Blesk - vyboj

[jarop]

...A pak už stačí umělinový koberec na plovoucí podlaze podložené mirelonem...
Zkontroluj uzemnění rozvodu a topných těles. Pokud je to tak, jak si myslím, působí ten jev opačně - výboj jde od radiátoru do zdi, do místa, které je z jakéhosi důvodu nejvodivější, i když je za tou fólií.

Ak je to takto, musela by tá chalupa vo vnútri obyvateľov doslova kopať a chodili by s vlasmi dohora. To by som sa bál aj bývať v takej budove.
Mňa skôr napadlo, či zvonku nie je budova oplastovaná. Stačí silný vietor a triboelektrika urobí svoje. Otázka je, či sa to prejavuje aj počas dažďa.
Vie niekto z vás či sa môže stena nabiť ak je pokrytá izolačným polystyrénom a je na ňom omietka ? Mne sa to nezdá.
Tomas prosím ťa popíš nám trochu z čoho je budova postavená, akú má krytinu, izolácie, čo strecha.

[Tomas]

Podloží žula, asi 2m pod terénem, studna má hloubku 6m a asi 3m vody. Chalupa má kamené zaklady, kamenem je místnost vyzděna do výše 1,5m pak je cihla, 80cm síla zdi. V podkroví je zed silná 40cm, bílá tvárnice. Místnosti kde se objevují výboje jsou nad sebou. Omítka je vápená, dolní místnost je kuchyň horní je ložnice. Větší rány jsou dole v kuchyni. Radiatory mají nevodivý povrh, jsou natřeny nátěrem, bílý emailem. Jediné místo s vodivým povrchem je kohout u topení, tam se objevují výboje. Radiátor v přízemí je plechový 25 žeber delka kolem 180cm, radiátor v podkoví je plechový, tvar desky dlouhý asi 2m. Folie přesahuje radiatory o 7cm a končí pod kohoutem. Mezera mezi stěnou a radiátorem je asi 2cm v přízemí(má žebra) mezera mezi radiátorem a stěnou v podkroví je 9cm. Stěna je orientována na JZ od 13-20 hodin je výstavená přímému slunci.

Nikdy nebyl problém s elektrikou zdi neprobíjí, vodovod ani topení nekope. Instalace je v hliníku.

Myslím si, že gewo má pravdu, tvrdí, jestli jsem ho dobře pochopil, že se folie a radiátor nabíjí jako kondenzátor no a pak se v jediném vodivém místě, u kohotu, prostě vybije. Čím se ale nabije, jestli nějakou indukcí - či tajemnou prostorovou vlnou to fakt nevím.

Dole v přízemí je ještě jeden radiátor s foilii je asi 2,5m od radiátoru v kuchyni, ale tam žádný výboj nikdy nebyl.

Takže čerti ví

[Tomas]

To vypadá dosti zajímave. Zvlášte, když 10kV je asi 1cm. Takové napetí se jen tak jednoduše nemá jak na folii dostat. Uzemnil bych to opatrne, aby se atrakce dala prípadne zopakovat.
Delá to i ve vhkém teplém počasí, nebo vyložene pri bource...? Bourka by na to nemela mít vliv, folie je zrejme svisle, a vevnitr objektu. Jiná varianta, než proudení vlhkého vzduchu me nenapadá, no ale zrejme se pri tom ani netopí a vzduch by proudil snad z nejakého jiného duvodu. Ze stejných duvodu bych ani tyhle jevy neprisuzoval vlivu a umístení prvku rozvodné síte, až nejde nad strechou nejaké vvn, to bych váhal i pritom, až je folie svisle.

Nad barakem je eletrina 240V 4 dráty, tedy 3 fáze a nulak. Nulák je nejblýže k hřebenu střechy.

Děje se to při děšti nebo bouřce. Folie je svisle.

[Tomas]

Opravuji folie je vodorovně za celým radiatorem, jedná se o plochu cca 2x1,5m

[Tomas]

ted mě napadla ještě jedna věc pod folii nebo velice blýzko folie jde telefon. Telefon jde jak do kuchyně tak do podkroví, je přiveden závěsným kabelem do baráku. Co když ten výboj je indukce z telefoního vedení? Telefon je rozveden z fasády bílou telefoní dvoulinkou, na fasadě se rozdvojuje a jde na obě místa. Dvoulinka má průměr 0,5mm. Co když to ta folie za topením jenom nějakým způsobem zesiluje. Na zásah blesku dvoulinka ani telefon nevypadá, ale nějaká indukce na závěsném kabelu to být může.

