Mayer repl, elabs, smolar, iv

[Ilem]

Mne napadlo jako síto-elektrodu použít některý z těchto výrobků této firmy: http://www.screenservis.cz/
Samozřejmě že nevím jestli jejich výrobky jsou z materiálu, krerý my potřebujeme. To se dá samozřejmě zjistit poptávkou, ale chtělo by to aspoň trochu vědět jaká konstrukce by nám vyhovovala. A co se týče toho tahokovu tak samozřejmě z nerezi, kterou potřebujeme. Ta firma má poměrně slušný sortiment výrobků.

To vypadá dobře. Pokud by to uměli z 316L, nebo něčeho podobného, to by mohlo fungovat. Já na tom teď nejsem ani časově, ani ekonomicky tak, abych to mohl vyzkoušet.
Ještě jednou upozorňuji, že po zkušenostech, v případě perforovaných plechů zvlášť, preferuji sériově spojené buňky bez nulových elektrod, proti jedné buňce s nulovými elektrodami.

Ještě děkuji Lajošovi za tabulku, takže je to průměr 5mm, spon 8mm. Já bych na to přišel až doma, až bych to změřil. Když vezmeš kalkulačku, dostaneš z toho optimální rozměry tahokovu. Jde o poměr plocha plechu/délka hrany, alespoň si to tak myslím podle mých pokusů. Možná když bude poměr jiný ve prospěch délky hrany, bude to lepší. Ale to všechno chce potvrdit pokusy.

[PETR 95]

Mne napadlo jako síto-elektrodu použít některý z těchto výrobků této firmy: http://www.screenservis.cz/
Samozřejmě že nevím jestli jejich výrobky jsou z materiálu, krerý my potřebujeme. To se dá samozřejmě zjistit poptávkou, ale chtělo by to aspoň trochu vědět jaká konstrukce by nám vyhovovala. A co se týče toho tahokovu tak samozřejmě z nerezi, kterou potřebujeme. Ta firma má poměrně slušný sortiment výrobků.

To vypadá dobře. Pokud by to uměli z 316L, nebo něčeho podobného, to by mohlo fungovat. Já na tom teď nejsem ani časově, ani ekonomicky tak, abych to mohl vyzkoušet.
Ještě jednou upozorňuji, že po zkušenostech, v případě perforovaných plechů zvlášť, preferuji sériově spojené buňky bez nulových elektrod, proti jedné buňce s nulovými elektrodami.

Ještě děkuji Lajošovi za tabulku, takže je to průměr 5mm, spon 8mm. Já bych na to přišel až doma, až bych to změřil. Když vezmeš kalkulačku, dostaneš z toho optimální rozměry tahokovu. Jde o poměr plocha plechu/délka hrany, alespoň si to tak myslím podle mých pokusů. Možná když bude poměr jiný ve prospěch délky hrany, bude to lepší. Ale to všechno chce potvrdit pokusy.

Díky za info.
Domnívám se, že výše zmiňovaná firma toho umí vyrobit poměrně hodně. Takže pokud víme co by nám vyhovovalo dle velikosti atd. tak to poptám a uvidíme.

Ale mám zase pár otázek:
Jestliže hraje roli vzdálenost elektrod tak jat to je z tloušťkou plechu? Kvůli té hraně (kterou jsem nepochopil-hadice přes roh)
Potom jestli ta díra v plechu je lepší hranatá, kutatá nebo jiný tvar, protože jde li o délku hrany tak tam může být třeba drážka.
Bohužel neznám výraz SPON, ale typoju, že je to vzhálenost děr HRANA / HRANA a nebo středy děr?
Jak je to s tloušťkou plechu elektrod? když je doporučená jejich vzdálenost od sebe tak jaká má být tloušťka? stejná-stený poměr síla / mezera ?

A ještě k tomu času 5-7ns. To je čas-doba trvání té špičky? Nebo který?

