Fórum U Pramene

Slavek Krepelka píše:Taky jsem takovou věcičku kdysi popatřil. Můj závěr byl - relativně malý bolid. Něco je i na videích na netu. ...

Je to možné, ale u bolidu bych čekal alespoň náznak nějakého ocasu, tohle bylo jasně pouze bodové...

Slavek Krepelka píše:... Byvše u toho, Tunguzka byla sněhová, či spíše ledová koule. Nic jiného než voda po sobě nemohlo zanechat tak málo průvodních vodítek v podobě nějakého spadu a bylo to zatra velké. To, co bouchlo, byl ledový parní kotel obsahující přehřátou páru. Proto taky tajga nevzplála a neshořela, jenom byla sežehnuta vlnou rozpáleného vzduchu periferie rozpínajícího se výbuchu a vzápětí uhašena právě parou parního výbuchu samotného. Celkem přímočará fyzika. Pomůže se podívat na vstup třeba Apolo modules a jak to vypadá, když brzdí o atmosféru. Animace to ukazujou ještě názorněji. ...

Tož odvážná teorie a mě osobně připadající poněkud nepravděpodobná, ale kdo ví...

pro gromit.
To není jak si myslíš.... to bubnuje kadáfí, aby mu tam nepřiletěli američani zkoušet nový rakety v rámci mírové mise.
Teda, je možný, že tím bubnováním ty sopky probudil.....

Celkom zaujímavý film na Prime (možno to tak bude zanedlho...) "OSTROV" (2005)

jarda ovčák píše:pro gromit.
To není jak si myslíš.... to bubnuje kadáfí, aby mu tam nepřiletěli američani zkoušet nový rakety v rámci mírové mise.
Teda, je možný, že tím bubnováním ty sopky probudil.....

Kadáfí, no jo... ktoré územie ešte potrebujú amíci ukradnúť, aby nekontrolovane ovládali cenu ropy?

adam.benda píše:Dneska, asi v 18:15 se nad severem Prahy prohnalo něco zvláštního.
Světelný bod pohybující se konstantní rychlostí po nebi.
......

A nebyla to ISS? V posledních dnech jsem zaslech něco o tom že by měla být vidět i s raketoplánem, ale na kdy to přesně připadlo to už bohužel nevím.

Teď když bysme si jen tak z legrace zaostřili Saturn...

- hexagonový útvar na jeho pólu...


- rádiový signál zachycený z prstenců planety


- obří červený prstenec zaznamenaný NASA, v jehož středu byl/je Saturn


- a vůbec, jak mohou ty šutry tvořící prstenec vydržet vliv gravitace a dávno neskončit na planetě? Musely by poměrně dost rychle kolem Saturnu rotovat, aby do něj nezahučely... A pokud se nemýlím, tak nerotují.

Tuco píše:A nebyla to ISS? V posledních dnech jsem zaslech něco o tom že by měla být vidět i s raketoplánem, ale na kdy to přesně připadlo to už bohužel nevím.

Tak to nevím, ale je to docela možné...

adam.benda píše:Je to možné, ale u bolidu bych čekal alespoň náznak nějakého ocasu, tohle bylo jasně pouze bodové...

Nazdar Adame.

No, já to tvé neviděl, ale to moje bylo protažené couraje to za sebou nějakou žhavost. Bylo to někdy ve 3 ráno, takže jenom co svítilo. Jestli jenom bod, tak snad .... bludička? Nevím. Bolid nejspíše ne. Definitivně UFO pro mne - doslova: "Neidentifikovaný Létající Objekt"

Ahoj, Slávek

Tuhle verzi uznávám za nejlepší.

adam.benda píše:Teď když bysme si jen tak z legrace zaostřili Saturn...


- a vůbec, jak mohou ty šutry tvořící prstenec vydržet vliv gravitace a dávno neskončit na planetě? Musely by poměrně dost rychle kolem Saturnu rotovat, aby do něj nezahučely... A pokud se nemýlím, tak nerotují.

