Blesk - vyboj

[maciak1989]

mam taku otazocku aky je problem pri zachytavani blesku to ze napetie bleksu je priblizne 100MV a stredna intenzita prudu 20 000A.
Nedal by sa blesk nejako spracovat a vyuzit jeho energiu??

[habana]

mam taku otazocku aky je problem pri zachytavani blesku to ze napetie bleksu je priblizne 100MV a stredna intenzita prudu 20 000A.
Nedal by sa blesk nejako spracovat a vyuzit jeho energiu??

No daj se z něj dělat pěkně zuhelnatělý objekty, třeba např. lidi....

[Martin z KE]

No prave problem je v tom napati a v neskutocnej prudovej intencite - hoc len nepatrne malej. Cokolvek co by tu energiu chcelo zachytit bud prerazi 100 MV alebo spalu prud 20 kA. Proste su moc silne tie blesky.

[Elektro]

mam taku otazocku aky je problem pri zachytavani blesku to ze napetie bleksu je priblizne 100MV a stredna intenzita prudu 20 000A.
Nedal by sa blesk nejako spracovat a vyuzit jeho energiu??

No daj se z něj dělat pěkně zuhelnatělý objekty, třeba např. lidi....

Ešte v hlbokom socializme chceli sovietsky vedci zachitiť blesk. Postavili laboratóriá a potrebné zariadenia. Nakoniec blesk zachytili, ale nemal o tom kto referovať. Z laboratórií a zariadenia zostali ruiny
a z personalu ... možno nejaké výpary.

[Akord]

Cituji z knihy Pohledy do minulosti elektrotechniky, Mayer:
Franklin tento pokus zdokonalil. Spolu se svým synem vypustil papírového draka(r.1752) z nehož vyčníval kovový drát. Drát byl upoután konopným(částečne vodivým) motouzem, který byl zakončen klíčem. Když se priblížil bourkový mrak, vloná vlákna motouzu se ježila a mezi klíčem a zápestím Franklinovy ruky preskakovaly jiskry. Franklin ukázal, že temito výboji bylo možno nabít leydenskou láhev a že lze jimi zapálit líh, stejne jako elektrinou získanou trením. Zrejme si neuvedomoval vážné nebezpečí, jimiž se temito pokusy vystavoval a jen díky velkému odporu konopného lana nedošlo k úrazu.
Obdobný pokus, který provádel člen petrohradské akademie profesor Richmann, národností byl Estonec, spolu s sruským fyzikem Lomonosovem skončil (pro Richmanna) tragicky. V roku 1753 po prostudování Franklinovy knihy chtel zkoumat bourkovou elektrinu, na strechu svého domu upevnil hromosvod a atmosférickou elektrinu privádel do své laboratore...
Konec citátu. Zajímalo by mne, zda tam ten Lomonosov byl fyzicky prítomný, spíše asi ne.
Chudák i Franklinuv synek, bylo to asi docela riskantní.

[ma311]

V dokumente na Viasat History - Blesk:Smrtici sila prirody. Dokument bol o ludoch ktorí prezili zasah blesku, okolnosti za akých k tomu došlo...
V tomto dokumente ma zaujala jedna vec, ktorá bola pre mňa doteraz neznáma a nebolo cieľom tohoto dokumentu túto vec objasniť.
Jeden "lovec bleskov" sa snažil blesk nafilmovať, čo sa doteraz vraj nikomu nepodarilo (nepocitam 24/s). K tomuto snimku pouzil špecialnu kameru ktorou sa filmovali nejake vybuchy v 60-tych rokoch. Vysledok bol pre mna prekvapivy. Blesk mieri k zemi. Po "udere" zo zeme vyraža druhy blesk smerom k oblohe, ktorý je oveľa silnejši ako ten prvý. Tento dej vnimame ako jednu udalosť...
Vystrihol som zmienenu časť tak si to mozete pozrieť.

http://www.iskladka.cz/download.php?fil ... _blesk.rar

Je to aj tu zhruba od 1:46

[la]

Zdravím.Je to celý seriál,5 filmů.