Ptám se na to z toho důvodu, že mám doma po kutilsku vyrobený CNC stroj. Upravil sem starou obrážečku na železo. Doplnil tři krokové motory na tři osy a cca 200hodin práce na úpravách a ladění a učení. Dyď to znáte sami ne? A celé to řídím PC programem MACH3. Je k tomuto taky fórum. Takže todle mi šlape a velikost pracovní plochy je do A3. Co dám do hlavy stroje je jedno fréza, vrtačka. Nedávno jsem mněl půjčenou ruční plazmovou řezačku. Taková malá sranda na rameno jako invertor na svařování. Pálit jsem nerazové výpalky z plechu 1mm. Paráda. Proto se ptám na ten tvar, protože co si nakreslím si taky můžu doma jako prototyp vyrobit. Je to koníček. Tak proč toho nevyužít a nezkusit něco nového. Ale pálit něco bez nějakého rozumu a vyrábět šrot se mi nechce. Proto se ptám tak usilovně na ty tvary a rozměry. Pokud někdo z vás má nějaký návrh a nenašel kdo by mu to vyrobil jako prototyp tak se můžeme domluvit. Otázka je s materiálem, ale vím kde se dá sehnat plech i trubky námi požadované třídy. Tato nabídka je zejména směřována k těm "starým ostříleným kozákům" na tomto fóru co toho už hodně odzkoušeli a prošli si svými útrapami.

[Ilem]

Díky za info.
Domnívám se, že výše zmiňovaná firma toho umí vyrobit poměrně hodně. Takže pokud víme co by nám vyhovovalo dle velikosti atd. tak to poptám a uvidíme.

Ale mám zase pár otázek:
Jestliže hraje roli vzdálenost elektrod tak jat to je z tloušťkou plechu? Kvůli té hraně (kterou jsem nepochopil-hadice přes roh)
Potom jestli ta díra v plechu je lepší hranatá, kutatá nebo jiný tvar, protože jde li o délku hrany tak tam může být třeba drážka.
Bohužel neznám výraz SPON, ale typoju, že je to vzhálenost děr HRANA / HRANA a nebo středy děr?
Jak je to s tloušťkou plechu elektrod? když je doporučená jejich vzdálenost od sebe tak jaká má být tloušťka? stejná-stený poměr síla / mezera ?

A ještě k tomu času 5-7ns. To je čas-doba trvání té špičky? Nebo který?

Ptám se na to z toho důvodu, že mám doma po kutilsku vyrobený CNC stroj. Upravil sem starou obrážečku na železo. Doplnil tři krokové motory na tři osy a cca 200hodin práce na úpravách a ladění a učení. Dyď to znáte sami ne? A celé to řídím PC programem MACH3. Je k tomuto taky fórum. Takže todle mi šlape a velikost pracovní plochy je do A3. Co dám do hlavy stroje je jedno fréza, vrtačka. Nedávno jsem mněl půjčenou ruční plazmovou řezačku. Taková malá sranda na rameno jako invertor na svařování. Pálit jsem nerazové výpalky z plechu 1mm. Paráda. Proto se ptám na ten tvar, protože co si nakreslím si taky můžu doma jako prototyp vyrobit. Je to koníček. Tak proč toho nevyužít a nezkusit něco nového. Ale pálit něco bez nějakého rozumu a vyrábět šrot se mi nechce. Proto se ptám tak usilovně na ty tvary a rozměry. Pokud někdo z vás má nějaký návrh a nenašel kdo by mu to vyrobil jako prototyp tak se můžeme domluvit. Otázka je s materiálem, ale vím kde se dá sehnat plech i trubky námi požadované třídy. Tato nabídka je zejména směřována k těm "starým ostříleným kozákům" na tomto fóru co toho už hodně odzkoušeli a prošli si svými útrapami.

Aha, pochopil jsem, že nevíš, co je dvojvrstva, náš hlavní nepřítel. Přečti si tento: http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... rstva#4431 příspěvek od Merlina. Pak snad pochopíš, o čem píšu s tou hadicí přes hranu a s tím časem 5-7ns - to je doba vzniku dvojvrstvy. Pak ti dojdou i další souvislosti. Dobu koncové špičky se mi nepodařilo změřit, protože neumím zasynchronizovat osciloskop na konec pulzu.

Spon je způsob, kterým se například sází saláty. Nasází se jedna řada, druhá se sází fázově posunuta o 1/2 vzdálenosti tak, aby každé tři sousední saláty tvořily rovnostranný trojúhelník.

