Moderátor: rival
A v tomto případě snad opustí kulička gravitační pole Zeměkoule???Ilem píše:Ale odpovím otázkou. Slyšel jsi někdy pojem gravitační prak? Běžně se používá. přitom podle stejné logiky by neměl fungovat. Družice se přibližuje stejným gravitačním polem, jako se vzdaluje. Přesto dostane větší rychlost. .
Nazdar Ileme,Ilem píše:Je to složitější, na rozbor celého pohybu by nestačilo několik stránek. Napsal jsem jen, v čem je zakopaný pes - v té druhé mocnině. Ale odpovím otázkou. Slyšel jsi někdy pojem gravitační prak? Běžně se používá. přitom podle stejné logiky by neměl fungovat. Družice se přibližuje stejným gravitačním polem, jako se vzdaluje. Přesto dostane větší rychlost. Ale to už plevelím, takže se omlouvám.
To je to, proč jsem to testoval. Jenže garážové testy zatraceně často hoří na materiálech, vybavení a dalších možnostech, i toho měření, i na špatné úvaze a postavení testu, které těm slabším povahám "dokáží", že to nejde. Proto jsem napsal, že jsem to já nedokázal. Nicméně v tom uvedeném případě na videu to až tak důležitou roli asi nehraje. Na tom, Hatlíku, úplný prd záleží.hatlík píše: A v tomto případě snad opustí kulička gravitační pole Zeměkoule???
Pokud by chtěl někdo přesně popsat pohyb po nějak složitě tvarovaném údolí, výpočet by mohl být komplikovaný. Jinak ale jde o jednoduchoučké principy a úvahy.Ilem píše:Je to složitější, na rozbor celého pohybu by nestačilo několik stránek.
Ale vůbec ne, pes tady není zakopaný nikde. Při zanedbání odporu vzduchu a tření budou mít stejné kuličky jedoucí po drahách se stejným rozchodem na konci naprosto stejnou energii a dorazí ve stejný okamžik, i kdyby jses na hlavu stavěl a tleskal při tom ušima, Ileme.Ilem píše:Napsal jsem jen, v čem je zakopaný pes - v té druhé mocnině.
Co to tu meleš o praku? O praku jsem tu byl už dostatečně poučen, je to situace, kdy se lehké těleso A přiblíží dostatečně blízko jínému těžkému B, aby se načas dostalo do jeho gravitačního silového působení, a díky směrům vzájemného pohybu dojde během silového působení k předání části kinetické energie B k A. Je to situace naprosto odlišná od pokusu s kuličkou, tak odlišná, že si dovedu vysvětlit, že jsi jí teď uvedl, jenom velice nelichotivými závěry o tvém duševním zdraví.Ilem píše:Slyšel jsi někdy pojem gravitační prak? Běžně se používá. přitom podle stejné logiky by neměl fungovat. Družice se přibližuje stejným gravitačním polem, jako se vzdaluje. Přesto dostane větší rychlost. Ale to už plevelím, takže se omlouvám.
Znám efekt druhé mocniny na strední hodnotu. Myslím si ale, že toto není tento prípad, a že koule zbehnutím do jámy naakumuluje tolik, kolik ztratí pri vybehnutí z ní.Ilem píše:Je to složitější, na rozbor celého pohybu by nestačilo několik stránek. Napsal jsem jen, v čem je zakopaný pes - v té druhé mocnině. Ale odpovím otázkou. Slyšel jsi někdy pojem gravitační prak? Běžně se používá. přitom podle stejné logiky by neměl fungovat. Družice se přibližuje stejným gravitačním polem, jako se vzdaluje. Přesto dostane větší rychlost. Ale to už plevelím, takže se omlouvám.StepanPepan píše:Je tenhle výrok myšlen vážně?Ilem píše:Koule, která projela údolím do sebe naakumulovala víc energie, než koule, která jela po rovině.
Jak mohla nějakou energii naakumulovat, když jediný zdroj energie je ztráta výšky a koule vyjede zpátky do stejné výšky jako koule jedoucí rovně?