[1220]

Když mi bylo pět roků, setkal jsem se s kulovým bleskem. Byla silná bouřka.
Byl jsem u dědečka v horní místnosti, bál jsem se. Pozvolna z radia, které bylo asi 2 m od nás na poličce na zdi vylezly dvě asi 30 cm velké žlutozelené koule, a zůstaly stát, pak se jakoby vsákly zpátky do radia. Za malou chvíli se ozval tlumený rachot ze sklepa. Taťka tam došel, elektro instalace k motoru od čerpadla byla vytrhaná a ve stropě blízko čerpadla byly asi 3 cm hluboké ohořelé škrábance, elektromotor čerpadla byl spálený. Celkový pocit byl ale takový, že to nebezpečné nebylo. Někde jsem čet, že je na světě několik lidí, kteří se opakovaně setkali s bleskem natolik, že do nich uhodilo a přežili to.Mně se od té doby nic podobného nepřihodilo.
K.

[ma311]

Zásah bleskom určite nepatrí medzi príjemné veci, ten dokument je o tom, avšak mňa zaujíma tá minútová záležitosť. Nemáte niekto k tomuto nejaké vysvetlenie alebo ďalšie informácie? Alebo som to zle pochopil? Jeden výboj vyvolá druhý oveľa silnejší? Prečo? Je tento úkaz verejnosti známy? Blesky sa skúmali a skúmajú už dlho, predsa niekto na toto už musel prísť.

[omikron]

Myslíš proč je nejdřív jeden blesk dolů a pak druhej zase zpět?
To je jen potvrzení teorie, kterou razil pan Tesla a kterou nám tu Gewo trpělivě vtlouká do hlaviček.

On to není jen jeden blesk dolů a jeden nahoru, ona je jich celá série.
Vtip je v tom, že Země je vlastně kondenzátor. Jedna deska je vlastní Země, druhá je tvořená vrstvou vodivého vzduchu nahoře v ionosféře.
Mezi nimi je vzduch, který je relativně dobrý izolant.
Proud nabitých částic ze Slunce jednak udržuje ionosféru ve vodivém stavu a kromě toho ji nabíjí. Takže napětí mezi oběma deskami kondenzátoru vzrůstá a dosahuje značné velikosti. Když někde nastane nějaká místní anomálie, která snižuje izolační pevnost vzduchu, tak jednoduše nastane průraz a přeskoči jiskra. Protože obvod má i parazitní indukčnost, vzniká v soustavě rezonanční obvod LC a na něm to tlumeně osciluje.

[NAVAR]

Myslíš proč je nejdřív jeden blesk dolů a pak druhej zase zpět?
To je jen potvrzení teorie, kterou razil pan Tesla a kterou nám tu Gewo trpělivě vtlouká do hlaviček.

On to není jen jeden blesk dolů a jeden nahoru, ona je jich celá série.
Vtip je v tom, že Země je vlastně kondenzátor. Jedna deska je vlastní Země, druhá je tvořená vrstvou vodivého vzduchu nahoře v ionosféře.
Mezi nimi je vzduch, který je relativně dobrý izolant.
Proud nabitých částic ze Slunce jednak udržuje ionosféru ve vodivém stavu a kromě toho ji nabíjí. Takže napětí mezi oběma deskami kondenzátoru vzrůstá a dosahuje značné velikosti. Když někde nastane nějaká místní anomálie, která snižuje izolační pevnost vzduchu, tak jednoduše nastane průraz a přeskoči jiskra. Protože obvod má i parazitní indukčnost, vzniká v soustavě rezonanční obvod LC a na něm to tlumeně osciluje.

Zdravím,
tento jev je pěkně popsán v knize Handbook of Chemistry. Možná bych to mohl zkopírovat a uvést zde pokud by byl zájem.
Přeji pěkný den.

[1220]

za nabídku, ano zájem aspoň ode mne je.
K.

[jarda ovčák svitavy]

Snad se to sem hodí. http://fyzweb.cz/materialy/videopokusy/index.php

[omikron]

ono je to dobře slyšet, když posloucháš nějakou stanici s amplitudovou modulaci, na středních nebo lépe na dlouhých vlnách. Takto se dají indikovat bouře vzdálené 50 i více km. Každý blesk zní ne jako jednoduchá rána ale jako "vrrr". Z toho by se dala odhadnout i frekvence.

[NAVAR]

za nabídku, ano zájem aspoň ode mne je.
K.

Zkusím to zajistit.
Akorát reaguji trochu později, nějak nestíhám číst všechno.
Pěkný den přeji.