[Merlin]

ted mě napadla ještě jedna věc pod folii nebo velice blízko folie jde telefon. Telefon jde jak do kuchyně tak do podkroví, je přiveden závěsným kabelem do baráku. Co když ten výboj je indukce z telefonního vedení? Telefon je rozveden z fasády bílou telefonní dvoulinkou, na fasádě se rozdvojuje a jde na obě místa. Dvoulinka má průměr 0,5mm. Co když to ta fólie za topením jenom nějakým způsobem zesiluje. Na zásah blesku dvoulinka ani telefon nevypadá, ale nějaká indukce na závěsném kabelu to být může.

A jsi si opravdu jistý, že v tom není zalitá aluminiová fólie?

[Tomas]

ted mě napadla ještě jedna věc pod folii nebo velice blízko folie jde telefon. Telefon jde jak do kuchyně tak do podkroví, je přiveden závěsným kabelem do baráku. Co když ten výboj je indukce z telefonního vedení? Telefon je rozveden z fasády bílou telefonní dvoulinkou, na fasádě se rozdvojuje a jde na obě místa. Dvoulinka má průměr 0,5mm. Co když to ta fólie za topením jenom nějakým způsobem zesiluje. Na zásah blesku dvoulinka ani telefon nevypadá, ale nějaká indukce na závěsném kabelu to být může.

A jsi si opravdu jistý, že v tom není zalitá aluminiová fólie?

Nerozumím kam tím směřujete? Ano psal jsem, že se jedná o folii, aluminiová asi bude, je měkém pěnovém podkladu.

[Merlin]

Nerozumím kam tím směřujete? Ano psal jsem, že se jedná o folii, aluminiová asi bude, je měkém pěnovém podkladu.

To jen pro upřesnění. Napsals: "V prosinci minulého roku, jsem nalepil za radiator lesklou folii na pěnovém podkladu..."

Lesklé je kde co.

[Ilem]

kde došlo k nepochopení. Napsals fólie má nevodivý povrch. Taky jsem to chápal tak, že je nevodivá. Takže ne jako karimatka, ale spíš alumatka. V tom je dost rozdíl. Takže pokud nechceš problém dál zkoumat a jen jej vyřešit, odškrábni kus nevodivého povrchu a vnitřní hliníkovou fólii propoj s radiátorem. Ta plocha je dost velká na to, aby se na ní v nabitém vzduchu před bouřkou vytvořilo slušné napětí. Pak to najde nejbližší zem(radiátor) a tam to vystřelí. V kuchyni se to nejspíš neprojeví, protože tam bývá vyšší vlhkost vzduchu.
Na tvém místě bych mezi ty dva body připojil akumulátor. Můžeš z něj napájet třeba orientační osvětlení v noci. Zem je kladná (radiátor), deska za radiátorem by měla být mínus. Neboj se, že akumulátor přebiješ. To vysoké napětí bude tak měkké, že po zatížení akumulátorem se stáhne dolů podle napětí akumulátoru.

[A(&F)]

Na tvém místě bych mezi ty dva body připojil akumulátor. Můžeš z něj napájet třeba orientační osvětlení v noci. Zem je kladná (radiátor), deska za radiátorem by měla být mínus. Neboj se, že akumulátor přebiješ. To vysoké napětí bude tak měkké, že po zatížení akumulátorem se stáhne dolů podle napětí akumulátoru.

... z čeho vycházíš, že ta polarita bude zrovna takto ??? ... každopádně ale i bez měření se to dá stoprocentně vyřešit pomocí vynálezu starýho Grätze ... a úbytky na diodách bych v tomto případě ani moc neřešil ... ...

... jinak hezké povídání o podobných záležitostech je v předposlední kapitole:Atmosférický generátor

[Ilem]

Na tvém místě bych mezi ty dva body připojil akumulátor. Můžeš z něj napájet třeba orientační osvětlení v noci. Zem je kladná (radiátor), deska za radiátorem by měla být mínus. Neboj se, že akumulátor přebiješ. To vysoké napětí bude tak měkké, že po zatížení akumulátorem se stáhne dolů podle napětí akumulátoru.