[1220]

Se mi pozdává , že velmi dobré je provádět rozklad , ba i ohřev vody mezi dvěma mechanicky kmitajícími kulovými úsečemi to znamená vlastně zvonečky. Musí se ale rozkmitat frekvencí kterou je modulované napětí, které se tam pouští, musí nastat s těmito pulzy rezonance, tím zvonečky kmitají mechanicky a voda s nimi.Pokud kmitají objevují se tam místa, kde probíhá stlačování a zřeďování vody poměrně značné. Co tam probíhá dál není jasné, ale zahraniční materiály alespoň pro případ ohřevu uvádějí úsporu energie až 60 procent.
Pokud budou pokusy slibné, pokusím se přispět.
někdo měl pouze dvě desky proti sobě a s otvory, malé množství vody , ale měnil v tom tlak, a tím řídil rezonanci ...............
K.
To zda jsou vhodné v úsečích díry a jaké zkoumám taky. že by šestihranné komolo jehlanovité úsečové - uvidíme

Jinak mám Mach 3 taky a před dokončením CNC na soustruh MN 80
Jde mi to ale pomalu a rád bych se časem na nějaké věci ohledně CNC zeptal.
Časové možnosti atd JASNĚ ,ALE NEZALOŽÍME SI VLÁKNO cnc ? Na CNC forum občas chodím pasivně.

[PETR 95]

Díky za info.
Domnívám se, že výše zmiňovaná firma toho umí vyrobit poměrně hodně. Takže pokud víme co by nám vyhovovalo dle velikosti atd. tak to poptám a uvidíme.

Ale mám zase pár otázek:
Jestliže hraje roli vzdálenost elektrod tak jat to je z tloušťkou plechu? Kvůli té hraně (kterou jsem nepochopil-hadice přes roh)
Potom jestli ta díra v plechu je lepší hranatá, kutatá nebo jiný tvar, protože jde li o délku hrany tak tam může být třeba drážka.
Bohužel neznám výraz SPON, ale typoju, že je to vzhálenost děr HRANA / HRANA a nebo středy děr?
Jak je to s tloušťkou plechu elektrod? když je doporučená jejich vzdálenost od sebe tak jaká má být tloušťka? stejná-stený poměr síla / mezera ?

A ještě k tomu času 5-7ns. To je čas-doba trvání té špičky? Nebo který?

Ptám se na to z toho důvodu, že mám doma po kutilsku vyrobený CNC stroj. Upravil sem starou obrážečku na železo. Doplnil tři krokové motory na tři osy a cca 200hodin práce na úpravách a ladění a učení. Dyď to znáte sami ne? A celé to řídím PC programem MACH3. Je k tomuto taky fórum. Takže todle mi šlape a velikost pracovní plochy je do A3. Co dám do hlavy stroje je jedno fréza, vrtačka. Nedávno jsem mněl půjčenou ruční plazmovou řezačku. Taková malá sranda na rameno jako invertor na svařování. Pálit jsem nerazové výpalky z plechu 1mm. Paráda. Proto se ptám na ten tvar, protože co si nakreslím si taky můžu doma jako prototyp vyrobit. Je to koníček. Tak proč toho nevyužít a nezkusit něco nového. Ale pálit něco bez nějakého rozumu a vyrábět šrot se mi nechce. Proto se ptám tak usilovně na ty tvary a rozměry. Pokud někdo z vás má nějaký návrh a nenašel kdo by mu to vyrobil jako prototyp tak se můžeme domluvit. Otázka je s materiálem, ale vím kde se dá sehnat plech i trubky námi požadované třídy. Tato nabídka je zejména směřována k těm "starým ostříleným kozákům" na tomto fóru co toho už hodně odzkoušeli a prošli si svými útrapami.

Aha, pochopil jsem, že nevíš, co je dvojvrstva, náš hlavní nepřítel. Přečti si tento: http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... rstva#4431 příspěvek od Merlina. Pak snad pochopíš, o čem píšu s tou hadicí přes hranu a s tím časem 5-7ns - to je doba vzniku dvojvrstvy. Pak ti dojdou i další souvislosti. Dobu koncové špičky se mi nepodařilo změřit, protože neumím zasynchronizovat osciloskop na konec pulzu.

Spon je způsob, kterým se například sází saláty. Nasází se jedna řada, druhá se sází fázově posunuta o 1/2 vzdálenosti tak, aby každé tři sousední saláty tvořily rovnostranný trojúhelník.