No ty šutry právě že rotujou a hezky fofrem, se mi zdá

Z čeho tak usuzuješ? Že jsou ty prstence na fotkách příliš "rozmázlé", jakoby se pohybovaly velkou rychlostí? To je jen šálení smyslů... Skoro bych řekl, že vsadím kalhoty, že ty šutry stojí.

adam.benda píše:Dneska, asi v 18:15 se nad severem Prahy prohnalo něco zvláštního.
Světelný bod pohybující se konstantní rychlostí po nebi.
......

Tak ještě připojuji odkaz k té ISS, můžeš porovnat čas
http://www.heavens-above.com/PassSummar ... 33333&Mag=

Viděl jsem to myslím o pár minut později, ale asi to bude ono, i ta magnituda docela dobře odpovídá, supr, dík!

Toliko wikipedie o absenci gatí
Prstence jsou tvořeny velkým množstvím drobných částeček různé velikosti od prachových zrnek až po objekty velké desítky metrů. Pravděpodobně se jedná o kousky hornin obohacené kousky vodního ledu.[38] Každá částice obíhá planetu samostatně okolo rovníku a při oběhu se řídí Keplerovými zákony. Znamená to, že nejbližší částice obíhají Saturn nejrychleji (jednou za 4,9 hodiny) a nejvzdálenější pomaleji (jednou za 2 dny). Přelety sond ukázaly, že hlavní prstence jsou tvořeny množstvím malých jemných prstenců. Původ prstenců není do dneška zcela jasně vysvětlen. Jedna teorie předpokládá, že se zformovaly přirozeně z původního materiálu protoplanetárního disku, dle jiné teorie se jedná o měsíc rozpadlý vlivem slapových sil.[39]

ahoj Adame - pomůže toto? (http://planety.astro.cz/saturn/1833-saturn)
"Historie astronomie Saturnu

Historicky se dokládá polovina července roku 1610 jako první teleskopické pozorování tehdy nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Galileo Galilei si po tomto pohledu zapsal:
"Altissimum planetam tergeminum observari."
(Pozoroval jsem, že největší planeta je trojitá.)

Ovšem v září roku 1616 píše: "Oba průvodci již nejsou malé a zcela přesné koule ... nyní jsou mnohem větší, i když nevypadají jako koule. Jsou to dva půlměsíce, oddělené od Saturnu - jenž je jako vždy zcela kulatý - dvěma poněkud tmavšími trojúhelníky."

Cestu k objevu Saturnových prstenců také provází zvláštní okamžiky.

Ani Galileo Galilei, ani Pierre Gassendi nepřišli na kloub Saturnově chloubě. Johann Helveliusz uveřejňuje periodicitu jevu, za prstenec ho však stále ještě nepovažuje. Roku 1658 Christopher Wren poukazoval na eliptickou korónu kolem planety. Ovšem v té době se už holandský astronom Christiaan Huygens věnoval systematickému pozorování Saturnu pomocí 12 stop dlouhého dalekohledu při zvětšení asi padesátinásobném. V traktátu De Saturni Luna Observanti Nova z roku 1656 v anagramu popisuje i svou domněnku, kterou zveřejňuje v roce 1659 v díle Systema Saturnium:
"Annulo cingitur, tenui, plano, nusquam cohaerente, ad eclipticam inclinato."
(Je obklopen tenkým rovinným prstencem, který nikde s ním nesouvisí a je nakloněn k ekliptice.) G. D. Cassini roku 1675 zjišťuje, že prstenec je rozdělen na dva, vnější A a vnitřní B. James Clerk Maxwell a S. V. Kovalevská prokázali, že prstence nemohou být pevné, ale skládají se z mnoha částeček. To potrvdili i A. A. Bělopolskij a J. E. Keeler prokázáním, že vnější prstence se otáčejí pomaleji než vnitřní. To by nebylo možné, kdyby byl prstenec tuhé, jednolité těleso."

http://articles.adsabs.harvard.edu//ful ... 3.000.html - strana 83
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1 ... 3/abstract

o gatě nejde