení, mezi nimiž lze leckdy najít i takové, které má smysl použít. Z tohoto hlediska je hmota velice tvrdý, leč naprosto férový protivník.

S tím bych souhlasil. Ty Schauberger myšlenky to asi nebudou, to je spíše mystifikace, no a ta sací turbina je spíše blbost-jsou známy staré principy dokumentující bezeztrátový výtok tekutiny pres otvor ve dne nádoby. Lze však proudení koncentrovat do víru, stejne, jako je udržován pri živote vzdušný vír, nebo tornádo. Podmínky vzniku této situace však podrobne neznám, ani dusledky.

[poota]

Akord napsal:

Ty Schauberger myšlenky to asi nebudou, to je spíše mystifikace, no a ta sací turbina je spíše blbost-jsou známy staré principy dokumentující bezeztrátový výtok tekutiny pres otvor ve dne nádoby.

Dost mě překvapilo, že to píšeš, a taky jak to píšeš. Jako bych Tě nepoznával, takže se zeptám natvrdo: k těmto závěrům jsi dospěl na základě pouhého dojmu, teoretických výpočtů, nebo praktickým vyzkoušením? To jenom abych věděl, jak vážně to mám brát.
Bezeztrátový výtok otvorem z nádoby s tím sice nesouvisí, ale přesto mě to zajímá, můžeš některý z těch starých principů trochu přiblížit?

Jinak mám dojem, že poněkud netradiční přístup k využití větru jaksi, mírně řečeno, příliš nezaujal; tedy ani že jako jo, ani že jako ne; raději jsem se ještě podíval, jestli nejsem náhodou v jiném vlákně - poota

[Akord]

k těmto závěrům jsi dospěl na základě pouhého dojmu, teoretických výpočtů, nebo praktickým vyzkoušením? To jenom abych věděl, jak vážně to mám brát.
Bezeztrátový výtok otvorem z nádoby s tím sice nesouvisí, ale přesto mě to zajímá, můžeš některý z těch starých principů trochu přiblížit?

Vodní stejne jako i vetrné turbiny umím počítat, pár vetrných i pár vodních jsem i udelal a zmeril. Já jsem napsal bezeztrátový výtok ze dna nádoby(díra uprostred dna), čím jsem chtel naznačit zákon konstantní cirkulace, myslím, že to rešil už Euler dosti dávno pro kapalinu. Souvis tam je, jde o stejný výtok vzduchu na konci kužele, pouze v horizontální rovine. Tento zákon zaručuje, že pri proudení v zužujícím se kuželu nedojde k vírení a ztrátám, nebo k premene části kinetické energie vírení na teplo-k vetšímu poklesu rychlosti média, než je nutné.
Taky jsem chtel fyziku zpočátku ošidit, až jsem jednu vodní turbinu musel 4x komplet predelávat (tvary lopatek) a vubec jsem nechápal jak to muže mít takový vliv. Proto jsem se to nakonec i naučil. Proto i na nejaké sny neverím, verím pouze ve tvrdé a docela jednoduché principy, ke kterým je nutno se dohrabat. Vše ostatní je listí. Jinak rečeno, pokud voda, nebo vítr má na vstupu nejakou potenciální, nebo kinetickou energii, tak mužeš delat co chceš, dostaneš jenom ji, a s nejakýma ztrátama. Nemusím rešit žádné zázračné privadeče, pokud neumím hnout s principem. Ten je daný rychlostí vetru, ekvivalentní plochou prekážky, a Betzovým limitem(59procent) využití energie volného proudu, který je dán poze podmínkou, že vzduch za turbinou se nemuže pri nulové rychlosti hromadit, ale optimální je tretinová rychlost výtoku tekutiny za turbinou. Určitá drobná skulina je v té ekvivalentní ploše a možností koncentrace do víru, jak jsem psal. Jako všechno dynamické (viz treba provozní podmínky pro parní Lavalovou dýzu, s vetrem tentokrát nesouvisí) to bude mít problém s dodržením provozních parametru vetru, to je i duvod, proč v tomto zastávám rezervovaný postoj.
Krom toho jsem pár zázračných vetrných turbin luštil, no a nakonec dospel k tomu, že psát je nekdy jednodušší, než delat a merit, stejne jako sama barva nedelá stroj strojem. Na psaní je proste dnes k dispozici technika skoro pro každého.

[1220]

nemám vůbec pozitivní, protože jsem svého času investoval, ale bylo to málo a víc nešlo ,a bylo z toho fiasko a mooc penězv r..i. to je ale osobní přístup, který s byl nakonec překonán......
Mně se na Petrově nápadu líbí prvotní úvaha, je to vlastně téměř aplikace Fibonaciho řady. Pro sebe jsem si takové zařízení nazval Trombón. Na případné pokusy mohu dodat chladicí dmychadlo z Tatry 148.
Má pr. cca 200 mm rozváděcí lopatky pěkně tvarovné lopatky na oběžném kole.Energie se tam přiváděla z boku klínovým řemenem, čož je výhoda. Jěště z toho udělat nějakou bizarnost, která by do krajiny zapadla, mno třeba velký ucho, jak lze vidět ve filmu Tajemný hrad v Karpatech ????

K.