Díky za odkaz. Přečetl jsem a zatím něco nepochopil, ale ono to snad příjde později bo je třeba informace vztřebat a některé se vztřebávají lépe v hospodě s myslící kapalinou.
Sázení salátů chápu bo je taky tak sázím na zahradě a nejenom saláty. Nicméně se teda dle mého jedná o vzdálenost střed díry 8cm od sebe.
V tom odkazu je zmínka o nějakém patentu předpokládám, že je tady na něho na fóru odkaz a to v přeložené podobě.
Jinak příjemný víkend.

[PETR 95]

Se mi pozdává , že velmi dobré je provádět rozklad , ba i ohřev vody mezi dvěma mechanicky kmitajícími kulovými úsečemi to znamená vlastně zvonečky. Musí se ale rozkmitat frekvencí kterou je modulované napětí, které se tam pouští, musí nastat s těmito pulzy rezonance, tím zvonečky kmitají mechanicky a voda s nimi.Pokud kmitají objevují se tam místa, kde probíhá stlačování a zřeďování vody poměrně značné. Co tam probíhá dál není jasné, ale zahraniční materiály alespoň pro případ ohřevu uvádějí úsporu energie až 60 procent.
Pokud budou pokusy slibné, pokusím se přispět.
někdo měl pouze dvě desky proti sobě a s otvory, malé množství vody , ale měnil v tom tlak, a tím řídil rezonanci ...............
K.
To zda jsou vhodné v úsečích díry a jaké zkoumám taky. že by šestihranné komolo jehlanovité úsečové - uvidíme

Jinak mám Mach 3 taky a před dokončením CNC na soustruh MN 80
Jde mi to ale pomalu a rád bych se časem na nějaké věci ohledně CNC zeptal.
Časové možnosti atd JASNĚ ,ALE NEZALOŽÍME SI VLÁKNO cnc ? Na CNC forum občas chodím pasivně.

Co se týče CNC stroje tak ho mám poskládaný a funkční tak rok, ale samo o sobě je to jenom hračka. Musel sem se naučit pracovat v dalších CAD/CAM systémech a to je mazec. Navíc je to koníček na dlouhé zimní večery. Ale pokud budu moct tak poradím, protože i mi poradili a je třeba si pomáhat. Do hrobu si nic z toho co vím přece nevemu. Jinak si myslím, že tady zakládat nějaké vlákno o této problematice je zbytečné a nepatří sem. Tady je to o jiné problematice. Existuje přímo fórum o těhto hračkách. Taky tam jsem někde zaregistrovaný, ale už sem tam dlouho nebyl.

[poota]

Jinak si myslím, že tady zakládat nějaké vlákno o této problematice je zbytečné a nepatří sem.

Přesně naopak!
Do sekce Dílna by se takové vlákno docela dobře hodilo. A každá zkušenost s ne zcela běžně dostupnou technologií je neobyčejně vítána - a proč si pro ni máme chodit na cizí fóra. Jde nejenom o to, aby byly k dispozici přímo praktické návody, ono leckomu může být něco platné, když se dozví, co všechno a jak se dá udělat, a potažmo i na koho se s tím obrátit.
Ono nakreslit přesný výkres, převést ho do správného formátu a dostat správný výrobek může být daleko schůdnější, než sehnat soustružníka, který to umí a je ochoten to udělat.
Zdravím - poota

[1220]

Až budou hotov, tak třeba vyfotím co mám, je to dost zajímavé, když jsem si pohony musel udělat a vymyslet na stávající stroj.
Napřed ale prošmejdit , může to mít někdo mnohem lepší ......
Mach 3 má verze pro frézování , soustružení a i pálení je toho moc kolem toho. Taky si skoro myslím, že by se to nekontrolovatelně rozběhlo
a mohlo to hledání VE převálcovat.
Uvidíme.
Pro P 95 : Až se zadaří další plán je stůl 600 x 800 oživit je na kuličkových vedeních s kuličkovými šrouby .......
Není možné dělat vše najednou.
K.

[PETR 95]

Díky za info.
Domnívám se, že výše zmiňovaná firma toho umí vyrobit poměrně hodně. Takže pokud víme co by nám vyhovovalo dle velikosti atd. tak to poptám a uvidíme.