... z čeho vycházíš, že ta polarita bude zrovna takto ??? ... každopádně ale i bez měření se to dá stoprocentně vyřešit pomocí vynálezu starýho Grätze ... a úbytky na diodách bych v tomto případě ani moc neřešil ... ...

... jinak hezké povídání o podobných záležitostech je v kapitole:Atmosférický generátor

Z toho, že atmosféra se slunečním zářením nabíjí vůči zemi kladně. A podle mě ukusuje kus náboje z atmosféry.

[A(&F)]

Zem je kladná (radiátor), deska za radiátorem by měla být mínus. Neboj se, že akumulátor přebiješ. To vysoké napětí bude tak měkké, že po zatížení akumulátorem se stáhne dolů podle napětí akumulátoru.

... z čeho vycházíš, že ta polarita bude zrovna takto ??? ...

Z toho, že atmosféra se slunečním zářením nabíjí vůči zemi kladně. A podle mě ukusuje kus náboje z atmosféry.

... déěěěkuju ... ...

... pár zajímavých (pro mne zcela nových) informací jsem našel zde ... třeba jak velkou kapacitu má plechovka od piva ... ... a já si vždycky myslel, že většinou 0,33 l. ... ...

[jarop]

Ta plocha je dost velká na to, aby se na ní v nabitém vzduchu před bouřkou vytvořilo slušné napětí. Pak to najde nejbližší zem(radiátor) a tam to vystřelí. V kuchyni se to nejspíš neprojeví, protože tam bývá vyšší vlhkost vzduchu.
Na tvém místě bych mezi ty dva body připojil akumulátor. Můžeš z něj napájet třeba orientační osvětlení v noci. Zem je kladná (radiátor), deska za radiátorem by měla být mínus. Neboj se, že akumulátor přebiješ. To vysoké napětí bude tak měkké, že po zatížení akumulátorem se stáhne dolů podle napětí akumulátoru.

Alebo môžeš systém rozšíriť a polepiť alumatkou celú stenu ako tapetou. A potom nabíjať batériu tým patentom, čo som vyšši napísal.

[Akord]

Rozvodnou síť bych s tím nespojoval, to jsou príliš nízké impedance na takové napetí v kV, a navíc strídavé, to tu folii nenabije. Já to chápal jako vodivou lesklou folii potaženou vrstvou plastu. Píšeš posledne, že vodorovne za radiátorem, ale nejspíš jde o omyl, protože radiátory bývají svisle, i když je konvence nejednoznačná. Proste je folie nalepená nejspíš na svislé stene, ne na podlaze. Telefon je sice DC, ale s tak nízkým napetím, že nejaké nabíjení a prenos náboje pri 60V si neumím predstavit. Nabíjení sluncem tedy nejspíš ne, píšeš, že to funguje za dešte. Pokud by se takhle mel nabít podobný kond, tak by moc vecí v byte vypadalo zježene, nebo lidí, včetne neplešatých. Radiace mi taky moc nepasuje. Myslím si , že tech pár pikoampéru žádnou baterku nenabije, škoda výkon VN zdroje takhle prakticky zkratovat. To napetí je ale hezké a situace moc zajímavá. Uvažuji, zda by se kapky dešte nemohly tríštit a nabíjet o nejaký elektret, jako je chová nekdy treba PVC(nekteré druhy krytin), no a pak se ten náboj nejak prenášet na tu folii. Nebo proudení vzduchu kolem nejakého elektretu, pokud tím elektretem není samotná izolační plastová vrstva na té hliníkové folii. Nabití bych možná tak chápal, ale jak se náboj pak koncentruje, žeby snad tokem kolem orezané hrany té fólie. Kdoví, je to zajímavé.

[Ilem]

Podle mého skromného názoru, vedení nad barákem (hlavně nulák, ale v podstatě všechny dráty, protože z pohledu atmosférické elektřiny je 230V zkrat), tak toto vedení deformuje atmosférické pole. Tomas se náhodou strefil s těmi fóliemi do této deformace (pravděpodobně lokální zhuštění pole) a proto se děje to, co se děje.
Před bouřkou je vždy intenzita pole na hranici elektrické pevnosti vzduchu (jinak by ani k bouřce nemohlo dojít), pak stačí malá deformace pole k tomu, aby jiskra přeskočila. To je můj názor.
Ostatně, jak fungují bleskosvody? Na základě lokálního zhuštění atmosférického pole (přitáhnou náboj země blíž k mraku).