Nemluvil jsem o kyvadle, ty hafálku.Slavek Krepelka píše:Na tom, Hatlíku, úplný prd záleží.hatlík píše: A v tomto případě snad opustí kulička gravitační pole Zeměkoule???
Podstatou je, že kulička B má už nějakou počáteční rychlost. Vstup do gravitačního pole a výstup z něho nahražuje vodorovnost rovin dráhy před a za ďolíkem. Čas zrychlení s kopce je delší nežli čas zpomalení do kopce, pokud má ďolík stejné úhly. Pokud jsou rozdílné, tak v těch časech mají úhly prsty, ale zase to vyjde nastejno. Tohle není kyvadlo.
Haf haf, Slávek.
StepanPepan píše: --- je to situace, kdy se lehké těleso A přiblíží dostatečně blízko jínému těžkému B, aby se načas dostalo do jeho gravitačního silového působení, a díky směrům vzájemného pohybu dojde během silového působení k předání části kinetické energie B k A. Je to situace naprosto odlišná od pokusu s kuličkou,....
Pokud si Hatlíku z toho svýho vedení umotáš trafo, uděláš alespoň jednou v životě velkolepý čin. Máš ho na to dost a ještě zbyde.hatlík píše: Nemluvil jsem o kyvadle, ty hafálku.
Mluvil jsem o tom, že kulička neopustí gravitační pole, takže žádný "prak" a podobně, kde se určitá energie odebírá třeba té planetě, viz zde:
Ty si to trafo umotej ze svýho vedení taky Pepane. Můžete motat s Hatlíkem, ve dvou se to jak snad dobře víš lépe táhne.StepanPepan píše: Co to tu meleš o praku?
Budeme motat a vyděláme majlant, protože naše vedení jsou nekonečně dlouhá, něco po nich nedojde NIKDY.Slavek Krepelka píše:Ty si to trafo umotej ze svýho vedení taky Pepane. Můžete motat s Hatlíkem...
P.S. Ilemku, jsi zlatej.
Konečně jsi se jednou skutečně trefil. Líp by to nedokázal říct ani Palacký.StepanPepan píše:Budeme motat a vyděláme majlant, protože naše vedení jsou nekonečně dlouhá, něco po nich nedojde NIKDY.Slavek Krepelka píše:Ty si to trafo umotej ze svýho vedení taky Pepane. Můžete motat s Hatlíkem...
P.S. Ilemku, jsi zlatej.
A zatímco my budeme motat, HOŠI si najdou taky nějakou zábavu, že?
To ano, ale chvíli měla větší energii, než ta druhá. Ostatní ztráty jsou stále lineární, zatím, co část energie je úměrná druhé mocnině rychlosti pohybu.Akord píše:Znám efekt druhé mocniny na strední hodnotu. Myslím si ale, že toto není tento prípad, a že koule zbehnutím do jámy naakumuluje tolik, kolik ztratí pri vybehnutí z ní.
Ja si myslím, ža tenhle pokus je nutné provést v beztíhovém stavu g=0 a to tak, že kolejnice budou na vrchní i spodní straně koulí.Koule získají zrychlení a následně rychlost přes stlačenou pružinu.Ilem píše:To ano, ale chvíli měla větší energii, než ta druhá. Ostatní ztráty jsou stále lineární, zatím, co část energie je úměrná druhé mocnině rychlosti pohybu.
Na příští sraz vezmu k Jeffovi koleje z modelové železnice, a dvě koule a uvidíme, čí teorie je správná.
V beztíhovém stavu pokus nemá vůbec žádnou cenu, protože hlavní silou je u něj právě ta gravitace a onen "ďolík". Navíc ta gravitace tam působí na dráhy téměř kolmo a Ty ji chceš nahradit tím, že koulím udělíš nějakou hybnost.buky píše:Ja si myslím, ža tenhle pokus je nutné provést v beztíhovém stavu ... po vystřelení koulí pružinou budou mít koule pouze setrvační pohyb.
Když se ale koule nachází v gravitačním poli, tak při vyjetí z dolíku koule koná pohyb proti gravitační síle, to znamená že ji spomalí a proto souhlasím s Akordem, že v tomhle případě je energetickej zisk nula.
A můj názor je, že bude i v beztíhovém stavu