Ale mám zase pár otázek:
Jestliže hraje roli vzdálenost elektrod tak jat to je z tloušťkou plechu? Kvůli té hraně (kterou jsem nepochopil-hadice přes roh)
Potom jestli ta díra v plechu je lepší hranatá, kutatá nebo jiný tvar, protože jde li o délku hrany tak tam může být třeba drážka.
Bohužel neznám výraz SPON, ale typoju, že je to vzhálenost děr HRANA / HRANA a nebo středy děr?
Jak je to s tloušťkou plechu elektrod? když je doporučená jejich vzdálenost od sebe tak jaká má být tloušťka? stejná-stený poměr síla / mezera ?

A ještě k tomu času 5-7ns. To je čas-doba trvání té špičky? Nebo který?

Ptám se na to z toho důvodu, že mám doma po kutilsku vyrobený CNC stroj. Upravil sem starou obrážečku na železo. Doplnil tři krokové motory na tři osy a cca 200hodin práce na úpravách a ladění a učení. Dyď to znáte sami ne? A celé to řídím PC programem MACH3. Je k tomuto taky fórum. Takže todle mi šlape a velikost pracovní plochy je do A3. Co dám do hlavy stroje je jedno fréza, vrtačka. Nedávno jsem mněl půjčenou ruční plazmovou řezačku. Taková malá sranda na rameno jako invertor na svařování. Pálit jsem nerazové výpalky z plechu 1mm. Paráda. Proto se ptám na ten tvar, protože co si nakreslím si taky můžu doma jako prototyp vyrobit. Je to koníček. Tak proč toho nevyužít a nezkusit něco nového. Ale pálit něco bez nějakého rozumu a vyrábět šrot se mi nechce. Proto se ptám tak usilovně na ty tvary a rozměry. Pokud někdo z vás má nějaký návrh a nenašel kdo by mu to vyrobil jako prototyp tak se můžeme domluvit. Otázka je s materiálem, ale vím kde se dá sehnat plech i trubky námi požadované třídy. Tato nabídka je zejména směřována k těm "starým ostříleným kozákům" na tomto fóru co toho už hodně odzkoušeli a prošli si svými útrapami.

Aha, pochopil jsem, že nevíš, co je dvojvrstva, náš hlavní nepřítel. Přečti si tento: http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... rstva#4431 příspěvek od Merlina. Pak snad pochopíš, o čem píšu s tou hadicí přes hranu a s tím časem 5-7ns - to je doba vzniku dvojvrstvy. Pak ti dojdou i další souvislosti. Dobu koncové špičky se mi nepodařilo změřit, protože neumím zasynchronizovat osciloskop na konec pulzu.

Spon je způsob, kterým se například sází saláty. Nasází se jedna řada, druhá se sází fázově posunuta o 1/2 vzdálenosti tak, aby každé tři sousední saláty tvořily rovnostranný trojúhelník.

Díky za odkaz je to tam opravdu popsáno polopaticky.
Co se týče těch děr v deskovém vyvíječi tak jich podle mého bude 12 do formátu A4. Mám pocit, že tady někdo udával i optimální rozměry desek. A jak by to mnělo být u trubkového vyvíječe? je to dáno nějakým poměrem obvodu trubky, nebo její plochy?
Dle DINGELA, který využívá jako zdroj nepravidelných impulzů pro svůj vyvíječ pulzy z kladívka je jasné, že nepravidelný chaos nedovolí vodě předvídat co se bude dít, protože neví jestli přidáme plyn, nebo budeme brzdit a pod. Jednoduché a praktické. Takže chaos je tady ku prospěchu věci jak je vidno. Ale na druhou stranu je to v rosporu se zapojeníma s časovačem 555, který posílá pravidelné pulzy. Tady by to chtělo asi rozmítač.
A ještě se vrátím k těm časům 5-7ns. To je teda doba po které voda pochopí co se děje?a začne se bránit? A tudíž by bylo dobré v tomto čese ji nedát pokoj? Pokud sem to dobře počítal tak je to frekvence kolem 2GHz nebo se pletu? A někde sem se dočetl o tom, že voda reaguje pouze na čelo impulzu je to tak?a potom ji už velikost napětí nezajímá.

[Ilem]

Co se týče těch děr v deskovém vyvíječi tak jich podle mého bude 12 do formátu A4. Mám pocit, že tady někdo udával i optimální rozměry desek. A jak by to mnělo být u trubkového vyvíječe? je to dáno nějakým poměrem obvodu trubky, nebo její plochy?

Šmankote člověče, ty máš s těma předponama docela problém. Nejdříve uděláš z nanosekun milisekundy, a teď z milimetrů centimetry. Dávej si na to trochu bacha. Těch děr bude asi 100x víc. Neber to ve zlém, ale trochu jsem tě sprdnout musel.

[Ilem]

Dle DINGELA, který využívá jako zdroj nepravidelných impulzů pro svůj vyvíječ pulzy z kladívka je jasné, že nepravidelný chaos nedovolí vodě předvídat co se bude dít, protože neví jestli přidáme plyn, nebo budeme brzdit a pod. Jednoduché a praktické. Takže chaos je tady ku prospěchu věci jak je vidno. Ale na druhou stranu je to v rosporu se zapojeníma s časovačem 555, který posílá pravidelné pulzy. Tady by to chtělo asi rozmítač.
A ještě se vrátím k těm časům 5-7ns. To je teda doba po které voda pochopí co se děje?a začne se bránit? A tudíž by bylo dobré v tomto čese ji nedát pokoj? Pokud sem to dobře počítal tak je to frekvence kolem 2GHz nebo se pletu? A někde sem se dočetl o tom, že voda reaguje pouze na čelo impulzu je to tak?a potom ji už velikost napětí nezajímá.

1. Časovačem nikdy neuděláš ten správný chaos. Opravdu je nejlepší jiskra
2. Tak nějak to je. Ten přesný čas pro konkrétní vodu závisí na obsahu příměsí. Možná jsou i vody, kde bude čas delší nebo kratší, ale pravděpodobně vždy v rámci nanosekund (měřil jsem jen asi 5 vzorků různých vod).
Že by vodu napětí úplně nezajímalo není tak docela pravda. Při vyšším napětí víc ohříváš vodu a částečně se i zvětšuje disociace, i když ne tolik, jako do těch 2V. Jenže ohřátá voda se lépe disociuje. Při 80 stC jsem naměřil disociační "koleno" na 1,2V. Takže aby bylo jasno, ty 2V platí pro vodu 20 stC teplou. Ta závislost je v podstatě lineární, takže se dá spočítat ideální napětí buňky pro příslušnou teplotu. Takže kdyby sis s tím chtěl hodně vyhrát, ještě by bylo potřeba měnit napětí podle teploty elektrolytu. A to spínaným zdrojem, protože parametrický stabilizátor ti to, co ušetříš vyzáří na chladiči.

[PETR 95_1]

Dle DINGELA, který využívá jako zdroj nepravidelných impulzů pro svůj vyvíječ pulzy z kladívka je jasné, že nepravidelný chaos nedovolí vodě předvídat co se bude dít, protože neví jestli přidáme plyn, nebo budeme brzdit a pod. Jednoduché a praktické. Takže chaos je tady ku prospěchu věci jak je vidno. Ale na druhou stranu je to v rosporu se zapojeníma s časovačem 555, který posílá pravidelné pulzy. Tady by to chtělo asi rozmítač.
A ještě se vrátím k těm časům 5-7ns. To je teda doba po které voda pochopí co se děje?a začne se bránit? A tudíž by bylo dobré v tomto čese ji nedát pokoj? Pokud sem to dobře počítal tak je to frekvence kolem 2GHz nebo se pletu? A někde sem se dočetl o tom, že voda reaguje pouze na čelo impulzu je to tak?a potom ji už velikost napětí nezajímá.

1. Časovačem nikdy neuděláš ten správný chaos. Opravdu je nejlepší jiskra
2. Tak nějak to je. Ten přesný čas pro konkrétní vodu závisí na obsahu příměsí. Možná jsou i vody, kde bude čas delší nebo kratší, ale pravděpodobně vždy v rámci nanosekund (měřil jsem jen asi 5 vzorků různých vod).
Že by vodu napětí úplně nezajímalo není tak docela pravda. Při vyšším napětí víc ohříváš vodu a částečně se i zvětšuje disociace, i když ne tolik, jako do těch 2V. Jenže ohřátá voda se lépe disociuje. Při 80 stC jsem naměřil disociační "koleno" na 1,2V. Takže aby bylo jasno, ty 2V platí pro vodu 20 stC teplou. Ta závislost je v podstatě lineární, takže se dá spočítat ideální napětí buňky pro příslušnou teplotu. Takže kdyby sis s tím chtěl hodně vyhrát, ještě by bylo potřeba měnit napětí podle teploty elektrolytu. A to spínaným zdrojem, protože parametrický stabilizátor ti to, co ušetříš vyzáří na chladiči.

Zdravím. Sice pod jiným jménem, ale bohužel mi počítač napadnul nějaký potvur a nemohl sem se přihlásit tak sem se zaregistroval znova. Jinak mi z tohoto fóra přišel nějaký odkaz do ruska a teď tu mám spoustu krásných spemů. Ale to je jen tak všeobecně. Jedeme dál.
Co se týče těch přípon tak je většinou klasická chyba mezi klávesnicí a PC. V časech jsem se překlep já a v těch rozměrech jsem to přehlídnul. Díra v mm a spon v cm. Tady je to moje chyba, protože na nějakých obrázcích co jsem tu viděl byly ta díry trochu daleko takže sem to bral jako optimální vzdálenost. Takže je to opravdu skoro cedník.
Nemněl náhodou DINGEL ve svém autě dvě baterie? Není náhodou někde odkaz na jeho práci? Neví někdo náhodou do jaké frekvence se dá použít indučka z auta?

[Kontakt]

Ahoj,
jsem tady velmi krátce a tato oblast mne velmi zajímá. Nejsme sice žádný elektrotechnik, ale nabízím něco jiného.
Jedná se o možnost zajištění nerezu (plech, trubky, atd), ale i opracování.
Soustruhy, frézy, NC, HD plazma - prostě strojirenská firma. Je nutné to domluvit vždy solo.
Nechal bych to v práci dělat na sebe (hodně nižší cena).

R

[PETR 95_1]

Dle DINGELA, který využívá jako zdroj nepravidelných impulzů pro svůj vyvíječ pulzy z kladívka je jasné, že nepravidelný chaos nedovolí vodě předvídat co se bude dít, protože neví jestli přidáme plyn, nebo budeme brzdit a pod. Jednoduché a praktické. Takže chaos je tady ku prospěchu věci jak je vidno. Ale na druhou stranu je to v rosporu se zapojeníma s časovačem 555, který posílá pravidelné pulzy. Tady by to chtělo asi rozmítač.
A ještě se vrátím k těm časům 5-7ns. To je teda doba po které voda pochopí co se děje?a začne se bránit? A tudíž by bylo dobré v tomto čese ji nedát pokoj? Pokud sem to dobře počítal tak je to frekvence kolem 2GHz nebo se pletu? A někde sem se dočetl o tom, že voda reaguje pouze na čelo impulzu je to tak?a potom ji už velikost napětí nezajímá.

1. Časovačem nikdy neuděláš ten správný chaos. Opravdu je nejlepší jiskra
2. Tak nějak to je. Ten přesný čas pro konkrétní vodu závisí na obsahu příměsí. Možná jsou i vody, kde bude čas delší nebo kratší, ale pravděpodobně vždy v rámci nanosekund (měřil jsem jen asi 5 vzorků různých vod).
Že by vodu napětí úplně nezajímalo není tak docela pravda. Při vyšším napětí víc ohříváš vodu a částečně se i zvětšuje disociace, i když ne tolik, jako do těch 2V. Jenže ohřátá voda se lépe disociuje. Při 80 stC jsem naměřil disociační "koleno" na 1,2V. Takže aby bylo jasno, ty 2V platí pro vodu 20 stC teplou. Ta závislost je v podstatě lineární, takže se dá spočítat ideální napětí buňky pro příslušnou teplotu. Takže kdyby sis s tím chtěl hodně vyhrát, ještě by bylo potřeba měnit napětí podle teploty elektrolytu. A to spínaným zdrojem, protože parametrický stabilizátor ti to, co ušetříš vyzáří na chladiči.

Zdravím. Sice pod jiným jménem, ale bohužel mi počítač napadnul nějaký potvur a nemohl sem se přihlásit tak sem se zaregistroval znova. Jinak mi z tohoto fóra přišel nějaký odkaz do ruska a teď tu mám spoustu krásných spemů. Ale to je jen tak všeobecně. Jedeme dál.
Co se týče těch přípon tak je většinou klasická chyba mezi klávesnicí a PC. V časech jsem se překlep já a v těch rozměrech jsem to přehlídnul. Díra v mm a spon v cm. Tady je to moje chyba, protože na nějakých obrázcích co jsem tu viděl byly ta díry trochu daleko takže sem to bral jako optimální vzdálenost. Takže je to opravdu skoro cedník.
Nemněl náhodou DINGEL ve svém autě dvě baterie? Není náhodou někde odkaz na jeho práci? Neví někdo náhodou do jaké frekvence se dá použít indučka z auta?

Zdravím. Mám jeden dotaz na ty kterým efektivně funguje rozklad vody. Je tady někdo komu to šlape s COOP vyšší jak 4? a pokud jo tak jestli je někde možné shlédnout nějakou fotku či video jeho zařízení?
Díky.

[PETR 95_1]

Dle DINGELA, který využívá jako zdroj nepravidelných impulzů pro svůj vyvíječ pulzy z kladívka je jasné, že nepravidelný chaos nedovolí vodě předvídat co se bude dít, protože neví jestli přidáme plyn, nebo budeme brzdit a pod. Jednoduché a praktické. Takže chaos je tady ku prospěchu věci jak je vidno. Ale na druhou stranu je to v rosporu se zapojeníma s časovačem 555, který posílá pravidelné pulzy. Tady by to chtělo asi rozmítač.
A ještě se vrátím k těm časům 5-7ns. To je teda doba po které voda pochopí co se děje?a začne se bránit? A tudíž by bylo dobré v tomto čese ji nedát pokoj? Pokud sem to dobře počítal tak je to frekvence kolem 2GHz nebo se pletu? A někde sem se dočetl o tom, že voda reaguje pouze na čelo impulzu je to tak?a potom ji už velikost napětí nezajímá.

1. Časovačem nikdy neuděláš ten správný chaos. Opravdu je nejlepší jiskra
2. Tak nějak to je. Ten přesný čas pro konkrétní vodu závisí na obsahu příměsí. Možná jsou i vody, kde bude čas delší nebo kratší, ale pravděpodobně vždy v rámci nanosekund (měřil jsem jen asi 5 vzorků různých vod).
Že by vodu napětí úplně nezajímalo není tak docela pravda. Při vyšším napětí víc ohříváš vodu a částečně se i zvětšuje disociace, i když ne tolik, jako do těch 2V. Jenže ohřátá voda se lépe disociuje. Při 80 stC jsem naměřil disociační "koleno" na 1,2V. Takže aby bylo jasno, ty 2V platí pro vodu 20 stC teplou. Ta závislost je v podstatě lineární, takže se dá spočítat ideální napětí buňky pro příslušnou teplotu. Takže kdyby sis s tím chtěl hodně vyhrát, ještě by bylo potřeba měnit napětí podle teploty elektrolytu. A to spínaným zdrojem, protože parametrický stabilizátor ti to, co ušetříš vyzáří na chladiči.

Zdravím. Sice pod jiným jménem, ale bohužel mi počítač napadnul nějaký potvur a nemohl sem se přihlásit tak sem se zaregistroval znova. Jinak mi z tohoto fóra přišel nějaký odkaz do ruska a teď tu mám spoustu krásných spemů. Ale to je jen tak všeobecně. Jedeme dál.
Co se týče těch přípon tak je většinou klasická chyba mezi klávesnicí a PC. V časech jsem se překlep já a v těch rozměrech jsem to přehlídnul. Díra v mm a spon v cm. Tady je to moje chyba, protože na nějakých obrázcích co jsem tu viděl byly ta díry trochu daleko takže sem to bral jako optimální vzdálenost. Takže je to opravdu skoro cedník.
Nemněl náhodou DINGEL ve svém autě dvě baterie? Není náhodou někde odkaz na jeho práci? Neví někdo náhodou do jaké frekvence se dá použít indučka z auta?

Zdravím. Mám jeden dotaz na ty kterým efektivně funguje rozklad vody. Je tady někdo komu to šlape s COOP vyšší jak 4? a pokud jo tak jestli je někde možné shlédnout nějakou fotku či video jeho zařízení?
Díky.